Leden 2011

Diabulus In Musica feat Maite Itoiz - Forest Of Ashes

30. ledna 2011 v 21:38 | Trishka |  John a Maite - videa
jakože metal nemusím tak v  podání těhle dvou dam  bych si  ho i líbit nechala... jako tohle je opravdu  něco...
......
......

......
......









John Kelly Maite Itoiz - Wholl come with me

30. ledna 2011 v 16:53 | Trishka |  John a Maite - videa
Johny
John a Maite

známá písnička ale stále nádherná a v podání Johna a Maite opravdu skvost

Kdo je to ?

19. ledna 2011 v 16:09 | Trishka |  Diskusní místo
shot
všem je už jasné co se tady asi tam může dít....že je tu místo pro diskuse ať už k fotkám  nebo i o jiných vecech kolem Kellys.... takže dávám takovou malou anketku.... Kdo že je to za Paddym na téhle fotce... ?

Nikdy to nevzdávej 2 - část 4

17. ledna 2011 v 20:38 | Trishka |  Moje story o Kellys
Marie: Jo... On...přišel k nám do pokoje...a....a nejspíš tam ještě musí být.
Andrea: On včera.....
Marie: Já vím.Říkal nám to.Litoval toho že tak vypěnil.
Andrea: Ano? A proč se tedy nevrátil? když toho tak hrozně litoval?
Marie: On...bál se...měl strach že by to mohlo skončit ještě hůř..... a tak....
Andrea: A tak jsi tu místo něj spala ty.
Marie: Jo....
Andrea: Byl hodně naštvaný?
Marie: Byl...ale...ale ani ne tak na tebe jako na ni. Víš...on chtěl být večer s tebou. Včerejší večer pro něj znamenal víc než cokoliv jiného. Chtěl abys na včerejší večer nikdy nezapoměla.
Andrea: Tak na něj opravdu nezapomenu.
Marie: To asi ani on..... (zadívá se na Andreu)...Co tady ještě sedíš jak kvočna na vejcích?! Neseď tady jak trubka a jdi za ním!
Andrea: Ty myslíš že bych tam měla jít?
Marie: Jo.... (zvedne se z postele, sebere ze země Andreiny kraťasy a hodí je po ní) Na co k sakru čekáš?!Oblíkni si ty kalhoty a padej!
Andrea: (oblékne si kraťasy a zadívá se na Marii) Ty myslíš?
Marie: Jdi už!

Andrea vyjde z pokoje a pomalu přejde ke dveřím pokoje Paddyho a Marie a zaklepe.
Paddy: Dále....
Andrea: (vejde do pokoje...rozhlédne se kolem sebe ale Johna nikde nevidí) Je tu?... (řekne zoufale a zároveň nadějně)
Paddy: Je v koupelně. Chvilku počkej.... (jde ke dveřím koupelny a strčí do nich hlavu)... Brácho...máš tady návštěvu.
John: (hodí pohledem po bratrovi) Ona? (řekne tiše)
Paddy: Jo.... (usměje se)... Tak dělej.Nenech ji dlouho čekat.Je vidět že toho opravdu lituje.... (vrací se zpět do pokoje) On..prej hned přijde.
Andrea: Děkuju... (pousměje se)

John vychází z koupelny a stoupne si před Andreu a dlouze se jí zadívá do jejích slzami se lesknoucích očí. Paddy raději po anglicku zmizí aby nerušil tu usmířením zavánějící atmosféru. John se ještě chvíli na Andreu jen upřeně dívá, potom ji pevně obejme a přitiskne k sobě a dlouze a něžně ji políbí.Andrea jeho pevné a láskyplné objetí se stejně citlyvým nasazením opětuje.Když John na chvíli přeruší jejich počínání znovu se na ni dlouze zadívá.
John: Andreo...(řekne tiše a znovu ji k sobě pevně přitiskne)
Andrea se k němu v návalu pláče tiskne jak jen nejvíc může.Po chvilce se na něj zadívá a jemně vyhledá jeho rty těmi svými.Po chvíli John jejich počínání přeruší a zadívá se na Andreu a usměje se.
John: mám nápad.
Andrea: Co chystáš?
John: Pojď..... (usměje se na ni a vezme ji za ruku) Kdybych ti nedokázal zvednout náladu šel bych se zahrabat.

Společně přejdou po hotelové chodbě až do jejich pokoje.John znovu Andreu pevně ale zároveň něžně obejme a jemně a dlouze políbí.Andrea je v tuhle chvíli maximálně šťastná.Ví že v tuhle dobu se může stát i to, co tak dlouho odkládali a pokud by se tak stalo,ona by souhlasila. John ji za stálého jemného a vášnivého líbání a objímání pomalu pokládá na postel a lehne si vedle ní, zadívá se na ni a něžně se na ni usměje.
John: (usměje se na Andreu a jemně ji pohladí po tváři) Chceš to?
Andrea: (jemně a s úsměvem ho políbí) Ano Johny.... (řekne tiše)... chci aby naše poprvé bylo teď a tady.

Zatímco John s Andreou si užívají nádherné dopoledne plné něžností, ostatní se scházejí u hotelového bazénu.
Jimmy: (uculí se) A kde máme ty dva zbytkový? To jako ještě spěj nebo jak?
Maite: Řekla bych že si spíš užívaj.
Angelo: To jako že spolu to?
Všichni se pobaveně zasmějí.
Marie: No....možná i na to došlo...(podívá se na Paddyho)... Vzhledem k tomu že si včera moc neužili.
Jimmy: Se zas něco dělo jo? Nějakej průser?
Paddy: Přímo veleprůser kámo.
Maite: A mi zase nic nevíme.
Kathy: (sjede sestru pohledem) Taky nemusíme vědět všechno.
Barby: (všimne si přicházející Fernandy) A další průser přichází.... (kývnutím hlavy ukáže na blížící se Fernandu)
Joey: No...tak ta tu fakt chyběla.
Angelo: Že by další průser na obzoru?
Paddy: Ale je sama. To se mi nezdá.
Marie: Kde asi nechala tu svoji trapnou kámošku?
Fernanda: Ahoj.
Marie: Co ty tu chceš?!
Fernanda: Já...můžu se k vám přidat?
Marie: To zrovna.Abys tu dělala zase problémy.A ta tvoje šňáplá kamarádka tuplem.
Fernanda: (smutně sklopí pohled do země) Já vím..ono....asi by bylo na místě se omluvit...a proto jsem taky přišla.Přidat se k vám je až věcí druhou.Já vím... vím že mě nenávidíte..že mi nevěříte.. a to už jen proto, co včera udělala Aileen.
Marie: Ta má štěstí že s tebou nepřišla. Jinak bych jí musela zakroutit krkem.
Paddy: Marie klid..... (jemně ji pohladí po ruce a pak se zadívá na Fernandu)... je fakt že ta tvoje kamarádka to včera pěkně podělala.
Fernanda: (smutně sklopí pohled do země) Já vím..a..a je mi to líto.My včera... pohádaly jme se kvůli tomu co bylo v jídelně,ale....ale i kvůli tomu večeru.
Patricia: Kvůli jakému večeru?
Fernanda: Víte ona....Aileen...ona....ona není zlá...jen....jen je prostě jiná.Asi víte jak to myslím.No prostě,je na obojí a teď zrovna ji víc přitahují ženy a ona.... Ona si prostě usmyslela,že ta vaše kamarádka jí prostě imponuje a že...že ji chce a že tím vlastně uvolní cestu i mě.
Paddy: A proč tobě?
Fernanda: No.... všichni určitě znáte takové ty fanouškovské řeči a to jak každá holka sní jaké by to bylo kdyby.....kdyby toho svého idola dostala....no a....i....i já jsem měla takové sny a představy.....a......a figuroval v nich právě váš bratr John....no a ona......ona v tom všem viděla cestu jak získat to co chce a splnit mi zároveň můj sen.....ale...já...já tohle prostě nechci....už...už včera mi došlo jak to vlastně mezi těma dvouma je...a já.....nechci zničit to krásné co mezi nimi je....a proto jsem taky včera neudělala to ....co jsem udělat měla.
Marie: A co jsi měla udělat?
Fernanda: Já.....měla jsem ho políbit.Vsadily jsme se a ona....já...nevěřila jsem že to udělá...a já....radši jsem potom odešla jen abych to nemusela udělat.Ona...vrátila se pozdě v noci a básnila o ní...a já.... prosím věřte mi.Já to opravdu nechtěla.... (v očích se jí objeví slzy) prosím.... dejte mi šanci dokázat že jsem to opravdu nechtěla.
Všichni se po sobě podívají.
Kathy:No dobře...zkusíme to s tebou.
Paddy: Můžeš tu s námi zůstat, ale dám ti dobrou radu.Až se tu objeví ti dva tak raději odejdi.John,ten ti nic neudělá.Maximálně ti vynadá pokud tě tady uvidí, ale Andrea....ta by jen u nadávek nezůstala.
Marie: Ti dva k sobě hledali cestu dlouho a těžce....a já nedovolím aby jim to někdo zničil.
Fernanda: Já tohle ani nechci.
Marie: To jsem jedině ráda.

Andrea s Johnem pomalu přicházejí k ostatním. Když procházejí kolem bazénu, Andreu napadne ďábelský plán.Nenápadně mrkne na bazén a když zjistí že může svůj plán vykonat strčí vší silou do Johna.John který její výpad nečeká ztratí rovnováhu, zabalancuje a padá přímo do bazénu.Andrea s pobaveným úsměvem přichází přímo k ostatním.
Andrea: Ahoj...(pobaveně se uculuje.....její úsměv však zmizí při pohledu na Fernandu) A co tu dělá ona?
Fernanda: No ...já abych raději šla.
Andrea: Jo... to je rozumný nápad.

Nikdy to nevzdávej 2 - část 3

15. ledna 2011 v 18:12 | Trishka |  Moje story o Kellys
Andrea: A jsi normální?!
Fernanda: Omluvte ji..Narodila se v maštali...pojď Aileen...půjdeme.

Když obě dívky odejdou , Andrea s Johnem se na sebe podívají a oba dva zárověň vyprsknou smíchy.

Nastal čas večeře. Kellyovi i s oběma děvčaty sedí u dvou stolů.. U jednoho sedí sourozenci Kellyovi a u druhého John s Andreou, Marií a Paddym. O kousek dál od nich sedí také Aileen s Fernandou. Aileen z těch čtyřech pomalu nespouští oči,tedy hlavně z Andrey.Aileen je totiž tak trochu bisexuál a v téhle době má zrovna slabost pro ženské pohlaví .

Fernanda: K sakru Aileen,nečum na ně furt. Nevypadá to zrovna dobře.
Aileen: Promiň, ale když já....
Fernanda: Tak koukej zklidnit hormon.Jsi moje nevlastní sestra.Mám tě ráda, i když ty mě ne,ale kvůli tomu mi tady ostudu fakt dělat nemusíš..
Aileen: A co dělám tak hroznýho?
Fernanda: Vždyť ty tu holku tady balíš přede všema.Ani slova nejsou potřeba k tomu aby všichni tady věděli o co se jedná.
Aileen: Jenom blbě kecáš.Bojíš se že bych tě mohla za ni vyměnit a tím tě vyřadit ze své přízně.
Fernanda: Za ni? Bože holka, kam jsi dala oči. Podívej se na tu jizvu co má na tváři.Bože to je šílený a odporný. No,mívala jsi lepší vkus.
Aileen: Hlavně že tvůj vkus je úžasný.
Fernanda: Rozhodně lepší jak ten tvůj.
Aileen: Hele,neryj do mě.Nebalím ji, jasný?
Fernanda: Vsadíme se?
Aileen: O co? a jak ?
Fernanda: Myslím že se na víc jak na to koukat po ní nezmůžeš.
Aileen: myslíš?
Fernanda: myslím.
Aileen : Chceš se vsadit?
Fernanda: Jo. Chci tě vidět alespoň jednou v životě prohrát.
Aileen: Dobře. Ale ty potom uděláš Johnovi to samý co já jí .
Fernanda: Co chceš proboha dělat?
Aileen: Políbím ji.
Fernanda: Aileen.neblázni...

To už však Aileen vstává od stolu a přechází ke stolu kde sedí John s Andreou..

Aileen: Ahoooj...(zazubí se) Mi už jsme se dneska viděli,tam u bazénu.
Andrea: Na to setkání se opravdu nedá zapomenout.
Aileen: (zadívá se na Andreu) Víš...já.... no.....omlouvám se za to u bazénu....ale to bylo...prostě jsi nám sympatická...mě i Fer..... a prostě....no...chtěly jsme nějak navázat kontakt.....a já....(v rychlosti se nahne k Andree a krátce ji políbí)

V tu chvíli se však zvedá od stolu také Marie a Aileen od Andrey odtrhne.

Marie: K sakru.seš zdravá?
Aileen: Já jen..vsadila jsem se že to udělám.
Marie : A kdyby po tobě někdo chtěl abys skočila z okna tak to taky uděláš?
Aileen se na Marii zamyšleně podívá .
Andrea: (zvedá se od stolu)...Omluvte mě.....
Aileen: Počkej, kam jdeš? Já...zrovna jsem si říkala že bysme si mohly trochu popovídat..a.... seznámit se.
Andrea: promiň,ale já už na večer něco mám.
Aileen: Hele....jestli máš něco v plánu s ním.... tak on to jednou určitě přežije.....vždyť tam má lidí na spoelčnost dost.
Andrea: není společnost jako společnost,víš ?
Aileen: Pojď...tady si sedneme...a popovídáme si......seznámíme se.... jej.... já jsem ale blbá.....já jsem se úplně zapomněla představit.....já jsem Aileen...a ty.... ty se znáš s Kelly Family jo...? A...a..... kde a jak.... jak jsi se s nima seznámila.....? musíš mi to všechno vyprávět..... já jsem totiž hrozně zvědavá.

Pozdě večer se Andrea vrací do pokoje.John sedí na posteli se zklamaným a zároveň mírně naštvaným výrazem ve tváři.Andrea vchází do pokoje.John sedící na posteli a upírající svůj pohled doposud kamsi do zdi se otočí směrem na Andreu..

Andrea: (zadívá se na Johna provinile) Promiň...
John: Čekal jsem na tebe.
Andrea: já vím Johny.... a....a....mrzí mě to....
John: Kde jsi k sakru byla?! beze slova si zmizíš z jídelny!
Andrea: byla jsem s ní. s tou otravou co nás tak nečekaně přepadla v jídelně.Horší večer jsem už dlouho nezažila.
John: tak proč jsi nepřišla sem?
Andrea: A copak to šlo? Držela se mě jako klíště.I na záchod se mnou šla. To jsem ji snad měla vzít sem a ukázat jí kde bydlíme,aby nás mohla otravovat i tady?!
John: ne.. to...to ne.

Andrea se nahne k Johnovi ve snaze políbit ho.On se však odtáhne.

Andrea: Vadím ti hodně? (zadívá se na něj)

John se bez odpovědi zvedá a míří ke dveřím pokoje.

Andrea: mohl bys mi alespoň odpovědět?
John: Jdu se projít.nevím kdy přijdu.nečekej na mě....(odchází z pokoje)

Andrea upře svůj pohled na dveře pokoje a v očích se jí objeví slzy.John dojde až ke dveřím pokoje Paddyho a Marie a zaklepe na ně.Když se ozve hlas Paddyho vyzývající ke vstupu, John pomalu otevírá dveře a vchází do pokoje.

Paddy: Johny.....?
Marie: (rozhlédne se po pokoji) A....a....a Andrea?
John: Zůstala v pokoji.
Marie: Stalo se něco?
John: No tak....tak trochu....
Marie: Co znamená tak trochu?
John: Já....vypěnil jsem.....prostě jsem bouchnul a odešel....ona...snažila se...ale já...ignoroval jsem ji.....vlastně....ani jsem nebyl tak naštvaný na Andreu...jako na tu holku.....ale.....schytala to Andrea.
Marie: Tou holkou myslíš tu bláznivku z jídelny?
John: Jo....a...a mrzí mě to....nemusela to schytat Andrea....měl to být náš první večer tady...první společný večer tady....a já.....chtěl jsem aby byl vyjímečný.....aby...aby jsme si ho oba užili.....a ta pitomá holka nám ho totálně zkazila..... mít ji tady tak ji snad roztrhnu....bože já jsem takovej vůl....já na ni nechtěl bejt zlej.
Marie: To vám nedala pokoj ani večer?
John: To by možná bylo snesitelnější....ale ona...ona ji nepustila na krok..... prostě.....byla Andree pořád za zády....i na záchod s ní šla.
Paddymu a Marii se na tváři objeví pobavený výraz.
John: Jo... fakt vtipný.
Paddy: Promiň brácho....
Marie: a jen proto jsi na ni byl hnusný?
John: No...jo...a teď prostě....mrzí mě to.....vím že jsem to přehnal.....že Andrea...ona za to nemohla...já jsem fakt děsnej vůl.
Marie: To seš... řeknu ti to upřímně.A ehm....kde je teď? Kde je Andrea?
John: nejspíš bude v pokoji....já..nejradši bych se tam vrátil....ale...mám strach....bojím se že tím bych to všechno akorát ještě zhoršil......že bysme se pohádali ještě víc.... a to...tohle já nechci.
Marie jo.... to je i docela rozumný nápad....Víš co.... ty zůstaň na noc tady.
John:Ale co když.?
Marie: neboj se.....budu tam s ní já.....a.... pohlídám ji....na to se můžeš spolehnout.

Další den - ráno

Andrea se probouzí.Rukou podvědomě hmatá po posteli až nahmatá něco podobné lidskému tělu.Ještě v polospánku a domnění že ten kdo leží vedle ní je John se přisune blíž a jemně se přitulí a ještě na malou chvilku usíná.Když se po chvíli probere úplně čeká ji docela slušný šok, když uvidí že ten ke komu se tulila,komu ležela na rameni není John ale Marie.

Andrea: Ááááááá..... (zaječí a leknutím spadne z postele)
Její řev probudí až do této chvíle spící Marii .
Andrea: Ma....Marie?
Marie se posadí na posteli a pobaveně zírá na Andreu.
Andrea: takový šoky po ránu. Chceš abych dostala infarkt?!
Marie: Ehm..promiň...nečekala jsem že tě to až tak vyděsí.
Andrea: (posadí se na postel a zadívá se na Marii s pobaveným úsměvem)... Pro příště bych prosila srandičky schovat na večer..... (pomalu opět posmutní) A John? Viděla jsi ho včera?


Nikdy to nevzdávej 2 - část 2

14. ledna 2011 v 15:25 | Trishka |  Moje story o Kellys
Jen co zůstanou v kajutě sami, Andrea sebere ze země zbloudilý polštář a sedne si na postel vedle Johna a téměř smutným pohledem se na něj zadívá.....

John: Andreo...zlatíčko..... copak se děje.....?
Andrea: Víš Johny...dneska odpoledne....tam na té palubě......bylo.....bylo to všechno tak krásné.....nic tak krásného jsem už dlouho nezažila....a možná.....možná by to skončilo nejspíš trochu jinak ......kdyby....kdyby jeden z nás k tomu dal podnět....ale já.... mám strach...bojím se...bojím se toho že až to přijde...až ta chvíle nastane tak že......že budu mít výčitky....
John: Myslíš kvůli němu ?
Andrea: Ano....
John: Andreo...on...on je mrtvý...a...a už se nevrátí.....nemůžeš...nemůžeš donekonečna přemýšlet nad tím než něco uděláš jestli.....jestli je to správné a co..... co by na to řekl on.....musíš konečně začít žít....nesmíš se pořád zaobírat tím co bylo.....Já vím že je to těžké a že.... že to bolí a ještě dlouho bude...a že....že na něj nikdy nezapomeneš....a.....a chápu to......ale...ale on.... on už není a...osud chtěl abych na jeho místo nastoupil já......a vím že ho nemůžu nahradit....protože to zkrátka nejde...ale...ale to stále nic nemění na mých citech k tobě....a popravdě...... kdybys mi dneska na té palubě řekla" pojď.....uděláme to"..... odmítl bych.....neudělal bych to......a neudělám to do té doby než si budu stoprocentně jistý že to chceš...... že ty sama chceš v téhle věci udělat ten krok dopředu......

Andrea se na něj usměje a jemně se dotkne jeho rtů .

John: A teď už půjdeme spát, ano? ...(pousměje se a její jemný dotek jí oplatí )

Další den ráno všichni naloží svá zavazadla do aut a po té nasednou a odjíždějí na Kolínské letiště odkud odletí do jednoho z Italských přímořských letovisk kde stráví celý měsíc jejich společné dovolené. Když projdou všemi kontrolami a konečně nasednou do letadla začíná mezi nimi panovat velké nadšení.Už za několik hodin totiž přistanou v Itálii kde si to všichni do jednoho hodlají co nejvíce užít.Andrea je opět jako při každém letu mírně nervózní.Bojí se, aby letadlo nemělo nehodu a nekontrolovatelně se nezřítilo k zemi.John sedící vedle ní ji po celou dobu pevně objímá a snaží se jí dodat co největší pocit klidu a bezpečí.Po několika hodinách letu konečně přistanou na letišti odkud je připravená auta odvezou až k jejich hotelu.Andrea vystoupí z auta a s nadšeným výrazem ve tváři se rozhlíží kolem sebe.Nemůže se na tu nádheru kterou vidí kolem sebe vynadívat.Po chvilce již všichni vstupují do hotelové která je též velmi nádherná. Zem i zeď je obložena mramorovými obklady které dodávají samotné hale luxusní vzhled stejně jako i samotný pult recepce vyrobený z tmavého lakovaného dřeva a hned vedle přímo v hale i malý bar vyrobený ze stejného materiálu.Andrea se celou dobu nadšeně usmívá. Už teď ví že se jí tu bude líbit. Když se na ně konečně dostane řada na klíče od pokoje, Andrea po nich natahuje ruku , ale John je však rychlejší a klíče jí před nosem vezme.......

John: (uculí se na ni)... Nedám.
Andrea: Johny.... (pousměje se)
John: Ne...ne....(stále se na ni uculuje) Až nahoře.
Andrea: Co chystáš?
John: nech se překvapit.... (uculí se na ni a jemně ji líbne na tvář)
Andrea: Už teď se bojím toho co tě zase napadne..
John: (vezme ji kolem ramen a sladce se na ni usměje)... Nemáš se vůbec čeho bát..

Andrea jen pokrčí rameny a pak už společně s Johnem opouští halu a oba se nechají výtahem vyvézt až do předposledního patra hotelu kde je umístěn jejich pokoj, stejně jako i pokoje všech ostatních.. John vyndá z kapsy klíče a otevře dveře pokoj,pak vezme Andreu do náruče a přenese ji přes práh pokoje.Sladce se na ni usměje a ještě než ji postaví na zem ji dlouze a něžně políbí......

Andrea: I ty jeden....romantiku...(uculí se)
John: (zazubí se na ni)... Miluju když mi fanynky říkají romantiku, ale nejradši to slyším od jedné. Od tebe Andreo.....(znovu ji jemně políbí)

Zatímco John se gentlemansky stará o zavazadla Andrea projde celkem luxusně zařízeným pokojem až na terasu kde zůstane stát jako omámená.Takový výhled jaký byl z jejich pokoje si ani snad ve snu nemohla přát. V tu chvíli si připadala jako v nějaké pohádce. Ten nádherný výhled na moře a písečnou pláž která ho obepínala všude kam až její oko bylo schopné dohlédnout. John když uklidí zavazadla do pokoje přichází za ní na terasu a jemně ji zezadu obejme......

John: líbí se ti tu ?
Andrea: ( s úsměvem se na něj otočí) ...úžasné.... (dostane ze sebe v údivu)

John ji obejme ještě pevněji a mírně se skloní a dlouze ji políbí.V tu chvíli se z vedlejšího pokoje ozve Mariin hlas....."Ty vole.... tady mají i video....a minibar.... no to je luxus...." zní Mariino nadšení otevřenými dveřmi z vedlejšího pokoje.Andrea se v tu chvíli musí smát.John se na ni zadívá a potom i když se snaží zachovat alespoň trochu vážnou tvář vybuchne smíchy také.....


Andrea: Hi hi hi....promiň...já...prostě.....
John: (uculí se)... Ti dva měli mít pokoj až na druhém konci chodby.
Andrea: Ale ne.... potom by tady nebyla žádná zábava....hi hi hi
John: Taky bych o jedné věděl....(uculí se) A vím že se ti zaručeně bude líbit..... (znovu se k ní skloní a dlouze a něžně ji políbí)
Andrea: (na chvilku se od něj odtrhne a zadívá se na něj a usměje se) Už teď se mi tahle zábava líbí.....takže...ehm....co kdybysme v ní ještě chvíli pokračovali?

John se na ni šťastně usměje, přitáhne ji ještě blíž k sobě, skloní se k ní a znovu ji dlouze a něžně políbí.Když se všichni ubytují do večeře nezbývá už moc času a tak všichni tráví tu chvíli u hotelového bazénu .John leží s Andreou na dece a pobaveně sledují ostatní sourozence kteří se baví různými hrátkami ve vodě a občas na ně přes dav nadšenců a fanoušků skoro ani vidět není. Ani jeden z nich však netuší co se bude dít během pár nastávajících minut.O kousek dál od nich leží dvě dívky. Už snad na první pohled je poznat že tyto dvě dívky patří do skupiny fanynek Kelly Family.Obě do sebe pár minut šťouchají a štípají aby se ujistily že to co vidí....že je to skutečné......

Fernanda: Řekni mi že se mi to nezdá....
Aileen: Už to bude skutečnost.....Tolikrát jsi mě štípla že už mě bolí celé tělo ale pořád je vidím.....
Fernanda: jsem na tom podobně jako ty ....
Aileen: Takže se nám to nezdá....
Fernanda: Ehm...co ..? (odtrhne pohled od Johna)
Aileen: Ty mě vůbec neposloucháš.....
Fernanda: Ehm..promiň.....
Aileen: Jsi zase civěla na Johna co...? Tobě nestačí že máš jeho plakáty po celým pokoji....?
Fernanda: (uculí se) Ale naživo je ten pohled 100x lepší.....
Aileen : A ta holka co tam s ním je... to je kus...
Fernanda: No...docela ujde....
Aileen: Myslíš že s ním chodí?
Fernanda: Jsi dostala úpal či co? Bůhví kde se na něj nalepila. To je beztak nějaká kočička jen pro zábavu. Jo... kdyby takhle ležel vedle mě.....
Aileen: Mám nápad....zvedej se!
Fernanda: Co chceš dělat ?
Aileen: Pojď a nemel!

Fernanda jde i s Aileen pomalu směrem k Johnovi a Andree...Když procházejí kolem nich , Aileen strčí do Fernandy...ta udělá mírný krok do strany a šlápne Andree na ruku....

Andrea: (podívá se na Fernandu) Jsi pitomá či co?! Koukej kam šlapeš!
Fernanda: Já....omlouvám se...ona do mě strčila.
Aileen se na všechny jen zeširoka zaculí.
Andrea: Tak příště až se budete zase strkat tak dál od nás..
Aileen: Aby ses nepo.....
Andrea vstane z ručníku a postaví se proti Aileen.
Aileen: Hmm..pěkná postavička.....Tebe bych chtěla mít v posteli.
Andrea: Co prosím?!
Aileen:Že bych tě brala do postele....na mazlení