Květen 2010

Dovolená za všechny prachy - část 41

10. května 2010 v 17:25 | Trishka |  Moje story o Kellys
Běla: Já kašlu na to co chce Eliška
Sabina: Tak to dokaž. Otevři Paddymu  svoje city. Nech ho tě milovat a být ti nablízku
Běla: Nevím
Sabina: Co zas nevíš?
Běla: nevím nic. Možná to chce všechno čas a ten který se mi dostal, tak to bylo málo, možná to chce ještě víc času
Sabina: Ne, s tebou to vážně nemí cenu
Běla: To vím už dávno, ale vám to pořád ještě nějak nedošlo
Sabina: Já jdu nahoru za ostatními a ty bys měl jít taky
Běla. Jen jdi. Já tu chci ještě chvíli zůstat
Sabina: Tak až budeš chtít  tak přijď. Kde jsme to víš...
Běla: Jo vím

V pokoji
Paddy: Tak co? Našla jsi ji?
Sabina:Jo. Trucuje v koupelně. ALe sem se v dohledné době nechystá
Paddy: A proč sem nechce jít?
Sabina: Jo to já nevím a podle toho co mi řekla to neví ani ona sama
Marcel: No tak to už je teda na zbláznění
Sabina: Nechte ji bejt. Ona potřebuje čas, tak jí ho dejte a nenaléhejte na ni. Ona se musí vzpamatovat a sama si uvědomit, co vlastně chce a až se rozhodne tak její rozhodnutí tolerovat
Marcel: A tady snad někdo dělá něco jiného?
Sabina: Dalo by se to tak říct. Víš Marceli, ty jsi u toho nebyl od začátku, ty nevíš co se tady všechno dělo. Ty znáš jenom ten konec
Johny: Kluci jdeme   pro tu postel. domluvil jsem se s jejími rodiči že jí sem na tu dobu co bude spát u nás nastěhujeme od nich z pokoje její vlastní postel
Paddy: A dáme ji sem vedle té mojí
Johny: Zadrž Paddy. To by s tím taky musela souhlasit ona
Paddy: Ta s tím souhlasit nebude. Ta když si bude moct vybrat tak si tu postel nechá postavit co nejdál ode mě nebo ještě líp, do jednoho z vedlejších pokojů
Kathy: Ale nutit k tomu aby spala vedle tebe ji nemůžeme
Sabina: Paddy, dej jí čas. Nech ji alespoň pár dnů napokoji. Do ničeho ji nenuť. Ona teď potřebuje klid.
Joey: Kluci jdeme
Sabina: Já dojdu pro ni. Ať si jde aspoň říct  kam tu postel chce, aby tady pak zase nebyl nějakej problém. myslím že těch problémů už tady bylo až dost.
Paddy: nemám jít s tebou?
Sabina: ne Paddy. Tam se mnou ty nemůžeš
Paddy: Jo jasně chápu. Ona mě teď vlastně nechce ani vidět
Sabina: Zas až tak to není. Ona jenom chce abys  ji nechal napokoji a jí čas všechno promyslet a srovnat a nenaléhal na ni.
Paddy: jestli chce čas tak jí ho dám
Sabina: To už tady jednou bylo a stejně  jsi to moc dlouho nevydržel
Paddy: No jo, ale jak ji mám tedy přesvědčit že o ni  fakt stojím
Sabina: To já nevím. A teď jdu za ní a ty jdi radši pomoct klukům

V koupelně

Běla: Co zase chceš?
Sabina: Trochu slušněji by to nešlo?
Běla: Promiň
Sabina: Jo dobrý. Měla bys jít nahoru. Kluci ti právě stěhují  tvou postel ale nevědí kam s ní
Běla: Ať ji daj třeba na střechu. Mě je to úplně fuk
Sabina: Tobě je úplně jedno že bdueš v noci spát vedle Paddyho?
Běla: Pokud nemám jinou možnost
Sabina: Máš. Stačí jen jít nahoru a říct kam chceš aby kluci tu  postel dali. (prohlédne si Bělu) Teda...jsem si toho všimla až teď. Ty zas taháš ten známej Paddyho svet
Běla: A co má být? A navíc, ráno byla docela slušná kosa a jiné věci než to co mám na sobě u  Kellyových nemám. Víš co, nechme toho a pojďme nahoru poradit klukům kam s tou postelí
Sabina: Tak bysme asi měly jít....
Kluci zatím přenesli postel do pokoje a postavili ji přesně doprostřed
Johny: Tak pánové... tohle bysme měli
Do pokoje vcházejí Běla se Sabinou
Sabina: To jste se teda s tou postelí pochlapili. jste to zvládli  rychle. I když, ono vás na to bylo dost tak vám to muselo jít od ruky
Joey: To jo. Posilovna hadr
Angelo: Taky nechápu proč jsme nemohli vzít jednu postel z vedlejšího pokoje. je prázdnej  jsou tam jen věci a čtyři volný postele...
Běla: Ahoj vespolek
Paddy: Bělo, jsi v pohodě?
Běla: jsem PAddy
Paddy: Bělo, já tě moc prosím a jestli budeš chtít tak si před tebou i kleknu na kolena.Bělo..nech si dát tu postel vedle té mojí
Běla: Ne, to nejde
Paddy: Bělo prosím
Běla: A  to jako mám spár sama v pánském pokoji. ne to nejde. Víte co z toho bude až se to roznese po chatě a pokud mě uvidí Eliška odsud vycházet tak se to roznese dost rychle. Nešlo by to nějak udělat?
Johny: No, to nějak vymyslíme
Běla: No to bysme měli
Paddy: Bělo prosím.... (poklekne před Bělou na kolena)
Běla: Jo dobře, fajn. A ty vstaň. Nejsme někde ve středověku nebo kdesi abys přede mou klečel na kolenou. Ale mám jednu podmínku
Johny: Jakou?
Běla: že když ty postele budeme mít vedle sebe tak se Paddy nebude  o nic pokoušet...žádný objímání   žádní tisknutí ke mě a co já vím co všechno.... prostě si lehneme a budeme spát a toť vše..(podívá se na Paddyho) To snad zvládneš ne?
Paddy: No já......
Angelo: Jasně že to zvládne
Patricia: A aby nevznikly nějaké řeči tak já se sem nastěhuji s ní
Běla: NO a problém je vyřešen a já zase můžu zmizet
Paddy: KAm bys chodila... zůstaň.... prosím....
Běla: Ne to nejde
Paddy: Bělo prosím
Sabina: No tak chvilku tady s námi snad vydržíš ne?
Běla: No ehm..chtěla jsem si vzít z pokoje nějaký věci, dokud tu není Eliška. Teda aspoŇ myslím že ještě nedorazila. V chatě je zatím naprostý klid a kdyby tu byla tak už bysme o ní dávno věděli
Sabina: Ale tak ta chvilka ti snad neublíží
Běla: No mě ne...Ale aby neublížila někomu jinému
Paddy: To má být narážka na mě?
Běla: Taky by se to tak dalo říct
Paddy: (zesílí hlas) Mě ta chvilka s tebou rozhodně neublíží a pokud ano tak rozhodně ne tak jako jsi mi ty Bělo stihla ublížit za celou dobu co jsme tady
Na to Běla vyběhne z pokoje......
Kathy: Musíte se vy dva věčně hádat
Paddy: Nejspíš ano jak to tak vypadá
Do pokjóje vchází maite.....
 Maite: Je oběd.... teda... protáhlejší ksichty jsem snad ještě neviděla
Sabina: Ale, Patriček  to nějak nevychytal se svojí velkou láskou
Marcel: No a tak si mírně vjeli do vlasů....
Paddy: bejt tebou bych se mo neozýval. beztak v tom máš prsty
Sabina: Zadrž Paddy...nesvaluj vinu na Marcela který mezi ná přišel až po tom co Běla už byla pevně rozhodnutá že o tebe ten zájem nemá a také v době kdy ty jsi se vesele pelešil s Eliškou a jí jsi tím neustále zraňoval a ubližoval jí
Paddy: A on si zatím hrál  na toho hodnýho zachránce
Marcel: Tak to vůbec není. Kdyby tě jenom trochu zajímala tak bys věděl že ona teď nechce nikoho, že ona sama si musí rozmyslet co vlastně chce a nevykládal mi tu teď takový hlouposti
Johny: Tak kluci už dost. Sabino ty jdi najít Bělu a mi jdeme ke stolu. Počkáme s jídlem až dorazíte
Sabina: To byste taky mohli čekat pěkně dlouho
Johny: Co?
Sabina: Nic. Že jdu najít tu Bělu
Sabina se na chodbě potkává s Eliškou
Eliška: Tohle si ještě odskáčete
Sabina: Mi ne. Ale vy jo. A zkuste na Bělu ještě sáhnout
Eliška: Práskači. Jste si s náma nevěděli rady a tak jste nás běželi zatepla napráskat rodičům
Sabina: A co sis myslela? Jako že mi jim něco napovídáme a oni tomu uvěří? To ses holka spletla. Ty seš vážně tak blbá že sis myslela  že by tvý rodiče uvěřili tomu že  Běla zakopla o kořen  a  jak spadla tak se takhle pomlátila? Ne děvenko....možná na chvíli  by tomu uvěřili, ale na moc dlouho ne
Eliška: Stejně jste hnusný práskači.
Na chodbe se objevuje Běla s taškou věcí.
Běla: Mohly byste přestat po  sobě řvát? Nemusí vědět celá chata že se tady zase a opět hádáte
Eliška: Kam jdeš s tou taškou? To už tě drazí rozdičové poslali domů?
Běla: K tvojí smůle nikam nejedu. Zůstávám tady. Jen se stěhuju  do jiného pokoje kde budu  nějaký čas bydlet, možná i do konce prázdnin
Eliška: No, stěhovat se můžeš tak leda na hajzl do koupelny a nebo na jednu z pohovek ve společenské místnosti, a kdybys chtěla ven tak potom jedině na střechu. Chata je totiž plná do posledního pokoje.
Běla: Omyl milá sestro. bydlím teď v pokoji s Kellyovýma.
Eliška: Jo tak až takhle sis je zpracovala....abys teď bydlela s nima a mohla mi ještě lehčeji lézt za Paddym

Dovolená za všechny prachy - část 40

6. května 2010 v 19:19 | Trishka |  Moje story o Kellys
Paddy: (narovná se a zadívá se na Bělu) Ta holka o které jsem celou dobu mluvil a kterou mám rád jsi ty Bělo
Běla: Já?
Paddy: Jo ty
Běla: Jo fajn dobře. Jenomže já Paddy, já nemůžu tvoje city opětovat, i když bych třeba sama chtěla tak nemůžu
Na to se Paddy zvedne z postele a zmizí z pokoje téměř tak rychle že málem projde zavřenými dveřmi..
Běla: Paddy...
Paddy už však z pokoje zmizel. Běla se rychle zvedne a běží do společenské místnosti za ostatními...
Běla: Je tu Paddy? Nebo spíš nebyl tu Paddy?
Barby: ne. Tak ten tu od snídaně nebyl
Patricia: Mi mysleli že je s tebou v pokoji
Běla: No tak to jste mysleli špatně , protože v pokoji není a se mnou už vůbec ne protože já jsem momentálně tady.
Johny: Vy jste se nějak pohádali?
Běla: Ale ne. Jen jsem asi řekla něco špatně a nejspíš to pěkně zvorala
Patricia: (zvýší hlas) Bělo, co jsi mu řekla...Sakra co jsi mu řekla.....?
Běla: No jen to že prostě  jeho city prostě nemůžu opětovat protože na mě zase tahal to jak mě má šíleně rád
Patricia: No super. Víš Bělo, ale on ti říkal pravdu. On se snaží najít cestu zpátky a jeho city k tobě nejsou jen   lži. ty city které k tobě chová jsou opravdové.
Angelo: Kluci jdeme....měli bychom se po něm podívat
Sabina: Jdu s váma. Kdo ví kam zaběhl. Abysme pak nemuseli hledat ještě vás
Patricia: Proboha Bělo... kdy už si to konečně uvědomíš? Kdy už si konečně uvědomíš to že on miluje tebe a ne tvoji sestru. Že to  s tvojí sestrou.... že to nebylo opravdové. bylo to jen takové pobláznění a zmatek v důsledku událostí které se staly. Zkrátka  u hodně věcí sám nevěděl jak si je má vlstně vysvětlit
Běla: Jo, a tak si to vysvětlil tím že  si začal s mojí sestrou a mě zavrhl i když  já s ním jednala na rovinu a s tím co se dělo jsem neměla nic společného
Patricia:Mi to víme a Paddy zdá se si to začal pomalu taky uvědomovat a včera mu to asi všechno nejspíš došlo úplně a teď se snaží najít cestu zpátky, jak to napravit, jak ti vyjádřil že svých rozhodnutí které učinil velice lituje, ale ty mu na oplátku házíš klacky pod nohy a snažíš se mu to znemožnit
Běla: No to mu teda došlo brzy, že nejsem ta za kterou mě celou dobu měl
PAtricia: Bělo, pokud on nezíská zpátky tebe tak potom už nebude chtít nikoho. On chce být s tebou a pokud ho zklameš tak už po celý život zůstane sám
Běla: Nesmysl. Máte miliony fanynek a jsou i takové které ho milují tak že by se třeba i po kolenou plazily jen aby je chtěl
Patricia: Ale pro něho seš jenom ty
MAite: No doufám že ho někde najdou. bejt někde v tomhle slejváku dlouho to je o pěknou angínu
Běla: Možná že vím jak ho dostat do chaty. Pokud je někde blízko tak by se to možná mohlo podařit a pak také přijít...Ale potřebuju vaši pomoc
Patricia: Jdeme

V pokoji
Běla: Tak fajn. Barby otevři dveře na balkon. Asi se nám tu malinko ochladí ale zen pokus za trochu té zimy stojí
Patricia: No, otevřeným oknem ho zpátky nepřivedeš
Běla: Kathy...nastav ty klávesy na co nejvyšší hlasitost. Ostatní to chvilku přežijou a ty Trisho.. potřebuju abys mě naučila alespoň tuhle část písničky a vedla mě v notách. KAthy bude hrát akordy a já budu hrát melodii. Tohle by ho sem snad mohlo nalákat. Ví že tahle písnička se mi líbí a včera večer mě ji tady dokonce učil hrát
Kathy: No zkusit to můžeme i když tomu moc nevěřím
Patricia: Ani já ne...
Kathy: No ale jdeme na to. Za pokus to stojí
Patricia: Tak Bělo... ty si pro začátek udej tón (zmáčkne jednu z kláves) tohle je tón ze kterého začneš
Běla: Jo, fajn
Barby: Teda tohle je vážně komedie. A pak že tu není zábava když venku leje...
Maite: Tohle by chtělo zdokumentovat
Barby: Kde máme ten foťák..ten co z něho hned lezou fotky?
Běla: Tak  ten je tamhle na stole. A pokud Marcel všechno nevyplácal na mě a na Paddyho tak si ještě nějakou fotku uděláš
Maite: No jo. Hele..ale tady vám to spolu sluší
Běla: Asi tak jako psovi uši
PAtricia: Tak jedem
Běla: Tak jdeme teda na to. Odpočítám to... takže...raz..dva...tři....
 Běla společně s Kathy začnou hrát a Běla k tomu přidává i zpěv. PAtricia drží text a dotahuje mírné Běliny chybičky
Běla: No tak to bysme měly. Teď uvidíme zda-li se dostaví výsledek
Barby: No, Marcel toho moc nevyplácal  takže nějaké fotky taky mám
Běla: Ukaž mi je
Barby: Ne, ne, ne... ty dostane  Paddy až  se konečně objeví
Paddy který byl nedaleko od chaty celý ten výstup Běly a svých sester  vyslechl. Došlo mu že to bude nejspíš pokus jak ho nalákat zpátky do chaty ale na návrat zatím nepomýšlel. Nakonec se však rozhodl vrátit zpátky do chaty. mezitím do chaty dorazili také ostatní....

V pokoji
Joey: No ten se snad propadl do země nebo co? Prohledali jsme všechno ale po něm ani stopa
Johny: bělo, ty nevíš kam mohl asi tak jít?Nezavedla jsi ho třeba někam, na nějaké místo o kterém nevíme a on  by tam teď mohl být.....
Běla: ne. Já ho nikam nevodila. za tu krátkou dobu co to mezi námi za něco stálo bych to ani nestihla
Johny: A tady nebyl?
Barby: Ne tady nebyl. Ale zkusily jsme ho nalákat...(uculí se)
Jimmy: A to jak přilákat?  To jste tu běhaly s píšťalkama kolem chaty a pískaly na něj nebo co?
Kathy: Ne. Jen Běla dostala jeden nápad a tak jsme to zkusily
Běla: Ale výsledek zatím žádný. Možná nebyl tak blízko aby to slyšel
Maite: A nebo to slyšel ale nereaguje.
Johny: Blbost. Kolem chaty jsme to prohledávali snad třikrát a nikde nebyl. ten musí bejt někde dál
Běla: No tak to jsme potom v pr.....protože to opravdu nemohl slyšet
Paddy: (vchází do pokoje) Ale já jsem slyšel všechno
Běla: Co všechno?
Paddy: No to co jsem slyšet měl. vaše snaha dámy se vyplatila
Johny: Kde jsi sakra byl? Hledali jsme tě všude
Paddy: No všude asi ne když jste mě nenašli
Angelo: A nebo jsi o nás věděl. Došlo ti že tě hledáme a schválně jsi se neukázal
Barby: Ale vsadím se že kdyby tam s nima byla Běla že se ukážeš hned
Běla sklopí pohled do země
Maite:  za to byste měli poděkovat Běle. Ta ten nápad dostala
Běla: Omluvte mě ale musím odejít.... (vyběhne z pokoje)
Johny: No a teď budeme pro změnu hledat ji
Sabina: Klid Johny. Ta ven nešla. Já za ní půjdu
Johny: Tak ji hlavně pohlídej ať neblbne
Sabina: Spolehni se
Sabina nachází Bělu v koupelně
Sabina: No, koupelna není zrovna nejlepší místo na vylévání žalu
Běla: Ale já jiné místo kde bych mohla být sama jaksi nemám
Sabina: Tuším správně že společnost nechceš?
Běla: No to nechci. To máš pravdu. Taková společnost která by mi pořád mlela do hlavy jak mě Paddy miluje se mi vážně nehodí
Sabina: Jo, asi by mi to za chvíli taky lezlo krkem kdyby mi furt někdo někoho vnucoval
Běla: Jo. A mě už to na ty nervy vlezlo a nechce to z nich slýzt
Sabina: Tak se tomu jednodušše  poddej. Nebraň citům vyjít na povrch
Běla: Jenomže to taky není tak jednoduché. Já za ním teď nemůžu jít  a skočit mu kolem krku a říkat mu jak moc ho miluju, když jsem ho bezmála před dvěma hodinama krutě odmítla a navíc ani nevím jestli je to skutečné
Sabina:A co nevíš jestli je skutečné
Běla: No moje city k němu. Víš, někdy....když jsem s ním tak cítím takovou...jakousi sílu která mě....která mě k němu táhne....která mě táhne a říká jak moc ho miluju, ale když na to přijde řeč tak mozek zavelí ne....
Sabina:A co chceš teď  dělat?
Běla: A co mám teď dělat?
Sabina: No bezva. Myslím že na tyhle otázky by sis měla odpovědět sama.
Běla: A já čekala že mi třeba poradíš
Sabina: A co ti mám poradit?  Když ti radím aby ses vykašlala na to co chce Eliška a udělala to co chceš  ty tak to stejně neuděláš. tak jak ti mám potom poradit?

Dovolená za všechny prachy - část 39

5. května 2010 v 19:27 | Trishka |  Moje story o Kellys
Johny: Ne nevadí. Jen si vyber postel
Marcel: No, kluci odešli tak vezmu postel jednoho z nich
Johny: Tak jedna je teda támhleta u dveří a druhá tamhle vzadu u zdi
Marcel: beru tu u dveří
Kathy: No my jdeme  taky. Tak ji tu kluci hlídejte ať v noci ještě něco neprovede
Běla: Bez obav. Budu spát jako miminko
Paddy: neboj se Kathy. Mi ji pohlídáme

Další den ráno

Běla: (protáhne se) uáááá...teda takhle jsem se už dlouho nevyspala
Marcel: No já taky ne. Tady se spí líp jak v kempu. Jinak dobré ráno všem
Běla: Jo. Tahle chata má svoje výhody a jedna z nich je že se tu dobře spí a je tu klid
Marcel: To máš pravdu
Běla: Ještě abych neměla, když sem jezdím každý léto už od kojeneckého věku
Paddy: To si to až tak pamatuješ?
Běla: No až tak zase ne. Ale něco mi vyprávěli rodiče. Jednou to tu prý vypadalo jak v půjčovně kojenců.... hi hi hi... na každou rodinu tu připadal jeden kočár s miminem. No nic. Tak bychom se mohli vrhnout na snídani
Marcel: A kde je zbytek? To jako mi tři jsme ti poslední nocležníci co ještě zbyli v chatě?
Běla: No, nejspíš ano. No nic. Tak jdeme na tu snídani
Když sejdou dolů vidí že terasa je úplně prázdná
Marcel: Ale kam na tu snídani?
Běla: Vrať se zpátky a zatoč vpravo a vejdi přímo do těch dveří co budeš mít před sebou
Všichni tři po té vejdou do přeplněné společenské místnosti
Marcel: Tak na tohle se v kempu vážně narazit nedá
Běla: Tady na to narazíš pokaždé, když v noci prší,ale nějak mi tu chybí moje sestra a ti její kamarádi. Že by odjeli domů?
Maite: Bělo... tady...sem....
Běla: A už víme i kde budeme snídat
Joey: Teda že jste si ale přispali
Běla: No když v tom vašem pokoji se tak krásně spí
Johny: Vždyť jsem ti včera říkal, že tam můžeš být jak dlouho chceš. tvý rodiče s tím  včera souhlasili
Běla: Ale nějak tu nevidím ten zbytek
Maite: Myslíš tvou sestru a její kamarády?
Běla: Jo
Maite: Tak ti teď plní nejspéš první tretsný úkol. Všichni ráno razili do města na nákup... nakoupit nějaké ty  věci denní potřeby
Běla: A to šli pěšky?
Maite: No vypadá to že jo
Běla: Hmmm... tak to se teda projdou. tak tahle pomsta se rodičovstvu opravdu povedla. jsem zvědavá co vymysleli dál
Marcel: to nejspíš uvidíme až dojdou a to já už tady nebudu. na oběd budu muset do kempu
Běla: Tak zvedni telefon a rodičovstvu oznam, že dorazíš až večer, že tenhle den chceš ještě strávit tady
Marcel: Zkusit to můžu
Běla: Uvidíš že se to povede
Marcel: No to doufám
Běla: Teda, ale bez nich je tady takovej úžasnej klid.
Barby:On  ten klid brzy přejde. Až se vrátěj tak tady zase bude rachot
Marcel: Jdu si zavolat a uvidíme jestli ten rachot tady taky uvidím.
Běla: uvidíš. A vůbec, ty tady ještě dneska musíš zůstat. Nemůžeš mě v tom nechat samotnou
Paddy: A já  jsem snad vosk?
Běla: ne to nejsi. Nevím nic o tom že bys vypadal jako svíčka. (prohlédne Paddymu hlavu) no a knot ti z hlavy taky nečouhá
Všivhni ostatní  včetně Běly dostanou záchvat smíchu
Sabina: Teda koukám že tady je nějak veselo,
Běla: No trochu jo
Sabina: Teda ti to museli večer pořádně schytat. Protáhlejší a nasranější ksichty jsem u nich za tu dobu co se známe snad ještě nikdy neviděla
Barby: Však si to taky zasloužili
Marcel: Mám to... (přiběhne ke stolu kde sedí ostatní) Můžu tady ještě zůstat. Ale večer musím naklusat do kempu.
Běla: No vidíš. Já ti říkala že to zvládneš
Paddy se zvedá od stolu a odchází
Joey: Paddy, brácho...kam jdeš?
Paddy: Jdu do pokoje. Já už jsem dosnídal
Běla: Co mu zase přelítlo přes nos?
Sabina: no, možná to že si celou dobu všímáš  Marcela a po něm ani nevzdechneš
Běla: A to se mám jako celej den věnovat jemu a ostatní nechat bejt?
Sabina: No abys ostatní odkopla to ne, ale aby ses mu alespoň trošku věnovala, to by si přál a aby trpěl míň tak šel radši do pokoje
Marcel: A co budeme dneska podnikat, protože  ven se jaksi jít nedá.
Běla: No moc toho tady není. Nějaké společenské hry, televize, video nebo DVD ale jinak nic
Marcel: No to je docela úzký výběr
Sabina: To jo... ale zatím jsme si s  tím vystačili popřípadě jsme vymysleli jinou zábavu, která by se dala provádět jen v omezených prostorách této chaty
Běla: Musíme jen vymyslet něco do doby než přijdou oni. Pak budeme mít o zábavu postaráno
Patricia: A pro tebe Bělo mám jednu zábavu hned
Běla: A to jakou ?
Patricia: Mohla bys jít za bráchou do pokoje a pokusit se ho přemluvit aby přišel zpátky mezi nás
Běla: No tak v tom já teda žádnou zábavu nevidím
Patricia: No tak, přece mi se tady nebudeme bavit zatímco on bude sám zavřenej v pokoji...
Běla: Třeba ho to tam baví
Patricia: Tím bych si nebyla zrovna moc jistá
Běla: A nemohl by to udělat někdo jiný?
Patricia: MOhl. Ale ten kdo by to měl udělat seš ty
Běla: Jo jasně
Marcel: Asi bys to měla udělat. On odešel kvůli nám dvěma a mám takový pocit že si myslí, že mezi námi dvěma něco je a on u tebe už nemá žádnou šanci
Běla: Blbost. mezi námi dvěma nikdy nic nebylo a nebude. Nic proti tobě Marceli. Seš vážně fajn kluk,ale já teď na nějaké vztahy nemám ani pomyšlení
Marcel: Mě ani  nenapadlo že by mezi námi dvěma mohlo  něco být
Běla: Aspoň jeden rozumnej chlap. A pokud jde o Paddyho, tak ten u mě ztratil šanci už dávno
Marcel: Kdybys ho včera viděla jak tě byl šťastnej když tě mohl učit hrát tu písničku..stačilo mu už jen to že mohl být v tvé blízkosti
Běla: Jo. A dělal si u toho zase velký naděje, který dneska opět vyhasly
Marcel: Ale to nic nemění na tom, že bys za ním měla zajít
Běla: Vi jste se snad proti mě všichni spikli
Jimmy: Zas až takhle to není
Běla: Jo fajn. Jdu tam nebo mi s tím dneska nedáte pokoj. dokud tam nepůjdu a poslouchat celý den to jak bych za ním měla jít by mě asi přivedlo do blázince (zvedne se od stolu a odchází. Jde přímo do druhého patra a zaklepe na dveře pokoje)
Paddy: Dále...je otevřeno
Běla: Můžu?
Paddy: Ty můžeš vždycky
Běla: No, nejsem si tím jistá
Paddy: Co tě sem přivádí? Ráno jsi nevypadala na to že bys chtěla strávit dopoledne v mé přítomnosti
Běla: NO, mě se vlastně vyslali ostatní. Chtějí aby ses vrátil mezi nás dolů a nebyl tu prej zavřenej a sám
Paddy: Ale mě je tady třeba samotnému líp
Běla: Blbost. Nikomu nemůže bejt dobře když je sám
Paddy: No, někomu třeba ano
Běla: Kecáš nesmysly
Paddy: Proč si to myslíš?
Běla: Nemyslím ale vím
Paddy: Houby víš. Ono dívat se na tebe a Marcela opravdu není příjemné
Běla: Aha. Tak takhle to tedy je. O to ti jde. ale má to jeden malej háček milý Patricku a to ten že já s Marcelem nechodím. jsme jen kamarádi. Nic víc nic míň
Paddy: Jo jasně
Běla: Zdá se mi to nebo ne. ty snad žárlíš?
Paddy: A neměl bych snad? Když vidím že moje holka kterou mám rád, ale která se mi stále vyhýbá a schovává přede mnou svoje city v klidu koketuje s jiným?
Běla: Hmm...a kde vidíš tu holku?
Paddy: Stojí tady v pokoji.... přímo přede mnou
Běla: No že by se Eliška uměla rozpůlit a zneviditelnit nebo snad převtělit, tak to jsem teda netušila
Paddy: Bělo...proboha
Běla: Jo, pro boha
Paddy se  zoufale sesune na postel a chytí se za hlavu
Běla: Paddy....ehm...jsi v pohodě? (přisedne si k němu na postel) Paddy, no tak mluv se mnou sakra.....

Dovolená za všechny prachy - část 38

1. května 2010 v 17:45 | Trishka |  Moje story o Kellys
Běla: No pokud Marcel něco zahraje, když na ty klávesy tak zálibně kouká tak třeba i jo
Sabina: Se můžete klidně prostřídat. Hrát umíte oba
Marcel: Tak už si konečně řekni nějakou písničku
Běla: Tak si tady půjč od Kellyových nějaký noty. Kellyovi jich tu určitě mají mraky
Paddy: To je pravda
Marcel: No tak sem něco přihraj
Paddy: Co třeba tohle? (ukáže Marcelovi noty k písni It's Ok now)
Marcel: Jo, to by šlo
Paddy jde k posteli kde sedí Běla.
PAddy: Můžu si přisednout?
Běla popadne záchvat smíchu
Paddy: Co je na té otázce směšné?
Běla: No na té otázce nic, ale docela vtipné je to že se mě ptáš jestli si  můžeš sednou na svou vlastní postel
Paddy: já to myslel spíš v tom smyslu, jestli sneseš, když si sednu vedle tebe, protože v poslední době jsi spíš radši když jsem co nejdál od tebe
Běla: No pokud se nebudeš snažit  mě objímat a tak všeljak podobně, tak mi tvoje přítomnost vedle mě nevadí. A ty Marceli už konečně začni hrát
Marcel: Copak to jde když mi do toho furt žvaníte
Sabina: Mi? Teda spíš oni, ale už budou zticha
Běla: jo jasně. jen už začni hrát
Marcel začíná hrát první tóny písně. Hudba z keyboardu se rozléhá celým horním patrem

 V pokoji Elišky


Eliška: TAk tohle už fakt ne. Oni si tam ještě hrajou. ALe... jaktože nejsou dole?
Honza: Že by na nás ušili nějakou boudu?
Eliška: To je možné
Michaela: Blbost. Jsme  je viděla jít do společenky i s naším  drahým rodičovstvem
Iveta: Tak někdo asi přece jen zůstal v pokoji
Eliška: jdeme tam

Před pokojem
Eliška klepe na dveře. Paddy otevírá a za zády mu stojí Sabina
Paddy: Co tady děláš?
Sabina: Jo. Co ty tady děláš? Ty toho po tom dnešním dopoledni nemáš dost?
Eliška: Hele zklidni hormon. Za tebou jsem nepřišla
Sabina: Ten hormon  bys měla zklidnit ty, protože to co jsi udělala ráno ti jen tak neprojde
Eliška: Vždyť si to zasloužila
Sabina: Nelži. Byla to tvoje pomsta za to, že zě odhalila. Tak tady teď  ze sebe nedělej svatou.
Eliška: Blbě kecáš
Sabina: Paddy, pusť mě
Paddy: A dost!!! Eliško  ty rychle řekni co chceš a odejdi. Nikdo z nás totiž nemá náladu se  na tebe koukat dýl než je nezbytně nutné
Eliška: Dobře. Přestaňte s tou vaší deprimující hudbou. Už nám to všem leze na nervy
Sabina: Já ti dám deprimující
Paddy: Sabino klid
Eliška: No je to slyšet po celém patře a mi vážně nemáme náladu to poslouchat
Sabina: TAk to asi budete muset
Paddy: A dost!!! Dobře.. mi to teda malinko ztlumíme a teď ahoj... (zavírá Elišce dveře před nosem)
Iveta: Tak  to by bylo co?
Eliška: Lidi, jdeme do pokoje

V pokoji Paddyho

Sabina: Kráva jedna nafoukaná. měl jsi mě pustit
Paddy: A proč? Abyste se tentokrát popraly vy dvě?
Sabina: Jo. Už dlouho slibuju že Eliška za všechno  zaplatí a taky že ano
Paddy: Nech toho Sabino. Já myslím že oni za to zaplatí všichni , a že to bude spravedlivý trest
Běla přichází ke klávesám a pomalu začne za rad Marcela hrát. Paddy a Sabina zanechají všechh svýcho dohadů a otočí se po ní.....
Běla: (přestává hrát) No co, já vím že to nebylo takové jako od Marcela,ale snaha byla a navíc já na tenhle nástroj nikdy nehrála
Paddy: můžu tě to naučit jestli chceš
Běla: A mohl bys mě naučit právě tuhle písničku?
Paddy: Jo, to bych i mohl
Běla: Tak tedy jdeme na to. Aspoň nějak využijeme ten čas než dojdou tvý sourozenci a dozvíme se co se bude dít dál
Sabina: No dál se bude dít to, že zbytek nás bude nenávidět ještě víc než teď, protože trest je nemine. A tohle bude pořádnej trest
Marcel: No však si ho taky zaslouží
Paddy: Tak jdeme hrát
Sabina: Tak se ukaž Bělo. Už se na to těšíme
Běla: Ale jako....já tomuhle na tom papíře což jsou noty nějak nerozumím
Všichni ostatní dostanou záchvat smíchu
Paddy: jen klid. Povedu ti ruce
Běla: No bezva
Paddy: Takže jedu ruku dáš sem a druhou sem....a můžeš začít..(uculí se)
 Běla: To jako mám hrát obouma rukama?
Paddy: neboj se. To zvládneš. Vždyť jsem ti říkal že ti povedu ruce. (stoupne si za  Bělu a položí svoje ruce na její)
Sabina: Dobrá figura. Škoda že tu nemám sebou foťák. tahle fotka by stála za to
Paddy: Jeden je támhle v šuplíku
Sabina: A to jako fakt?
PAddy: Jo. To jako fakt
Sabina: No jo... opravdu tu je. A ještě k tomu takovej ten vymakanej. Co z něho hned lezou fotky. To je super. Budeme mít fotky hned
Paddy: A mi jdeme hrát.
PAddy stojí těsně za Bělinými zády a svým tělem se dotýká jejího. Běla  cítí jakýsi podvwdomý hlas který jí říká jak moc touží být s ním, cítí jak jejím tělem prostupuje takový zvláštní pocit..... a jak moc by si přála aby tahle chvíle jen tak neskončila. Na Paddyho straně se odehrává věc obdobná. Jak vede její ruce po klávesnici stále více touží po tom, Bělu obejmou a  záhy políbit....
SAbina: No to jsou super fotky
Běla: Mám nápad. Paddy..... ty budeš hrát tady...na spodní stupnici..ty akordy nebo jak se tomu vlastně říká a já budu  tady hrát melodii
Paddy: Proč?  (zadívá se na ni) Tobě se to snad nelíbilo?
Běla: Ne, nevím, možná...necháme toho. Tohle nikam nevede
 Do pokoje vcházejí ostatní sourozenci
Joey: Hele všichni čtyři pohromadě...a pokoj je v pořádku.....
BArby: Paddy a Běla vedle sebe....
Běla:A co jste předpokládali?  Že se tu pomlátíme navzájem?
Joey: ne to ne. Jenom nás překvapilo že vy dva....v jednom pokoji a vedle sebe a žádné hádky a ani nic podobného
Běla: I když to mezi námi chvílema není  zrovna v pohodě tak to ještě neznamená že se budeme fackovat hned jak se potkáme
Angelo: A hele fotky. A tělo na tělo. Hmmm...dobrý.... Sluší vám to
Běla: Angelo, polož tu fotku
Sabina: Vy dva přestaňte. Nás by místo vaší dětinské hádky zajímalo jak to probíhalo dole
Johny: No, všichni ctění rodičové z toho byli docela paf, když jsme jim řekli co se dneska dělo. někteří tomu dokonce nemohli uvěřit,a le nakonec všichni uvěřili a teď se  dohadují na spravedlivém trestu
Sabina: Jo. Eliška trestu neujde
Kathy: Ta dostane asi největší trest, protože ona to celé vedla
Běla: Co jít šmírovat za dveře společenky jaký trest pro ně rodičové vymýšlejí?
Kathy: No já myslím že se to zítra dozvíme
Běla: No zítra to bude pekelnej den
Sabina: Ale jak pro koho
Marcel: No pro nás bude dobrej
Běla: aby ses nedivil. Jak jsi se sám mohl přesvědčit tak tady o akci a překvapení není nouze
Marcel: To teda není. V tom máš pravdu
Běla: No, možná je na čase zalehnout do postele. Tak, kdeže to budu dneska nocovat? Do který postýlky můžu složit svý  krásný, mladý a pomlácený tělo?
Patricia: To necháme na tobě.
Běla: No tak třeba tuhle. (ukáže na Paddyho postel) Už jsem se v ní večer chvíli válela tak si do ní na noc i zalezu
Johny: zajdu ti k vám do pokoje pro ty věci.
Běla: Ty jsi tam ještě nebyl?
Johny: Ne. nebyl čas
Sabina: Jdu s tebou. tak se uvidíme zítra.
Joey: No já jdu dobrovolně spát do busu jinak se tu všichni nenaskládáme. Kdo jde se mnou?
Jimmy: Já jdu. Tak se uvidíme ráno
Johny: Jsem tu. kam si to kluci vyrazili v tuhle hodinu?
Běla: Šli nocovat do busu. Se asi báli že by museli spát na zemi, protože je nás tu dneska o dva víc a tak někdo by musel jedině na zem...(zasměje se)
MArcel: Já teda zůstanu taky tady v tom pokoji jestli to někomu nevadí