Říjen 2010

Toni 5 - část 22

28. října 2010 v 12:52 | Trishka |  Moje story o Kellys
Antonia: A já mám zase důvod teď. Zvedej zadek a jdeme na panáka...na některá rozhodnutí se musím ožrat....
Aleš: Tohle nedopadne dobře.....
Antonia: Nesejčkuj a pojď už...

Hodiny pomalu odbíjely poledne když se Toni s Alešem v patách dopotácela či spíše doplazila do autobusu.
Antonia: Ahoj všichni....
Kathy: Kriste pane...
John: Angelo... jdi nahoru a zdrž tam Paddyho jak jen
nejdýl to půjde...mi ji dáme alespoň trošku do kupy....
Anotnia: ( zpěvem) Sometimes I wish a were an Angel....
John: Ježíši....
Kathy: Aleši...proboha co jste
prováděli....?
Aleš: Byli jsme v hospodě, jelikož Toni prohlásila že na některá rozhodnutí se musí ožrat. Zkoušel jsem jí to rozmluvit....ale....nedala si říct....
Jimmy: Musíme s ní něco udělat.....
Barby: Já bych ji vykopla na Mars...cestou by vystřízlivěla a bylo by to dobré....
Antonia: Ale Barbínko.... jes sice fajn že máš krásný vlasy....krásný úsměv....nádherně tvarované silikony...ale jinak stojíš za hovno....
Barby: Prosím...?
John: Aleši pojď....vezmeme ni na kolej a dáme jí studenou sprchu.....
Kathy: Jdu s vámi... Chlapi do ženských sprch nemají přístup....
John: (uculí se na Aleše) někdy bysme to mohli zkusit....
Aleš: ( uculí se na Johna)
Tak platí. Někdy to zkusíme...

Na koleji - před dámskými sprchami

Kathy: tak tady ji přebírám já. A vi tu budete stát a ani se
odsud nehnete....
Aleš: Rozkaz generále
Kathy: Šašku....
Antonia: To co se mi na tomhle stavu líbí je to že je mi nádherně a nemusím nad ničím přemýšlet...a já většinou přemýšlím dost často a dlouho....(ucítí na těle proud
studené vody) áááááá...(zařve)

Na chodbě

Aleš: Chudák...lituju ji
John: Já taky..ale v tom stavu v jakém
byla jsme ji
Paddymu ukázat nemohli. To by byl docela velkej malér kamaráde.....
Aleš: A co teď s ní...?
John: Teď ji musíme vzít do autobusu na oběd a snažit se aby vypadala alespoň trochu normálně....
Aleš: Tak to u ní půjde dost těžko....
Kathy: (vychází i s Toni z umývárny) Tak...a můžeme zpátky...
Antonia: Jéééé...ahoj chlapi.... Který z vás mi koupíte panáka. Hospodo.....další rundu tady na ty pány.....
Aleš: Padáme odsud...a hodně
rychle.....

V autobuse

John: Tak jsme ji trochu upravili...ale o moc lepší to není....
Patricia: Tak ji posaďte ke stolu... nesmí se odsud hnout....
Antonia: (všimne
si Perly a Pavla)
Jéééé ahoj
Perličko... ze kterého náhrdelníku jsi spadla....? a co ty chlape....? Ty mi určitě koupíš panáka....
Pavel: Uklidni se Toni. Tady jsi v autobude...ne v hospodě...
Antonia: Cože..?!
Pavel: Autobus.... Kellyovi.... už ti svítá....?
Antonia: Ne..ale stejně je to jedno
V přízemí se objevuje Paddy i s Angelem za zády....
Angelo: Sorry....ale dýl to nešlo....
Antonia: Jé...hele ...Paddy.... Lidičky já snad vážně.....
V tom ji
Perla dloubne do boku....
Antonia: Auuuuuu......
Aleš: Toho si nevšímej....to je u ní celkem normální. To má z toho že moc přemýšlí. Ale do rána se z toho vyspí.
Paddy: Aleši....vždyť je opilá....
Aleš: Ne...to...to ne...
Paddy: A ty taky ...co?!
Aleš: ne...
Paddy: nelži... táhne z tebe jak ze sudu. Kdybych věděl že chce chlastat tak ji tam samotnou nenechám.
Aleš: Ona chtěla jít. Já jí říkal že to není dobrý nápad...ale...nedala si říct
Paddy: Musí se vyspat...vezmu ji nahoru....
Aleš: Já se na chvíli vzdálím...navečer se zastavím....
Paddy: Toni....jdeme...
Antonia: A kam?
Paddy: Ty se jdeš vyspat....
Antonia: Vyspat.....? ...ale...vždyť je teprve odpoledne....
Paddy: Ano...ale ty jsi ožralá jak zákon káže....
Antonia: Vážení a milí...loučím se s vámi...odlétám na Mars.....
Perla: Ještě než odletíš...řekni mi....přemýšlela jsi nad tím mým návrhem...?
Antonia: ano...a proto teď taky vypadám tak jak vypadám.
Odpouštím ti a bůh ti
také odpustil.... Tak sbohem ....
Perla: A to mělo znamenat co....?
John: Počkej do večera. To už bude plně při smyslech....
Perla: Tomu bych moc nevěřila.
Paddy: Já osobně se o to postarám.
Perla: Tak tobě věřím. Stavím se tu večer až bude střízlivá.
Maite: No..myslím že zajdu za Ondrou....říct mu že dnešní zkouška se ruší...
John: Tak to ne...nezapomínej že producent jsem já.... A dokud neřeknu že se zkouška ruší tak se zkoušet bude. Ty už jsi za Toni zaskakovala několikrát tak můžeš zaskočit i dnes.....
Maite: Sakra..a já se těšila že budeme mít s Ondrou na sebe trochu víc času.....
John: Tohle si musíte nechat na jindy...kapelo jdeme....


Ve zkušebně
Ondra: No...vítáme vás.... Už jsme si mysleli že nedorazíte....
John: Dokud jsem
producent tak se bude hrát pořád
Ondra: A kde máte hlavní hrdinku...?
John: Toni je společensky unavená. Takže dnes zpívat nebude. Nahradí ji Maite
Ondra: Tak s touto náhradou plně souhlasím...
John: Tak dost keců a jdeme na to

K večeru

Toni se po prospaném odpoledno probouzí
Paddy: Dobré ráno...nebo spíš...dobrý podvečer
Antonia: Co se děje...? proč jsem v posteli...? Kolik lidí jsem zbila...?
Paddy: Nezbila jsi nikoho... jenom jsi byla pořádně ožralá.
Antonia: Sorry....teď už aspoň vím proč je mi tak zle....
Paddy: Nemáš chlastat
Antonia:Blbečku.....
Paddy: Byla tu Perla. To jen pro případ že bys měla okno
Antonia: Já nemám okno
Paddy: Tak to je dobře
Antonia: Já mám přímo vrata
Paddy: No skvělé
Antonia: Jo... to je vážně skvělé
Na patře se objevuje Jimmy...
Jimmy: Všichni už jsou dole..měli byste jít taky...
Paddy: No..ehm...jo... Toni se dá trochu dohromady a přijdeme
Antonia: Můžu mít jednu prosbu...?
Jimmy: Rád splním všechny tvé prosby ... (usměje se )
Antonia: Ať dají pryč všechno jídlo. Už při pomyšlení na něj se mi dělá zle. A co teprve při pohledu....
Jimmy: Zařídím to....(odchází z patra)
Antonia: (zadívá se na Paddyho) Chtěla bych se ti omluvit ..
Paddy: myslím že na to teď není čas
Antonia: Je mi trapně.
Jak se můžu podívat do očí těm tam dole když se nemůžu podívat do očí tobě
Paddy: Se mnou si hlavu nelámej. Dole jsou lidé které jsi docela
hodně urazila
Antonia: A bylo to hodně zlé?
Paddy: Nevím jak moc zlé je pro tebe když někomu řekneš že stojí za hovno.
Antonia: To jsem řekla?
Paddy: Ano..
Antonia: A komu proboha...?
Paddy: Barby...
Antonia: A jéje... tak to bych snad ani radši neměla chodit dolů
Paddy: Ale jsou tam i lidé kteří čekají na tvé odpuštění
Antonia. A kdo například?
Paddy: Perla. Řekla jsi jí přece že budeš nad její nabídkou přemýšlet. A ona si přišla pro odpověď. Byla tu už v poledne ale řekli jsme jí aby tě nebrala vážně a přišla až večer
Antonia: A co jsem jí v poledne řekla..?
Paddy: Řekla jsi že jí odpouštíš.
Antonia: Pokud jsem to řekla tak jsem to myslela vážně
Paddy: Ale nikdo to vážně nebral
Antonia: A ty?
Paddy: Co..já...?
Antonia: Asi jsi hodně naštvaný co...?
Paddy: No.....trochu jsem byl ale..... už je to dobré. No...tak asi půjdeme ne..?
Antonia : Ano....

V přízemí autobusu

Antonia: Tak jo.... je mi známo na co teď asi všichni čekáte. Měla bych se asi některým z vás omluvit za urážky kterými jsem je poctila. Dobrá tedy...... Pro všechny kterých se to týká....Omlouvám se a doufám že jednoho dne mi odpustíte stejně jako já teď také někomu odpustím jeho hříchy. Je to moje kamarádka Perla. Přemýšela jsem a dospěla jsem k názoru že bych jí měla dát ještě šanci....
Joey: Zajímavý proslov.... S tím bys mohla jít do kabaretu.... hi hi hi
Patricia: Jsi trapnej...
Joey: Proč...? Já jenom konsternuju.....
Patricia: Aby sis nenakonsternoval někam jinam...
Joey: Z toho strach nemám....
Antonia: A teď když dovolíte.... ráda bych se na chvíli vzdálila.....
Paddy: Kam chceš jít..?
Antonia: Nevím.... Ale nejspíš asi na pokoj. Už jsem tam několik dnů nebyla... tak zatím...
Paddy: Přijdeš potom sem...?
Antonia: Nevím... ale snad ano. Tak já jdu.... (odchází z autobusu)
Joey: teda...to byl ale proslov. Ani si nepamatuju kdy se naposled takhle rozkecala.... hi hi hi
Patricia: Nech toho Joey. Teď vážně není ta správná chvíle na vtípky
Paddy: Doufám že mě tu nebudete postrádat. Jdu za Toni. Něco mi říká
že i přes to že na ní bylo vidět že chce být sama mě potřebuje ....
Perla: jen jdi.... A kdybyste tam chtěli zůstat tak se mnou si hlavu nelámejte. Já už někde to svý krásný mladý tělo složím.....

Na koleji

Paddy klepe na dveře Toniina pokoje....
Antonia: je otevřeno..teda aspoň si to myslím...
Paddy: (vchází do pokoje) Můžu....?
Antonia: Prosím....
Paddy: Víš...když jsi odešla začalo mi být bez tebe smutno a tak.....tak jsem se rozhodl že za tebou zajdu.....
Antonia: (usměje se) No...a byl to dobrý nápad...asi bych tu sama dlouho nevydržela....
Paddy: A co teď...?
Antonia: Teď si dáme deli.....
Paddy: Tak to na mysli zrovna nemám
Antonia: A co teda máš na mysli....?
Paddy: Mám na mysli takovou... romantickou noc....
Antonia: Tak to nevyjde... za chvíli dorazí Perla....
Paddy: Ta nedorazí.... Nejspíš bude spát jinde...
Antonia: Co za to chtěla...?
Paddy: Nic...
Antonia: Tak tomu nevěřím....
Paddy: Tak tomu věř...je to opravdu
tak....
Antonia: No tak to je skvělé ne...? máme celou noc pro sebe..... Tak čím začneme...?
Paddy: (pevně Toni obejme) začneme tím že tě obejmu a... (jemně Toni políbí)
Antonia: (uculí se) Hmmm....dobrý nápad.... asi proto tě tak miluju...
Paddy: Taky tě miluju...a ne málo... (uculí se na ni a stáhne ji k sobě na postel)

Oba ještě chvíli
radostně dovádějí než pomalu a šťasni že jsou opět spolu usínají....

KOnec

Toni 5 - část 21

19. října 2010 v 8:40 | Trishka |  Moje story o Kellys
Antonia: Ale z čeho Johny...? Z čeho....? Mi nejsme tak slavní jako vy aby se na nás fanoušci drápali
do roztrhání...a navíc...tam to nikdo vědět nebude.....Nikdo ho neuvidí....ten kdo bude se mnou zpívat je Ondra.....
John: To ano...ale on se taky bojí něčeho jiného....
Antonia: A čeho...?
John: Toho že potom třeba už nebudeš chtít zpívat s námi.....
Antonia: Kde tohle sebral.....Bože.... to....to je snad jen vtip ne....? Je snad zcela logické že až dodělám tuhle školu připojím se k vaší skupině a z Ondrovy skupiny odejdu......
John: Tohle ale vysvětli jemu.....
Antonia: Tobě se to řekne...ale jak...?
John: Tak v tom ti poradit nemůžu.... Můžu tě podpořit...přimluvit se za tebe....ale poradit ti nemůžu.....
Antonia: No tak ti teda pěkně děkuju....
John: Myslím že bychom se měli vrátit.....
Antonia: jdi sám..já tu ještě chvíli zůstanu.....
John: Ale vrať se brzy...
Antonia: Neboj se...Jen...jen si to
nechám v klidu projít hlavou....promyslím si co mu vlastně řeknu a promluvím si s ním a to ještě dnes
John: tak...já teda jdu.....Mám něco Paddymu vzkázat...?
Antonia: Ani ne...nemyslím že by měl o mě zájem...
John: Tak fajn...

V autobuse

Patricia: Tak jak
to dopadlo...?
John: Mluvili jsme a mluvili.....
Patricia: To nám taky došlo....ale o čem..?
John: O ní a o jejím nápadu vstoupit do Ondrovy kapely...Něco jsem jí vysvětlil a teď o tom venku přemýšlí.....ale každou chvíli by se měla objevit..... A
co zajímavého se dělo tady?
Patricia: Nic...tady byl klid zbraní..... Jako na západní frontě......
John: Jako vždy...vtipná jak děravý necky.....
Patricia: Hele...nech si ty svý prostomyslný kecy na koledu....
John: Do koledy času dost.....
Barby: Jak malý jardové.....
Antonia: (vchází do autobusu) Neruším...? jestli jo tak já počkám až si to vyřídíte...
Patricia: Všechno je vyřízené.....
John: Tím bych si nebyl tak jistý...
Patricia: Hele..klídek kyslík...
John: komu říkáš kyslík...?
Patricia: Tobě....
Antonia: No...myslím že se raději někam uklidím....

Na patře autobusu

Antonia: neruším?
Paddy: ne.... Proč jsi přišla..?
Antonia: Ujišťuju tě že od jisté doby tu přechodně přespávám a také bydlím...
Paddy: Tohle vím...Ale když jsem se ptal tak jsem myslel proč jsi přišla sem...za mnou
Antonia: nevěděla jsem že tu jsi...ale..když už jsme se tu tak sešli....myslím že bysme si měli promluvit.....
Paddy: No...tak teda povídej....
Antonia: Chci mluvit o zpívání a
taky o skupině...
Paddy: myslím že tohle téma je bezpředmětné...
Antonia: Možná pro tebe...ale pro mě ne....
Paddy: A co s tím hodláš dělat...?
Antonia: jenom to že do toho jdu.... A je mi jedno jestli
ty proti tomu něco máš...je mi jedno jestli se ti to líbí nebo ne.... Já chci zpívat...a už mě vážně nebaví být každý den sama zavřená ve zkušebně a zpívat...a při tom vědět.....vědět že ta zkušebna je prázdná...že tam nikdo není a že to co dělám...že....že to všechno vlastně úplně zbytečné.....Tohle je pro mě šance jak všechny ty roky dřiny tady na škole ale i mimo ni zúročit....zpívat pro ty lidi tam venku..... a vědět že se jim to líbí...a že příště přijdou zase.....
Paddy: Pěkný proslov...ale něco tomu chybí.....
Antonia: Aha...to je asi to o čem Johny mluvil jako o tom nezapomenutelném..... Je to něco z čeho máš velký strach.....
Paddy: Co o tom Johny může vědět ...?
Antonia: Možná hodně možná nic.... Ale i to že z toho nezapomenutelného nemáš takový strach jako z toho že budu chtít u kapely zůstat.....
že to je to co tě žere a štve.....
Paddy: To co jsi mi tu povídala znělo sice hezky ale můj názor to
nezměnilo.....
Antonia: Fajn...dělej jak mylsíš..... Ale já stejně budu zpívat....a kdyby tě to náhodou zajímalo tak dneska tady spát nebudu....Ahoj.... (odchází pryč)
Paddy: Toni.....sakra....
Toni yběhla z autobusu jak namydlený blesk..... Všichni přítomní se za ní nechápavě otočí....
Joey: To muselo bejt hustý.....
Angelo: Asi tak jako mlha která by se dala krájet....
John: Teď není čas na žerty....
Patricia: Jdu za ním
Paddy: (vchází do přízemí) Není tu Toni.....?
Patricia: právě jsem se chystala za tebou nahoru..... zdálo se mi že asi budeš potřebovat pomoc.... Toni....ona....není tady...vystřelila odsud jako kdyby jí za zadkem hořelo.....
Paddy: Zase jsem asi něco zvoral.... Musím ji najít....nevíte kde by mohla být...?
Jimmy: Tak to vážně nevíme....
Ondra: Já bych věděl...a ty to víš taky.... Jsou tři místa kam by mohla jít.... Když vyjmu jedno kam by teď nikdy nešla tak mi zbydou místa dvě....
Paddy: Dobrá už chápu... jedna možnost je Aleš....a
ta druhá....?
Ondra: Ta druhá je že by mohla nocovat u nás na pokoji..... jelikož já tam dnešní noc trávit nebudu...A nebo vyšoupnou Pavla k Perle a zůstanou u Aleše..... Je to dostačující vysvětlení....?
Paddy: Naprosto.....

NA koleji -
před pokojem Aleše
Paddy: Je u tebe Toni....?
Aleš: Je....Ale....nevím jestli s tebou bude chtít mluvit.....
Paddy: Tak jí řekni že jsem tady....
Aleš: To jí ani říkat nemusím..ono je
to v tom pokoji slyšet .....takže ona určitě ví že mluvím s tebou....ale zeptám se jestli s tebou chce mluvit ona.....
Antonia: (ozve se z pokoje) Řekni mu že s ním mluvit nechci.....
Aleš: Tak
jsi to slyšel....nechce s tebou mluvit.....sice nevím co jste si zase provedli....neřekla mi to ..ale.... muselo to být asi něco vážného když s tebou odmítá mluvit.....
Paddy vrazí do pokoje.....
Aleš: Co děláš ty vole....?!
Paddy: (kleká před Toni na kolena) Toni... Toni prosím.... vyslechni mě.... já.... vím že jsem to zvoral.....a...a..... omlouvám se....
Antonia: Tak zaprvé....vstaň....
Paddy: (vstane a sedá si vedle Toni) A za druhé....?
Antonia: A za druhé...mluv....co máš na srdci ...?
Paddy: Toni....já se přišel omluvit..... Zvoral jsem to a nejspíš jsem to trochu přehnal....
Aleš: No..myslím že
se radši
projdu...
Antonia: Aleši.....tohle....to vypadá na dlouho....
Jdi do autobusu...řekni že tě posílám a že tam budeš dneska nocovat...
Aleš: A vy dva to hlavně vyřešte....
Antonia: Neboj....
Aleš: A koukej mu odpustit..... je to sice korunovanej vůl aůe zbožňuje tě...... A pozor...neodpouštěj mu zadarmo....Nech ho pěkně vycukat....(uculí se)
Antonia: Neboooj....
Aleš: A ať vás tu ráno najdu veselé a šťastné....
Antonia: Jdi už ty kecko....
Aleš: Dobrou noc tenisko...(odchází z pokoje)
Antonia: (zadívá se na Paddyho)
A co dál....?
Paddy: Měla....měla jsi pravdu....ve všem co jsi mi
dneska večer v autobuse řekla
jsi měla pravdu.... Ještzě pořád mi vrtá hlavou
to co se tenkrát stalo......mám strach....stále mě ta představa že by se to mohlo znovu opakovat děsí....a ne málo..... Toni....já......já si nedokážu ani představit že by na tvém místě měla být jiná.....
Antonia: Tak o tohle se opravdu bát nemusíš.....Budu s nimi hrát jen do té doby než dodělám tuhle školu..a pokud
si to dobře pamatuju tak jsme si řekli že až dodělám školu že se vezmeme...a asi
hodně těžko bych potom ještě mohla hrát s jinou kapelou....
Paddy: Ty by sis mě vážně vzala...?
Antonia: No... (usměje se) Pokud budeš chtít
tak nejspíš ano.....
Paddy ji pevně obejme....
Antonia: Ale....ale...já ti ještě neřekla že ti odpouštím....
Paddy: A odpustíš mi...?
Antonia: No.... co mám s tebou dělat...?
Paddy: (znovu ji pevně obejme) Miluji tě...
Antonia: Vždyť já tebe taky... (nežně se na něj usměje)

Další den - ráno

Aleš: (suverénně vrazí do pokoje) Tak jak
spinkaly moje hrdličky... (zazubí se)
To je odvážné v noci nezamykat...hi hi hi
Antonia: Teda... ty ale nějak po ráni sršíš humorem...
Aleš: Možná jsem se zase jednou v noci pořádně vyspal
Antonia: Jak je možné že já se tam nikdy pořádně nevyspím
Paddy: Kecáš. Každé ráno vstáváš jako poslední a někdy tě z té postele musíme dokonce tahat...
Antonia: A vadí ti to ..?!
Paddy:Ne...
Antonia: No tak...
Aleš: No tak děcka... přece se nebudete hádat..
Paddy: Já se nehádám...
Antonia: Tím jsi chtěl říct co...?
Aleš: Tak už toho nechte....a jen tak mimochodem.... potkal jsem na chodbě Perlu...
Antonia: A co s ní....?
Aleš: Jen jsem se chtěl zeptat jestli už jsi přemýšlela o tom jestli jí odpustíš....
Antonia: Ještě jsem nad tím nepřemýšlela.... Nějak jsem neměla čas...ale zamyslím se nad tím...
Aleš: Nic proti.....ale....neměli bychom startovat na přednášky...?
Antonia: a co když je dneska vynecháme. Mě se tam dneska vůbec nechce
Aleš: Ale měla bys jít. Aspoň na chvíli přijdeš na jiné myšlenky
Antonia: Já mám tolik věcí na přemýšlení že na nějaké přednášky nemám dnes ani nejmenší
náladu
Aleš:A
chceš moji společnost.
Antonia: Tak nějak ...
Paddy: A já jsem vosk?
Antonia: Paddy...neber si to osobně...ale...já potřebuju udělat určitá
rozhodnutí....
Paddy: No..myslím že tu jsem jak se říká přebytečný. Kdybys náhodou měla zájem být se mnou víš kde mě najdeš....(odchází z pokoje)
Antonia: Paddy....Paddy počkej.... Odešel.....
Aleš: Možná bude lepší když půjdeš za ním....
Antonia: Já za ním zajdu....
Aleš: Měla bys to udělat hned....
Antonia: Zajdu tam až půjdu na oběd...
Aleš: Jen aby nebylo pozdě....
Antonia: Tak z toho strach nemám.
Aleš: A co chceš dělat když máme volné dopoledne...?
Antonia: No....mohli bysme jít někam na panáka a přemýšlet
Aleš: Přemýšlet jo..ale ...ten panák není zrovna nejlepší nápad...
Antonia: A proč ne...?
Aleš: Víš moc dobře že Paddy nemá rád když chlastáš a mě tvrdý alkohol po ránu nedělá zrovna dvakrát dobře....
Antonia: Ale hlavně že on si mohl přijít ožralý jak zákon káže.....
Aleš: Možná měl důvod....

Toni 5 - část 20

6. října 2010 v 18:13 | Trishka |  Moje story o Kellys
Ondra: Tak...dosmát a jde se zpívat....
Antonia: Co že jdeme...? Vzpírat....?

Ondra: Zpívat ty hluchoune....Tobě by ta cesta na mars vážně prospěla.... hi hi hi
Antonia: To mi připomíná
že bych si měla zkontrolovat trysky....jestli náhodou nejsou rozbité....
John: Tak už klid a jdeme zpívat.....
Antonia: Ať se na mě Ondřej   furt tak blbě netlemí
John: Tak a dost...mluví váš producent....
Ondra s Toni současně vybuchnou smíchy.....
John: Tak ale vážně.... na místa....!
Po celou dobu zpěvu seděl
Kamil jako přikovaný a poslouchal... sám musel uznat že se mu dílo Toni a Ondry moc líbí....
Ondra: Tak co..?
Kamil: Je to skvělé....Bohužel nemám co smeknout.....
Antonia: To už tady jednou bylo...
Ondra: No vidíš.... Další by chtěl před námi smekat.....
Antonia: No prostě jsem dobrá....
Ondra: A co já..?

Antonia: Ty nic....hi hi hi
Ondra: Tak když seš tak chytrá tak předveď Kamilovi tu tvoji....
Antonia: Tak to si ještě rozmyslím....
Ondra: Dělej....byla právě na řadě.... tak se nevymlouvej
Kamil: Tak se nestyď....
Antonia: Já a stydět..?!...To nikdy.....! Angelo... rozjeď to....
Když Toni dozpívá Kamil opět
začně skládat poklony....
Kamil: Tak ta byla skvělá....docela by mě zajímalo kdo ji složil...je fakt perfektně udělaná....
Ondra:Ona to ví....ale nechce to prozradit....
Antonia: Ano....vím....ale ještě pořád není ta správná chvíle abych řekla kdo tohle dílo vytvořil....
Ondra: A kdy ta chvíle nastane....?
Antonia: Už jsem jednou řekla že nevím....
Kamil: Jestli jsi to byla ty tak to řekni... je to fakt úžasný.....
Antonia: Já to vážně nesložila....
Kamil: No tak....nedělej fóry....nám je jasné že to je tvoje práce....
Antonia: Ne...není....
Ondra: Johny... ty víš kdo to složil....?
John: Vím..ale.... to musí říct ona sama..... Já
nemůžu....
Ondra: Maite...ty to víš....
Maite: Vím...
Ondra: A určitě mi to povíš....
Maite: nepovím....
John: Tak už jim to konečně prozraď ať už přestanou otravovat....
Antonia: No tak dobře...povím
vám
to...a pak už mi snad konečně dáte pokoj
Ondra: No tak už mluv....
Antonia: Byl to Paddy.....
Paddy: (vchází do zkušebny) Zaslechl jsem své jméno.... Copak jste o mě říkali... (uculí se)
Antonia: Drbali jsme tě....
Angelo: Ano...říkali jsme klukům jaký jsi lump...hi hi hi
Antonia: Ale ne... (uculí se) On přehání.... Právě jsem klukům prozradila že autorem té mojí krásné písně jsi ty..... Říkali že by jim malé doučování neuškodilo... hi hi hi
Kamil: Ona kecá..... Ale ta písnička je fakt moc dobrá...
Paddy: Tak to mě těší...... jelikož jsem právě dodělal další...Bude to další hit... teda...možná....Trochu
jsem ji ještě upravil aby se náhodou někdo
neurazil....(zadívá se na Toni)
Antonia: Proč koukáš na mě..?
Paddy: Možná proto...že moc dobře víš o co jde....
Antonia: O lásku a výsměch.....?
Paddy: Přesně tak....Ale...abych to dokončil..... Bude to duet...náš duet Toni...
Antonia: Tak na to se teším....
Paddy: Zatím by na koncertech mohla za tebe zaskočit třeba Patricia.....
Kamil: Tak teď ale nechápu už vůbec nic.....
Antonia: Abych ti to tak nějak vysvětlila.... no prostě....jednou
jsem vlezla na koncert
a měla jsem to štěstí že mezi těmi tisíci fanynek...a vůbec mezi všema holkama jsem to byla právě já koho si vybral jako svou
přítelkyni... (uculí se)
Kamil: Takže vy dva spolu....
Paddy: No.... přesně tak....
Kamil: Tak teď už začínám lesčemu rozumět.....
Antonia: No tak si tu písničku poslechneme ne...?
Paddy: A ty... (usměje se na Toni)..ty budeš
mít tu čest
že právě teď a ve tvém podání poprvé spatří světlo tohohle světa....
Antonia: Jsem poctěna....
Kamil: Tak už to rozbalte....
John: Hele počkej...producent jsem tady já....
Kamil: Já jsem jenom děsně zvědavý.....
John: Tak jedem....

O chvilku později

Kamil: Bylo to opět skvělé....Máš úžasný hlas Toni.....
Paddy: (zazubí se) Já ji viděl jako první.....
Kamil: Klid Paddy.... nikdo ti ji vzít nechce...... Jen...jen jsem chtěl říct že zakládáme s Ondrou kapelu a tebe Toni.... tebe bych chtěl jako zpěvačku....
Antonia: To vůbec není špatný nápad.....
Kamil: ještě ale musíme sehnat bubeníka a kytaristu.....
Antonia: O někom bych věděla....
Paddyho nadšený výraz z jeho tváře rychle zmizel a vystřídal ho zamyšlený výraz....
Antonia: Aleš prý kdysi trochu bubnoval.... A když by chtěl..mohu mu doporučit
skvělé učitele ......
Paddy: Omlouvám se ale ......musím
pryč.... u tohohle už vážně dál být nemusím.....(odchází ze zkušebny)
Antonia: Paddy....Paddy počkej.....
Paddy však nereaguje....
Antonia: Tak teď zase pro změnu nechápu nic já....
John: Večer ti to vysvětlím....
Antonia: Tobě se to nezdá jako dobrý nápad...?
John:Ale ano.....zdá...ale....já v tomhle nemůžu rozhodovat.....
Angelo: Řekni Alešovi že ho rád klidně něco přiučím......
Antonia: Vyřídím....Právě se tam chystám...Omlouvám se....ale...ze zkoušky by už stejně dneska nic nebylo....

V pokoji Aleše

Antonia: Ahoj...máš chvilku..?
Aleš: NO..když už seš tady... (pousměje se)
Antonia: jestli nemáš čas tak já se stavím jindy...
Aleš: NA tebe mám čas vždycky....
Antonia: Tak to děkuju.....
Aleš: Tak co máš na srdci...?
Antonia: Přišla jsem ti udělat nabídku....
Pavel: Nemám vás nechat o samotě...?
Antonia: nemusíš...
Aleš: Tak co je to za nabídku...?
Antonia: Ondra a Kamil chtějí založit skupinu....Chybí jim už jen bubeník a kytarista....No a já.... já si vzpoměla na
tebe..... Dokonce už jsem ti sehnala
i učitele na bicí který te bude s radostí doučovat... Jestli teda ovšem chceš.....
Pavel: A koho jsi uplatila..Nebo že by někdo měl to štěstí si to s tebou rozdat v posteli..?
Antonia: Jsi hnusnej.....
Aleš: Nevšímej si ho....Už byl v pohodě...Ale Perla ho zase něčím naočkovala. Ale tu nabídku si nechám projít hlavou....
Antonia: A abys neměl strach tak já tam budu taky.... Kamil mi nabídl jestli bych jim nechtěla dělat zpěvačku a já souhlasila....
Aleš: Řekni Kamilovi že to beru.... A o toho kytaristu ať se nebojí....o toho se postarám osobně.....
Antonia: Tak fajn..... No...co sjem chtěla říct jsem řekla...takže je čas vypadnout....
Aleš: Tak nezapoměň....
Antonia: Nezapomenu....

V autobuse

Kathy: Kde jsi byla...?
Antonia: Děje se něco...?
Kathy: ne...nic...jen....jen
Paddy byl trochu nesvůj když tě neviděl přijít s ostatníma....
Antonia: Musela jsem něco zařídit....
Kathy: Aha....
Antonia: (všimne si Kamila) Ale....to je mi vzácná návštěva....
Kamil: Pozvání na večeři ke Kellyovým se prostě nedalo
odmítnout....
Antonia: Tak tomu věřím...
Ondra: A co Aleš...?
Antonia: Říkal že tu nabídku bere.... a že prý se osobně postará o kytaristu....
Kamil: Tak to jsem zvědavý koho přivede.....
Antonia: Neboj.... já Alešovi plně
důvěřuju
Kamil: Tak to potom jo....
Ondra: Máme domluvené koncerty tady v tom studentském klubu co je hned vedle fakulty... zatím nás tam nechá na rok a pak se uvidí.....
Kamil: Přeloženo asi tak.... když mu tam natáhneme lidi a bude mít kšefty tak nás tam třeba nechá nastálo.....
Antonia: A co za to chce....?
Kamil: Zatím nic..... Ale chceme vybírat nějakou menší částku... od každého... a pak se mu to předá.....
Antonia: Ještě lepší nápad....A teď mě omluvte...
Na patře

Antonia: (vchází na patro) To tady držíš separé nebo co...?
Paddy: ne...
Antonia: Tak proč nejsi s námi dole...?
Paddy: Ale....nějak nemám náladu...
Antonia: Tak co se děje....hmmm?
Paddy: Nic....
Antonia: No
tak to vyklop.... Poznám na tobě když něco není v pořádku
Paddy: Všechno je v pohodě...
Antonia: Tak
fajn....

Po chvilce se Toni opět vrací do přízemí autobusu
Patricia: Děje se něco...?
Antonia: Ale....Paddy má zase jednu z těch svých nálad
John: myslím že je čas si promluvit....
Antonia: Tak fajn...Pojď se projít...dáme řeč..... Kdyby mě náhodou Paddy hledal což se asi nejspíš nestane tak jsem venku s Johnym a máme velevážnou debatu.....

Před kolejí

Antonia: Tak mluv....
John: On má strach...... Bojí se.... Pořád má v hlavě to co se dělo....a že to zrovna příjemné nebylo.....a tohle....tohle už mu z hlavy nikdo nevymaže....
Antonia: Ale to mu ještě pořád nedává
právo
mě pořád v něčem omezovat a pořád mi něco
zakazovat.....
John: On má prostě pořád strach

Toni 5 - část 19

4. října 2010 v 17:48 | Trishka |  Moje story o Kellys
Antonia: A sakra....začíná jít do tuhého.....
Aleš: Myslím že by ses tam měla vrátit
Pavel: Teď si dali jenom ránu.... ale co když se to za chvíli ještě zhorší...
Antonia: Já se tam nemůžu vrátit
Patricia: Ale proč...?

Antonia: Paddy se na mě nemůže ani podívat..... a já taky nemám náladu dívat se na to jak se kvůli mě
ožírá....
Patricia: Tak to už by stačilo....!
Antonia: Jo...to máš pravdu..... Jestli opravdu chce tak ať sem přijde...ale já tam nepůjdu
Patricia: Je to tvoje poslední slovo....?
Antonia: Poslední....
Patricia: Tak dobrá.....(odchází z pokoje)
Antonia: Co chce dělat....?
Pavel: Nevím...ale tuším....
Antonia: A co...?
Pavel: nejspíš dotáhne Paddyho sem...
Antonia: Ale to ne....
Aleš: Radši bys tam měla jít....
Pavel: To že tě najde
tady ti zrovna moc nepomůže....
Aleš: Pavel má pravdu...
Antonia: Vi jste se snad
proti mě všichni spikli....
Aleš: To ne....jenom chceme pro tebe to nejlepší....
Pavel: A to bude když půjdeš do autobusu a všechno sis
Paddym v klidu vyvsětlíte....
Antonia: Dobrá tedy
Aleš: Držíme palce....

V autobuse

Maite : Tak co..?
Patricia: Toni sem nepůjde...
Ondra: Vždyť jsem ti to říkal..... I když...ještě je tu jistá šance.....
Patricia: A jaká....
Ondra: Že ji ti kluci přemluví
Maite: Toni se nedá jen tak ukecat
Antonia: (vchází do autobusu) Tak to máš pravdu....
Ondra: Toni....
Patricia: Dobře že jdeš......
Antonia: Jak pro koho.....
Ondra: Pro tebe dobře
Antonia: Tím bych si nebyla tak jistá....
Ondra: Ale já ano.....
Antonia: Aspoň někdo...
Patricia: No..mohli bysme jít nahoru za ostatními...přece tu nebudeme držet separé.....
Maite: To ne....

Na patře
Všichni čtyři přicházejí nahoru...
Jimmy: Tak co...? Konečně vás napadlo přijít....?
Patricia: Tak nějak.....
Maite: Co tady vyvádíte.....?
John: Blbosti....
Patricia: A Paddy...?
John: Ten tu někde bude.....
Joey: Jestli hledáte Paddyho tak ten sedí támhle vzadu a nějak vůbec nemá chuť komunikovat......
Angelo: Jenom mu pěkně modrá oko...hi hi hi
Joey: Dobrá rána...(uculí se na Ondru)
Ondra: Dík....
Patricia: Toni....bež....
Antonia: No..jo...
Ondra: A neboj... (usměje se na ni) Všechno dobře dopadne....
Antonia dojde až úplně na druhý konec autobusu a posadí se vedle Paddyho....
Antonia: Paddy...
Paddy: Toni....?
Antonia: Ano...?
Paddy: Kam jsi zmizela...?
Antonia: Byla jsem chvíli na koleji.... potřebovala jsem trochu vychladnout....
Paddy Toni pevně objeme a přitiskne k sobě...
Antonia: Co děláš....?
Paddy: Já jen....chtěl jsem tě obejmout.....
Antonia: Ty už se na mě nezlobíš.....?
Paddy: Ne...už ne.... Možná až teď mi došlo pár věcí které mi před tím nedocházely.....možná až teď jsem pochopil že ty a Ondra.....že můžete být pouze přáteli bez toho aniž byste spolu spali....a já.....já tak nemám důvod se obávat něčeho jiného a třeba i špatného....
Antonia: (usměje se na něj) Konečně ti to došlo.....

Ráno ve škole

Aleš: Tak co...?
Antonia: No....šlo to líp než jsem čekala.... A co Perla...?
Aleš: Nevím.....ale vypadá to že má něco za lubem...
Antonia: To má už hodně dlouho....
Perla: (přichází k Toni a Alešovi) Ahoj Toni....můžeme si promluvit...?
Antonia: No... ale jo....ale až po škole...
Perla: Tak fajn...

Po škole
Všichni čtyři se setkávají před vchodem do budovy školy....
Pavel: Tak mi teda jdeme....
Perla: Kluci..vemte mi tam oběd.... Pak se pro něj stavím....
Pavel: Dobře....
Když kluci odejdou....
Antonia: Tak co jsi chtěla....
Perla: No víš...já..chtěla jsem se ti omluvit a požádat tě jestli bys mi mohla odpustit....
Antonia: No jasně....že mě to hned nenapadlo...... No...uvidíme....nehcám si to projít hlavou....protože tohle....no... nebylo to zrovna hezké.....Jakmile se rozhodnu dám ti vědět....Ale do té doby je vše beze změny...A teď....musím už jít..... (odchází směrem k autobusu)

V autobuse

John: Tak jak bylo ve škole...?
Antonia: No....nebudete věřit co se dneska stalo.... Představte si že   Perla chce abych jí odpustila....
Patricia: Co...?
Antonia: No...slyšeli jste dobře.... Dneska před školou mě o to požádala....
Paddy: A co ty na to...?
Antonia: Nevím.... nechám si to ještě projít hlavou....
John: Ale naše zkoušky to doufám nenaruší
Antonia: Ne....nenaruší...budu se pilně soustředit jenom na zpěv....Tohle je záležitost která se dá odložit a tudíž o ní mohu přemýšlet po zkoušce....
Paddy: A kdy si uděláš čas na mě...?
Antonia: Na tebe mám čas pořád.....
Paddy: Tak fajn....
John: No..tak vyrazíme....
Antonia: Necháš mě aspoň v klidu najíst....?
John: Už je čas...
Antonia: Tak ať
zatím za mě Maite zaskočí...já tam za chvilku dorazím.... No vážně Johny...
John: No..tak jo....
Paddy: Za jak dlouho tam musíš být..?
Antonia: Až dojím tak se musím zvednout a jít.... Copak jsi měl v plánu....?
Paddy: No já....
Antonia: Už je mi to jasné..... (uculí se) Tak tohle si schováme na večer..... Bude to romantičtější.....
Paddy: Tak fajn...
Antonia: Ale teď už musím jít..... Nemůžu nechat Maite aby za mě zkoušela.... Ještě by se jí to
zalíbilo a potom by chtěla tu písničku s Ondrou zpívat ona.... Ale to už by na zkoušce fakt neprošlo....
Paddy: Tak se uvidíme po zkoušce.... Zůstanu tady a dodělám tu
písničku....
Antonia: Tak teda po zkoušce.... (odchází z autobusu)

Ve zkušebně

John: No to je dost...kde jsi byla tak dlouho...?
Antonia: Obědvala jsem....
John: Tak jdeme zkoušet...a vy dva...vy dva se na to koukejte plně soustředit nebo vás vystřelím raketou do ameriky.....
Antonia: A proč ne na Mars...?
John: Protože na Mars vás vykopnu....
Angelo: Tak....konec řečí a jedem.....
Po chvíli zkoušení

John: Konečně po dlouhé
době jste to zazpívali dobře
Angelo: (uculí se) No...dalo se to poslouchat....
Antonia: Zbiju tě...hi hi hi
Angelo: Dobře... (zazubí se) Kdy a kde...?
Antonia: To ještě nevím.... ale dám ti vědět....
John: No tak....děti....
Anotnia: Jedem znova a pořádně....
Ondra: Vždyť to bylo skvělé....
Antonia: Ale nebylo....
John: já
jsem producent a já říkám že to bylo naprosto úžasné....
Antonia: jedeme znova
Ondra: Já mám lepší nápad....co kdybys nám zase
předvedla tu svoji písničku....docela rád bych ji totiž zase slyšel.....
John: To je výborný nápad....jdeme na to...
Antonia: Když ji chcete...máte ji mít..... ale bude to hodně drahé.....
Ondra : A co za to budeš chtít..?
Angelo: Celou noc sexu...
Antonia: Klídek kyslík..klídek...
Angelo: Jakej kyslík....? To se tady dusíš že chceš kyslík...?
Antonia: Já tě praštím že nedoletíš
na mars ale až na venuši.....
Angelo: Tak to by mohlo být zajímavé...na venuši jsem ještě nebyl...hi hi hi
Antonia: Já taky ne a nestěžuju si....
Ondra: Tak už kdákej nebo ser písmena.....
Antonia: Kokodák..prd...A....kokodák....prd......B...kokodák......he he he.....
V tu chvíli všichni popadnou záchvat smíchu...
Kamil: (přichází do zkušebny) Teda.....vi tu máte ale veselo....
Ondra: (řekne v návalu smíchu) Kdybys přišel jen o pár minut dřív tak se budeš řezat smíchy taky.... hi hi hi.... Ale teď už vážně.... Co tě sem přivádí....?
Kamil: No...nejspíš ta tvoje úžasná písnička ke který jsem ti tak pracně složil hudbu a ty o ní furt básníš.....
Ondra: No tak...tohle přání ti milerádi splníme... počkej...jednou to bude hit....
Kamil: tak na to jsem zvědavej....

Toni 5 - část 18

3. října 2010 v 9:42 | Trishka |  Moje story o Kellys
Antonia: Tak hodně štěstí...přijď potom referovat...
Ondra: Spolehni se

V autobuse

John: Tak jsme tu...halooo Paddy
jsme doma.....
Maite: Paddy tu není
Antonia: Jak není...?

Maite: Já nevím...prostě šel ven
Antonia: Aha.....

Na koleji
Ondra vchází do Perlina pokoje....
Ondra: Ahoj Perlo
Perla: Ahoj....Co je...?
Ondra: já....jen...přišel jsem ti odpovědět.....
Přemýšlel
jsem a dám ti ještě jednu šanci.....ale pod podmínkou že budeme pouze kamarádi.... že už na mě nebudeš nic zkoušet a ani podnikat nic
co by dělalo problémy mezi mnou a ostatními.... Jestli to dokážeš můžeme být dobrými přáteli a můžu ti odpustit.... Já tě nemiluju Perlo.... tak se s tím prosím smiř......
Perla: Zkusím to..(kývne hlavou)
Ondra: Tak fajn... a pamatuj si...stačí jediná blbost a mezi námi dvěma je konec..... a už nebude šance
k návratu...
Perla: Jo...dobře....A co Toni...?
Ondra: pokud ji chceš požádat o odpuštění tak tam to bude o hodně těžší než tomu bylo u mě.....
Perla: To já vím....
Ondra: No....musím už jít.... Tak...uvidíme se zítra
Perla: Fajn...

V autobuse

Paddy: Ahoj všichni.....
John: Paddy...ty jsi pil....!
Paddy: Ne...
John: Nekecej...vždyť to z tebe táhne.....
Kathy: Ale proč Paddy...?
Antonia: Já ti řeknu proč.... Ten důvod jsem já.....
Joey: To ne Toni....
Antonia: Ale ano..... Aby na mě nemusel myslet tak se radši vožere.... Promiňte...ale já odcházím.....
Jimmy: Kam chceš jít...?
Antonia: NA koleji mám plno známých...Přijdu až pozdě v noci... až bude Paddy už spát..bude to tak lepší...... (odchází z autobusu)
Toni vchází do budovy koleje....ve vstupních dveřích se míjí s Ondrou....
Ondra: Toni.....
Antonia: Ahoj....
Ondra: Kam se ženeš...?
Antonia: Jdu na kolej.....
Ondra: A nechceš společnost....?
Antonia: Ty jdi raději do autobusu...já tam za chvíli dorazím
Ondra: tak..dobře.....

Na koleji

Antonia klepe na dveře pokoje Pavla a Aleše.... ve dveřích se po chvilce objeví Pavel....
Antonia: Ahoj Pavle.....
Pavel: Ahoj...
Antonia: Je tu Aleš....?
Aleš: (ozve se z pokoje) Jsem tady...pojď dál....
Antonia: (vejde do pokoje) Ahoj....
Aleš: Co tě sem přivádí...?
Antonia: Pohádali jsme se s Paddym....... On si pořád myslím že mám něco s Ondrou....a při to je to totální blbost....Dneska přišel do autobusu totálně na mol...... Můžu tady zůstat.....? Chci se tam vrátit až později...nejlíp až všichni usnou.....
Aleš: No....to záleží na Pavlovi..kdy bude chtít jít spát...
Pavel: Mě je to celkem jedno.... Jestli tu Toni potřebuje zůstat tak ať tu zůstane...
Antonia: (zadívá se na Pavla) Co ta změna....?
Pavel: Řekněme že už mě tahle nesmyslná hádka přestala bavit.....ale teď holt budu muset hrát chvíli dvojí hru....což se mi nechce ale bude to tak nejlepší....
Antonia: Tak to potom jo....
Pavel: Dáte si někdo kafe...?
Aleš: Asi oba....
Pavel: Bohužel..nic jiného tu na připití nemáme..... Kafe musí stačit.....
Antonia: No tak si připijeme kafem.....

V autobuse

Patricia: Ondro....nepotkal jsi na koleji Toni....?
Ondra: Jo.. potkal...šla za někým na kolej....
Patricia: A nevíš za kým ...?
Ondra: Tak to nevím..... Ona má na koleji určitě spoustu kamarádů
Patricia: Jo...to má
Ondra: Stalo se něco....?
Maite: Jo...Paddy přišel do autobusu ožralý jak zákon káže....
Ondra: Za chvíli by měla dorazit....alespoň tak mi to řekla....
Maite: tak to není tak úplně pravda..... Ve skutečnosti se chce Toni vrátit až hodně pozdě.... nejlíp až bude Paddy už někde v říši snů......
Patricia: Ale mi ji musíme najít dřív
Ondra: Tak v tom vám
nepomůžu...Vážně nevím kde by mohla být.....
Maite: Za kým
by asi tak mohla jít?
John: nejvíc v poslední době kamarádí s Alešem....
Patricia: Tak to jsme tam kde jsme byli..... protože nikdo z nás neví ve kterém pokoji Aleš bydlí....
Ondra: mohle bych zajít za Perlou..... ta to určitě ví.....
Patricia: Ta by to mohla vědět.... Oni čtyři byli přece nejlepší kamarádi.....
Ondra: jdu tam..... A vy tu držte Paddyho.... nemusí nás vidět spolu kdyby tam náhodou byla.....
Joey: To zvládneme...nebudeme to dělat poprvé že..?

Ondra: Tak já jdu... (zadívá se na Maite) Jdeš se mnou...
Maite: (pousměje se ) Jdu....
Patricia: A přiveďte ji sem.....

Na koleji

Ondra klepe na dveře Perlina pokoje....Po chvilce se ve dveřích objeví Perla....
Ondra: Ahoj Perlo....
Perla: Ahoj....co tě sem přivádí...dneska už podruhé...?

Ondra: nevíš ve kterém pokoji bydlí Aleš...?
Perla: Pokoj 561
Ondra: Díky....
Perla:Snad to najdete... (uculí se)
Ondra: neměj péči...nejsme blbý....

Na patře - před pokojem kluků
Ondru po zaklepání uvítá Pavel....
Ondra: Je tu Aleš....?
Pavel: je...ale jeho určitě nehledáš....
Ondra: Já hledám Toni a....
Pavel: Tak ta je tu taky.... Tak pojďtě dál ať tu nestojíte na chodbě.....
Ondra s Maite vejdou do pokoje a Ondra ihned smeřuje svou řeč na Toni....
Ondra: Toni..musíš se vrátit.....
Antonia: Ne Ondro... Já se tam teď nevrátím....
Ondra: Toni..... ty se tam musíš vrátit!
Antonia: Ne Ondro....nemusím....
Maite: Toni.... prosím
Antonia: Tak já vám teda něco povím... Paddy přišel do autobusu totálně ožralý... a ten důvod proč vypadal tak jak vypadal jsem já..... Radši jsem odešla s tím že se vrátím až bude Paddy už spát...a to taky hodlám udělat....
Maite: Tak já ti teda něco řeknu.... To tady budeš muset být nejspíš až do rána.... protože on bez tebe neusne....On na tebe bude čekat....On tě opravdu moc miluje Toni....
Antonia: Ale opravdu svoji lásku vykazuje čím dál podivněji.....
Ondra: Takže to znamená že s námi nejdeš...?
Antonia: ne....nejdu.... A vy běžte zpátky do autobusu... Já tam přijdu.....

V autobuse

Patricia: Tak co..?

Ondra: Našli jsme ji....ale nic..... nepřijde...
Patricia: Tak
fajn...
Maite: Co chceš dělat....?
Patricia: Když nejde hora k Mohamedovi.....musí Mohamed k hoře..... Jdu si promluvit s Paddym... (odchází nahoru na patro)

Na patře

Patricia: Paddy.....musím si s tebou promluvit.... vážně promluvit...
Paddy: Tak mluv...
Patricia: Měl bys jít za Toni.....ona...utekl odsud a nechce se sem vrátit....
Paddy: A proč bych tam měl chodit právě já.... ať tam jde Ondra....
Patricia: A proč by za ní chodil Ondra....? Pokud vím...oni dva spolu nic nemají....ale vy dva ano....
Ondra: (přichází na patro) Jdi za ní...ona na to čeká......
Paddy: Jak ty to můžeš vědět.....?Čteš jí snad myšlenky.....?
Ondra: ne....to ne...ale mluvil jsem s ní.....
Paddy: Doufám že jste si to užili....
Ondra odstrčí Patricii která stojí před ním a uštědří Paddymu pořádnou ránu...
Patricia: Tak a dost.....! Takhle nic nevyřešíte!
Ondra: Třeba se mu konečně rozsvítilo.....
Patricia se otočí a odchází....v půlce schodů se zastaví a ohlédne se na Ondru...
Patricia: Ondro...kde je...?
Ondra: Pokoj 561

Na koleji

Patricia dojde až před pokoj který jí Ondra řekl a zabouchá na dveře...ve dveřích se objevuje Aleš.....
Aleš: To u vás hoří nebo co...?
Patricia:Jo....
Pavel: Mi ty dveře chceme ještě nějakou dobu mít....
Patricia: Chci mluvit s Toni....
Aleš: Tak pojď dál....
Antonia: jestli mě chceš přemlouvat abych se vrátila tak se nenamáhej.....
Patricia: Toni...ty se tam musíš vrátit.... Ondra s Paddym si kvůli tobě pořádně vjeli do vlasů
Antonia: A kdo vyhrál....?
Patricia: Ondra dal Paddymu jednu pořádnou pěstí....

Toni 5 - část 17

2. října 2010 v 9:50 | Trishka |  Moje story o Kellys
Zhruba po dvou hodinách

Barby: Jsou tam nějak dlouho.....
Angelo: Takhle dlouho tam zůstávají Paddy a Toni..... ale to už tvrdě vychrupují....
Paddy: Mlč Angelo....
Jimmy: Docela by mě zajímalo co se tam děje....
Antonia: Tak jdeme na špíz
Jimmy: Jdu první.....
Antonia: Ale musíš informovat o všem....nebo tě vyměníme... hi hi hi
Jimmy: Neboj....
Patricia: Tak co..?
Jimmy: Nic se tam nehýbá....
Joey: A co nějaké zvuky..?
Jimmy: nic
Toni se v tu chvíli začne hlasitě smát....
Jimmy: Nech toho..prozradíš nás....
Antonia: Promiň...ale teď vypadáš opravdu směšně..... hi hi hi
Jimmy: Paddy...zacpi jí pusu ať se přestane řehnit jak kobyla
Antonia: To zkus nebo.....
Paddy: nebo co....? Budeš se se mnou prát....?
Antonia: Ne
Jimmy: Jestli se nepřestanete hádat tak vás zkrotím oba.....
Antonia: To ti strach nedovolí....
Jimmy: Ale dovolí....
Patricia: Jak to tam probíhá...?
Jimmy: Je tam ticho a
tma....vlezu tam a okouknu to....
Antonia: Tak ale dělej....
Kathy: Jdeme si sednout ke stolu..... Ať má Jimmy prostor na útěk kdyby ho náhodou načapali
Jimmy: Ti jsou v zemi snů.....Oba chrní jak mimina....
Antonia: No to je dobré.....Ale proč máš na noze ty Ondrovy slipy....? To máš jako suvenýr...? hi hi hi
Jimmy: A já co mi to furt visí na noze....hi hi hi
Paddy: Jak můžeš vědět že jsou jeho...?
Antonia: A čí by asi byly....? Permoníka z Marsu...?
Paddy: Takže mezi vámi něco bylo....
Antonia: Ne....nebylo ! A půjdu spát.... Nemíním se s tebou hádat... Dobrou...(odchází nahoru)
Kathy: No...a mi půjdeme taky....
Paddy: Já tu ještě chvíli zůstanu....
Antonia čeká na Paddyho docela dlouhou dobu..... Kolem půlnoci sejde dolů....
Antonia: Paddy... ty nejdeš spát....?
Paddy: Ještě ne...nějak se mi nechce....
Antonia: Čekala jsem na tebe....
Paddy: ano...?

Antonia: Paddy.... co se děje.....
Paddy: Nic....
Antonia: Něco se děje...... Vždycky chodíš spát se mnou a dneska najednou nic......
Paddy:Nějak se mi nechtělo spát...... Začal jsem brnkat na kytaru a složil jsem jednu melodii....Bude to moje nová písnička.....
Antonia: A zahraješ mi ji.....?
Paddy: Už i text mám skoro hotový....bu to docela dojemné.... bude vyprávě o chlapci a dívce.... on ji mov miluje a ona se mu vysmívá....
Antonia: No...myslím že raději půjdu spát...dobrou....

Ráno
v přízemí autobusu
Antonia: Ahoj...
Barby: Zase jdeš poslední...

Kathy: A dělej..nebo přijdeš pozdě do školy....
Ondra: Počkám na tebe.....
Maite: Paddy spal
tady....
Antonia: Čekala jsem to....
Maite: Vy jste se zase pohádali....?
Antonia: Ne....jenom jsme večer měli menší výměnu názorů..... No nic.... jdeme....musím ještě na kolej do koupelny....
Ondra: Po škole přijdu....
Maite: Tak fajn
Antonia: Tak pohni....nebo přijdem pozdě....
Angelo: To říká ta pravá....

Ve škole

Antonia: Tak co...? Odpustíš jí...?
Ondra: Asi ano....
Antonia: No...tak já jsem na místě....
Ondra: Tak po škole v autobuse
Antonia: dorazím tam....

V učebně

Aleš: No...ty teda vypadáš....
Antonia: V noci jsem skoro vůbec nespala....
Perla: To musela být žhavá noc... A který to byl..?
Paddy...nebo Ondra?...Máš je tam teď oba......
Antonia: Zklamu tě...ale ani jeden...
Perla: To už tě Paddy poslal do prdele?
Antonia: To také ne...
Aleš: Že jí vůbec odpovídáš....
Antonia: Taky se divím...

Po škole - Před budovou školy
Ondra: Toni.....
Antonia: Jdi do autobusu sám.... Já pomůžu Alešovi s tou jeho písničkou...A sejdeme se jako normálně....
Ondra: Mám něco vzkázat Paddymu...?
Antonia: Snad ani ne..... On se stejně po mě ptát nebude....
Ondra: tak fajn.....

V autobuse

Ondra: Tak jsem tady...
Maite: To jsem ráda... (usměje se na něj) A kde je Toni...?
Ondra: Toni nepřijde...A pro všechny zúčastněné vzkazuje že zkouška začíná jako obvykle....
John: A proč Toni nepřijde...?
Ondra: Prý musí s něčím pomoct Alešovi... Prý s nějakou písničkou
Paddy: Aha....
John: Paddy ty pomlč.... Beztak máš na tom svůj podíl....
Paddy: Já...?
Jimmy: Ne...asi já....
Paddy: No tak vidíš Johny... Jimmy se přiznal...
John: nech toho .....
Kathy: Teď nemá cenu se hádat..... Prostě se s Toni sejdeme na zkoušce
Maite: vezmu jí ten oběd tam...Určitě nic nejedla...
Ondra: To asi ne...
Paddy: Já tam s vámi dnes nepůjdu....Musím ještě dodělat tu písničku....
Joey: Toni bude zklamaná....
Paddy: To já jsem taky....
Joey hodí pohledem po Jimmym....
Jimmy: Já nic nevím....
John: Já taky ne....
Joey: Stalo se tu v noci něco co nevíme...?
Paddy: Jo....zůstal jsem tu sedět a
pracoval na svém novém nápadu...A....asi o půlnoci přišla Toni..... A když jsem jí řekl že dělám na nové písni a o čem bude
tak šla spát....
Jimmy: A o čem má ta píseň být..?
Paddy: O lásce dvou lidí.... On ji moc miluje a ona se mu vysmívá.....proto jsem se taky rozhodl nazvat
to Nešťastná láska.....
John: nemyslíš že se Toni trochu dotklo?
Joey: Co trochu....spíš hodně... A proto tady teď s námi není.... Radši šla doučovat Aleše než aby tu s námi obědvala....
Paddy: Já jsem jí nic neprovedl....A jestliže se jí dotklo téma té písně tak za to já nemůžu....
Joey: Ale ano....to co jsi tady včera řekl ji dost ranilo.....
Maite: Řekne mám už konečně někdo co se tady včera dělo...?
John: Ale....Jimmy šel včera pro něco nahoru..už ani nevím co to vlastně chtěl donést.... vy už jste v tu dobu spali...a nějakou náhodou se mu na nohu pověsily Ondrovy slipy
Jimmy: A
Toni prohlásila že patří tobě....
Barby: A Paddy si teď myslí že jste spolu spali.....
Ondra:
Tak tohle je ta největší blbost jakou jsem slyšel... Mi jsme spolu nikdy nic neměli.... A i kdybych chtěl.... tak ona by mi to nedovolila... protože ona.... ona miluje tebe.....
Paddy: A tomu mám uvěřit...?
Ondra: Tomu musíš uvěřit. Protože
tohle je pravda.....
John: Ondro...musím tě vyrušit..... Ale máme sraz s Toni.....
Ondra: Už jdu..... A bejt tebou Paddy....tak nad tím přemýšlím....
Paddy: Fajn...Už jsi skončil...?
Ondra: Jo.....

Ve zkušebně

Antonia si zvědavě prohlíží všechny přicházející....
Angelo: Jestli hledáš Paddyho tak ten s námi nepřišel.... a ani nejspíš nepřijde.....
Ondra: Možná ano....
Antonia: Jak....možná ano....
Ondra: Trochu jsem mu promluvil do duše.... Ale jestli se nad tím zamyslel tak to už nevím....
Antonia: No nic...jdeme makat...na úvod si dáme asi čtyřikrát Crisis...potřebuju ji procvičit....
Angelo: Tu už musíš umět dokonale...
Antonia: Ale neumím....
John: Dobrá... tak jedeme Crisis....

Jen co Toni dozpívá první zkušební verzi písně....
John: Toni ..prosím tě..... trochu víc se soustřeď.....
Antonia: Já nemůžu Johny.....
John: jestli to mezi sebou nevyřešíte a tím myslím všechny tak vás nakopnu do zadku
že doletíte na Mars a vrátíte se s banánem v ruce....
Antonia: To by mohlo být zajímavé
John: takže Toni..... ty se teď budeš soustředit jenom na zpívání a na nic jiného....a večer to v autobuse vyřešíte...... Tohle už
je opravdu k nevydržení..... Na začátku takový hrdličky...a teď.....
Antonia: A teď jdeme zkoušet.... V mém osobním životě se budeme vrtat až večer....

Po zkoušce

Ondra: Já ještě zajdu za Perlou....
Antonia: Tak jsi se rozhodl....?
Ondra: Ano....zkusím jí dát ještě jednu šanci

Toni 5 - část 16

1. října 2010 v 18:13 | Trishka |  Moje story o Kellys
Patricia: Tak o tom bych pochybovala
Antonia: Tak o tom nepochybuj
Paddy: Ona je hodná.....
Antonia: Ano....přesně tak...
Paddy: No.....pokud jde o mě tak já tento sněm opouštím..... Ale Toni si beru sebou....
Angelo: A kam jdete...?
Antonia: To se neříká...
Paddy: Jdeme...?
Antonia: Jo....

Nahoře

Antonia: Tak co máš v plánu...?
Paddy: Být s tebou sám....
Antonia: Tak to se ti tady asi nepodaří...
Paddy: To já vím... každou chvilku sem může někdo přijít....
Antonia: Tak to ti ten plán nevyjde.....
Paddy: Ale mám ještě jiný plán....
Antonia: A to jaký...?
Paddy: (ukáže Toni papír s notama) Tenhle....
Antonia: Co je to..?
Paddy: Co by to bylo....Noty...
Antonia: To vím taky že to jsou noty....
Paddy: To je hudba k té písni co jsem napsal před několika dny....
Antonia: Jo..to vím...
Paddy: A to znamená že celá písnička je na světě...
Antonia: Aha...
Paddy: Toni...co je s tebou....Jsi nějak mimo.....
Antonia: Ne...jsem v pohodě....
Paddy: Ne...nejsi...vidím to na tobě.... Nad čím zase bloumáš....
Antonia: Ne....nad ničím...... Raději změníme
téma..... Nechceš mi tu novou písničku zahrát.... Pamatuji si že jsi říkal
že mi ji budeš zpívat kdykoliv budu chtít....
Paddy: To jsem říkal....a jestli ji chceš opravdu slyšet...máš ji mít...
Antonia. Tak fajn... tak už zpívej.....

Ráno

Antonia: (přichází do přízemí autobusu) Ahoj všichni
Angelo: Ahoj spáči....jestli hned nevyrazíš přijdeš pozdě do školy....
Antonia: No jo...to je fakt...
Paddy: Kam tak spěcháš....?
Antonia: Do školy... zatím pa....
Paddy: A co Ondra...?
Maite: Byl tady dlouho....ale potom šel na kolej.... Chtěl spát tam a zárověň v klidu přemýšlet o tom co mu navrhla Perla....
Paddy: Aha...

Ve škole

Aleš: Ahoj
Antonia: Ahoj.... tak co je nového...?
Aleš: Všechno je při starém.... Jenom Perla je nějaká divná.... Dneska tě ani nepomlouvá a ani na tebe nenadává..... Jen si tam pořád něco šuškají s Pavlem.... V noci spal u ní....
Antonia: Takže ona klidně půjčuje moji postel bez mého svolení....? Tak to ne... ! Tohle jí teda neprojde...?!
Aleš: Co chceš dělat...?
Antonia: Uvidíš.... (dojde až k Perle a Pavlovi) Ty Perlo.....?
Perla: Co chceš ..?!
Antonia: Můžeš mi říct kde spal dnešní noc Pavel..?
Perla: V posteli.... Kde by asi tak měl spát...?
Antonia: A v čí posteli....?! Ne..ne...neodpovídej.... Tu odpověď si dokážu říct sama..... Spal u nás v pokoji a v mý posteli .... že je to tak ?
Perla: Jo...je...A proč by nemohl...? Ty tam teď stejně nejseš....
Antonia: Ale to ještě neznamená že v mý posteli budou chrápat tvý kamarádi a bez mého svolení..... Takže si zapamatuj....v mý posteli nikdo spát nebude....jestli tam chceš mít svoje kamarády tak ať si spí s tebou v posteli a nebo na zemi...Ale do mé postele nikdo nepoleze..... ani ty...! Rozumíš?! A nemysli si že nepřijdu na to že v tý posteli někdo spal..... Budu si to pravdelně chodit kontrolovat.....
Perla: Aby ses nezbláznila....
Antonia: Tu radost ti neudělám

Po škole - ve zkušebně

Ondra: Toni...potřebuju s tebou mluvit...
Antonia: Tak mluv....
Ondra: Pokud možno o samotě....
Aleš: Večer se zastavím.....
Antonia: Přijď na večeři...Zvu tě....
Aleš: Tak to si nenechám ujít....(odchází)
Antonia: Tak o co kráčí...?
Ondra: No.....jde o to co mi řekla Perla..... Ty ji znáš dost dobře.... Myslíš že to myslela vážně s tím že prostě .... že se chce
usmířit....?
Antonia: V tomhle ti Ondro opravdu nedokážu poradit... Je sice fakt žeji znám už hodně dlouho....ale.... Perla se v poslední době hodně změnila...... a já nedokážu říct jestli to myslí vážně a nebo ne......
Ondra: Víš...přemýšlím nad tím..... Nevím....mám jí dát šanci nebo ne....?
A co potom bude s námi dvěma pokud se rozhodnu jí tu šanci dát....?...Ale taky.... taky aby s tím souhlasila Maite...
Antonia: Můžu ti upřímně říct že Maite bude stát na mé straně....
Ondra: Já....já nevím...
Antonia: Já taky ne....
Ondra: A ty.... ty bys s tím souhlasila...?
Antonia: nevím... (pokrčí rameny)
Víš co.... teď to necháme být...Promluvíme si večer... A o Maite se neboj...já s ní promluvím....
John: (vchází do zkušebny) Tak budeme zkoušet a nebo kecat...?
Antonia: Jdeme zkoušet....

Na koleji

Perla: ty Pavle....nebude ti vadit když nebudeme dneska zkoušet.....? Jsem nervózní...ale hodně nervózní.....
Pavel: Ale tím ztrácíme čas.....
Perla: Ale já
se nebudu moct soustředit dokud se
Ondra nerozhodne.....
Pavel: A co když mu to bude trvat třeba měsíc...? Tak to jako měsíc nebudeme nic dělat...?
Tolik času
ztratit to si dovolit nemůžeme....
Perla. Já vím..... Zítra už zkouška bude.....
Pavel: To doufám...

V autobuse

John: Dnes to bylo výborné.... (uculí se) Jsem s vámi naprosto spokojen....
Antonia: Ale nemusíš se u toho tvářit tak důležitě.....
John: Musím... Jsem váš producent.... hi hi hi
Antonia: A to jako od kdy....?
John: Ode dneška.....
Antonia: Aha.... ehm... ty...Maite.... můžu s tebou mluvit...? Pokud možno o samotě....
Paddy: Takže s vámi nemůžu....?
Antonia: To máš pravdu....Ale neměj strach.... Za chvilku budu jen tvoje...
Paddy: Už proto tu chvilku přečkám.....
Jimmy: Budeš tady mít nás....Já vím že nejsme tak hezcí jako Toni..ale snad to bude stačit ...hi hi hi
Kathy: Šašku
Patricia: ještě ti chybí čepice s rolničkama ...hi hi hi

Venku před autobusem

Maite: Tak co máš na srdci že je to tak tajné...?
Antonia: Víš..Ondra přemýšlí nad tím co mu navrhla Perla.... Má sklon k tomu jí odpustit....ale není si jistý tím jak na to budeš reagovat ty....
Maite: A co ty....?
Antonia: Slíbila jsem mu že si o
tom promluvíme...Ještě se za ním musím zastavit....
Maite: Ale já bych chtěla znát tvůj názor....
Antonia: Můj názor v tuhle chvíli není důležitý....
Maite: A co když ano....?
Antonia: Když ti říkám že můj názor v tuhle chvíli není důležitý tak není.....
Maite: On sám musí vědět co chce..... jestli jí chce dát ještě šanci tak ať to udělá....... jestli nechce ať to nedělá.....já se zařídím podle jehp rozhodnutí....a pokud se rozhodne pro smír s ní....budu to respektovat......
Antonia: No... tak fajn....vyřídím mu to...... Mám vzkázat ještě něco...?
Maite: Jo.....ať po rozhovoru s tebou navštíví náš autobus....že chci jedno políbení na dobrou noc...a možná....(uculí se)
Antonia: Jasně..vše vyřídím...... A kdyby se po mě ptal Paddy tak že jsem na Marsu....
Maite: Jasně.....a nezapomeň si pořádně vyčistit trysky.... aby ti to rychleji letělo....
Antonia: Neboj....vše mám pod kontrolou

Na koleji - V pokoji Ondry

Ondra: Tak co....? Mluvila jsi s ní....?
Antonia: Mluvila..
Ondra: A co říkala....?
Antonia: Prý máš udělat co uznáš za vhodné a ona se přizpůsobí......
Ondra: A co ty...?
Antonia: Nevím.... Mě ještě o odpuštění nepožádala..... Ale neboj se...mezi námi se nic nezmění.... (usměje se)
Ondra: Tak to jsem rád...
Antonia: Jo...a Maite ti vzkazuje že máš po naší schůzce navštívit autobus.....
Ondra: Tak na co ještě čekáme....

V autobuse

Antonia: Tak jsem tady...a nejsem sama....
Paddy: No to je dost....Byla jsi tam celou věčnost....
Antonia: To ne...
Ondra: Kde je Maite...?
Paddy: Ta je nahoře....čeká na tebe....
Antonia: A pozor na postel....hi hi hi
Joey: A moc nevrzat...hi hi hi
Ondra: neboj se....
Joey: A co budeme dělat mi....?
Antonia: Co takhle odletět na Mars.....
Jimmy: Ty máš nápady...
Antonia: Skvělé jako vždycky....
Angelo: A co jim k tomu trochu zahrát...ať to mají romantičtější....hi hi hi
Antonia: Šetři moje hlasivky ano....?

Angelo: Nic nebude....zpívat... hi