Toni 2 -- část 21

30. července 2010 v 10:44 | Trishka |  Moje story o Kellys
Paddy: Aha
Antonia: Ale to je jedno
Paddy: Toni nezamlouvej to
Antonia: Já nic nezamlouvám. Já ti jenom udělala výklad české věty kterou ještě neznáš abys příště věděl o čem se mluví
Paddy: A teď se zase vrátímek tomu o čem jsme mluvili
Antonia: Ne. Budeme se bavit o něčem úplně jiném
Paddy:Ale teď se nemůžeme bavit o něčem jiném
Antonia: Ale ano. Můžeme
Paddy: Toni sakra
V domě
Angela: No jdeme na to. Času už měli dost
Jimmy: To bude mazec
Angelo: To jo
Barby: A máte vůbec někdo ponětí kde je hledat?
Angela: nejdřív projdeme dům a když nikde nebudou tak s ebudeme muset mrknout ven
Johny: jestli je budeme hledat venku tak to bude vážně mazec
Angela: Já jsem Chocholoušek a vy jste zřízenci a musíte mě jako Chocholouška poslochat. Takže dost keců a jdeme
Joey: Teda ta je nějaká hustá
Maite: teda Angelo tohle ti nezávidím
Angelo: Ona je hodná. To jenom teď při hře je je trochu hustá, ale jinak je milá a hodná
Venku
Antonia: Paddy prosím, přestaň už naléhat
Paddy: Toni prosím
Antonia: Ne, já prosím tebe, nech mě už napokoji
Paddy: (zasílí hlas) Toni sakra já musím vědět co se tam stalo
Antonia: Já odcházím paddy
Paddy: Toni počkej
Antonia: ne Paddy. teď už ne
Paddy: (chytí Toni za ruku) Toni zůstaň
Antonia: ne Paddy. Už ne
Paddy: Toni já musím vědět co se tam dělo. Jsem z toho úplně zoufalý
Antonia: ne víc než já
Paddy: právě že ano
Antonia: Ne Paddy. Tys nezažil to co já. Tu bolest ten strach, ty vůbec nic nevíš. A ještě mě nutíš o tom mluvit
Paddy: Ty sama si o tom odpoledne chtěla promluvit
Antonia: Ale pak jsem ten nápad zavrhla, protže ač jsem chtěla tak jsem věděla že ještě není ta správná doba na to abych o tom mluvila
Paddy:Ale už jsi začala
Antonia: Ano začala, ale ten konec už nedopovím. Nemůžu
Paddy: nemůžeš nebo nechceš?
Antonia: Nemůžu
Paddy: Pak bych si taky mohl myslet že jsi s někým spala a tím pádem mě podvedla
Antonia: (začne křičet) Jo spala. A co mi taky jiného zbývalo. byla jsem unesená, zbitá a nakonec znásilněná
Paddy jen ztuhne
O kousek dál
Johny: to jsou oni
Barby: Jde to támhle od altánu
Angela: Jdeme tam
Patricia: Ale tam to vypadá na pořádnou hádku. Nemůžeme tam vpadnout jak velká voda Angelito
Angela: A to tam jako máme chodit po jednom
Johny: Ne. měli bysme chvilku počkat. Vypadá to že Toni právě řekla Paddymu pravdu
Angela: To jako myslíš že mu řekla všechno o té osudné noci?
Johny: Ano
Kathy: O to lepšá bude když je ještě chvíli encháme a potom tam v klidu přijdeme
U Toni
Antonia: (křikem) No co je? Co tak stojíš? Nemáš slov co? A já je mít měla?
Paddy jen stále nehnutě stojí s nevěřícným výrazem ve tváři
Antonia: (zesíleným hlasem) Chtěl jsi pravdu tak ji máš. Tak už na to něco řekni
Paddy stále mlčí
Antonia: (zasíleným hlasem) No jasně. To bylo keců o pomoci a teď....? Houby z octem. Co se taky jinýho dalo čekat
U ostatních
Johny: jdu tam. Vy tu počkejte
U Toni
Antonia: No nic. Chtěl jsi pravdu tak ji máš a já můžu odejít
Johny: Kam tak rychle?
Antonia: Johny, kde se tady bereš?
Johny: No hledali jsme vás. nevzpomínáš. že hrajeme hru na Chocholouška?
Antonia: Jo
Johny: Jsi v pořádku?
Antonia: Já ano. Ale on by potřeboval pomoc
Johny: Co se tu dělo?
Antonia: Chtěl pravdu, tak ji dostal
Johny: Paddy, Paddy mluv se mnou
Antonia: Nech ho být Johny. je v šoku z pravdy. teď nejspíš prožívá to co já. Ale má štěstí, neprožívá to na vlastní kůži. Kdežto já ano
Johny: Jdi za ostatními. Stojí asi tak 20 metrů odsud, támhle za těmi keři
Antonia: Jdu tam
U ostaních
Angela: Ani jsem tě nemusela hledat. přišla jsi sama
Antonia: nech toho Angelito. teď na to vážně nemám náladu
Patricia: Toni co se tam dělo?
Antonia: nechci o tom mluvit
Angela: Že by má drahá sestra konečně řekla pravdu?
Antonia: Ano
Barby: Co?
Antonia:Celou dobu co jsme byli v tom altánu tak na mě naléhala abych mu řekla pravdu a tak ji má
Patricia: jsi v pořádku?
Antonia: ne, ale to bude dobrý. Potřebuju jenom chvíli klidu. Jo a běžtě někdo za Johnym. Myslím že vás tam bude potřeba
Kathy: Já tam jdu
U Paddyho
Paddy: je to všechno moje vina Johny
Johny: neber si to tak
Paddy: A jak si to mám asi vzít? To co se stalo se stalo díky mě
Kathy: Tak jak jste na tom?
Johny: Moc dobře ne. A jak je na tom Toni?
Kathy: Snad už líp. Zůstala s ostatními
Paddy: Musím ji vidět
Kathy: Teď to nech být Paddy. Ona teď chce být v klidu a rozhodně nechce žádné další vyptávání
Paddy: Já už se jí na nic ptát nebudu
Johny:A co teda chcš dělat?
Paddy: Myslím že bych se jí měl omluvit a taky ji chci obejmout
Kathy: No ta omluva by možná prospěla, ale s tím druhým bych nepočítala. Ona je dost zamtená a vyděšená. Práve si znovu musela vzpomenout na to co prožila znovu vrátit vzpomínky které jsou pro ni noční můrou a ty jsi ji k tomu svým způsobem donutil
Paddy:Já vím. Všechno jsem zpackal. Ale chci to nějak napravit
Johny: A nechceš to nechat na zítra?
Paddy: Ne. Musím to udělat hned
U ostatních
Joey: no tak i ten zbytkovej se našel takže jsme kompletní
Paddy: Toni můžu s tebou mluvit
Antonia: Co po mě ještě chceš?
Paddy:Abys mě vyslechla
Antonia: Já taky chtěla abys mě vyslechl a co ty? Jen jsi dál naléhal až jsi znovu otevřel srtarou ránu ketrá bolí. Hodně bolí
Paddy: Toni prosím vyslechni mě
Patricia: Tak to zkus
Antonia: No tak fajn. Povídej
Paddy: Toni prosím promiň. Já si neuvědomi co tím můžu způsobit. Naléhal jsme na tebe a asi vážně nebyla ještě ta správná doba na to abys mi řekla pravdu
Antonia: To máš pravdu. To vážně nebyla
Paddy: jestli to můžu nějak napravit tak řekni čím a já to udělám
Angela: Co takhle zpověď v kostele?
Maite: Angelito
Angela: už mlčím
Antonia: Víš Paddy tohle s enedá napravit. Tohle není věc která když se rozbije tak ji vezmeš a spravíš. Tohle jsou slova a padlo jich hodně a co jednou řekneš to nemůžeš vzít zpět
Paddy: To máš pravdu, to nemůžu
Antonia: A padla i taková slova která mě hodně ranila
Paddy: Já vím. Asi jsem ti teď hodně ublížil
Antonia: To ano
Paddy: Toni promiň. je to všechno moje vina. Já to zpackal
Antonia: A jak sám vidíš došlo na moje slova
Paddy:A no došlo
Jimmy: O čem to mluví?
Patricia: drž hubu Jimmy
Antonia: Bylo to přesně tak jak jsem říkala, výčitky svědomí, hádka....
Paddy: měla jsi pravdu
Antonia: A už je tvá zvědavost aspoň ukojena?
Paddy: To nebyla zvědavost,ale strach. Strach a starost o tebe. Toni prosím promiň mi to. Zachoval jsem se hrozně
Antonia: Opět máš pravdu
Paddy: Dokážeš mi někdy odpustit?
Antonia mlčí
Paddy: Toni, Toni řekni něco. Třeba mě pošli do háje ale něco mi řekni
Antonia: myslím že jednou ti odpustím
Angela: A nešlo by to už teď?
Antonia: Šlo milá Angelito. Odpusti můžu hned ale zapomenout ne
Paddy:A co z toho vyplývá?
Antonia: To že už se na tebe nezlobím,alě ještě nějakou chvíli bude trvat než zapomenu
Paddy: (obejme Toni)
Antonia. Paddy prosím
Paddy: Promiň
Antonia: Dej mi chvíli čas a nenaléhej na mě
Paddy: promiň
Antonia: V pořádku
Johny: No záhada sídla Kellyových vyřešena tak bysme se mohli vrátit domů. Co vy na to?
Všichni: Jo jdeme
Všichni se vydají směrem k domu.


KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | E-mail | 30. července 2010 v 11:42 | Reagovat

To už je konec?A já jsem si myslela že tam ještě něco bude :-(  No nic už se těším na ten druhý díl :-D  :-D  :-D

2 Trishka Trishka | 30. července 2010 v 11:55 | Reagovat

tohle už je konec a načneme nový příběh :-D

3 Sany Sany | E-mail | 30. července 2010 v 17:12 | Reagovat

No tak se to aspoň nějak trochu vyřešilo :-D Supr, jdu hned na ten další příběh :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama