Únor 2011

Nikdy to nevzdávej 2 - část 11

27. února 2011 v 13:13 | Trishka |  Moje story o Kellys
Andrea s vítězným úsměvem odchází ke stolu.Ty dvě slečny jí dokázaly po zkaženém dopoledni zvednout náladu.Během chvíle se k Johnovi a Andree přidávají i ostatní a všichni společně na terase hotelové restaurace poobědvají. Andrea se ihned pochlubí tím co před chvílí prožila u baru. Ono o takovou pro ni ale i pro ostatní zábavnou událost se nelze nepodělit.Všichni se tím docela dobře baví a milé slečny z baru se jim svým sledováním starají o další zábavu.Andrea se opět cítí šťastná. Sedíc na židli těsně vedle Johna.Posunout se ještě o centimetr, musela by si mu sednout na klín.John by to jistě uvítal ale tady na terase je to jaksi mírně nevhodné. Jemně Andreu objímá kolem ramen a šťastně se na všechny usmívá a občas Andreu jemně políbí a ona stejně tak oplácí jemu.Když všichni poobědvají, John zůstává s Andreou na terase ještě chvíli sám. Využije tu chvíli k tomu aby s Andreou tak nějak probral dění večera jelikož chce a hodně mu záleží na tom, aby dnešní večer byl naprosto bez chyby a aby se hlavně líbil...sice ho celý naplánoval on, ale je to hlavně Andrein večer.Mezitím Aileen v hotelovém pokoji vymýšlí další plán kterým by těm dvěma uškodila a tím je zároveň dostala od sebe...ale už nadobro.Fernandu donutí aby se hezky oblékla a šla za Johnem na terasu.Jelikož podle toho co zaslechla by měl John na Andreu čekat na terase a měl by tam být sám. A právě této chvíle hodlá Aileen využít. Ale opravdu využít. Jelikož tím že by Andrea měla najít Johna a Fernandu večer nekončí.Tím to celé teprve začne.Když se Fernanda s docela velkou nechutí hezky oblékne a upraví, odchází i s Aileen do hotelové haly a jdou rovnou k baru.Aileen objedná pití a nenápadně do obou sklenic nasype drogu a dá je Fernandě do ruky a vyšle ji na terasu za Johnem. Sama Aileen odchází z hotelu ale daleko však nejde.Před hotelem na ni čeká Paolo se svými kamarády kteří mají Andreu na tuto noc odvézt z hotelu.Andrea dokonale připravena pomalu přichází na terasu.John sedí u jednoho ze stolků na terase hotelové restaurace ve společnosti Fernandy a vypadá to že se výborně baví.Ani jeden z nich však netuší co se bude dít v následujících hodinách a už vůbec netuší že Aileen stihla v nestřežené době do jejich nápojů přidat něco navíc.Mezitím se na terase objevuje také Andrea na niž John dole v restauraci čekal, aby poté spolu strávili krásný večer hodný dnešní události.Pod vlivem narkotik přidaných do pití ani nevnímá že Andrea je již přítomna na terase a když viděla počínání které bylo hodné milostného románku rychle zmizela z terasy. Proběhla halou přímo ke vchodu kde již na ni čekal Paolo a jeho kamarádi...Rychle jí přehodili přes hlavu velký pytel a svázali ruce a naložili do auta a rychle ujížděli od hotelu pryč. John se zatím vesele bavil s Fernandou a na Andreu v tu chvíli úplně zapomněl. Jeho drogou omámená mysl se soustředila pouze na jedno. Na večer který prožil ve společnosti Fernandy.Andreu se klukům zatím podařilo odvézt až kus za město kde ji zavedli do starého opuštěného domu, kde ji zamkli do tmavé místnosti s jediným malým okénkem až kdesi vysoko u stropu.V domě nebyla elektřina takže jediné možné světlo kterým by si mohla posvítit byla svíčka,ale ani tu tam neměla.Jediné co prosvěcovalo tu hustou tmu byl velký růžový kámen ve tvaru srdce třpytící se na jejím prstu.
Andrea: Johny....(zašeptá s pláčem)
Najednou se otevřou dveře a v nich se objeví postava.Za osvětlení dvou malých svíček na první pohled Andrea nedokáže určit pohlaví osoby ale už teď ví že ta osoba jí nic dobrého nenese.Osoba se stále pomalu přibližuje a totálhně vyděšenou Andreu v tu chvíli napadne snad ďábelský plán.Ví že to co teď udělá bude hodně nebezpečné nejen pro ni ale i pro ty další kteří s ní v tom domě jsou.Ale zároveň je to jediná cesta jak odsud utéct. Vezme velké prkno a rychle s ním praští tu druhou osobu po hlavě.Dokázala to.Ten nezvaný host padá na zem.Andrea rychle ze země sebere hořící svíce a podpaluje jimi všechno co jde. Během chvilky se v místnosti a postupně i jinde v domě rozprostírá velký požár. Andrea se krčí u zdi.Plameny jsou čím dál vyšší a čím dál víc se k ní blíží.V tu chvíli sebere veškerou odvahu a rychlostí trysku proběhne místností a beží rovnou ke dveřím domu.A podaří se.Aniž by ji někdo zaregistroval najednou stojí u dvěří.Na nic nečeká a vyběhne ven z domu. Zevnitř domu k ní doléhají jen hlasy a zmatek jak se ti co ji unesli snaží uhasit požár a tím zachránit co nejvíce z hořící stavby.Andrea nečeká rozeběhne se přímo do hustého a tmavého lesa.Ani neví kam běží a kde má tenhle les konec ale její cíl je jen jeden. Co nejrychleji se odsud dostat do města a pak do hotelu.Vysílená během a předešlými zážitky sedá na schod prvního domku který po cestě uvidí a jen na chvíli zavře oči.
Další den ráno ji probudí hlas majitelky domu která ji probudí a vezme dovnitř do domu.Andrea se nepřítomě dívá na ni i na jejího manžela.
žena: Jak se jmenujete ? (zeptá se jí po chvíli)
Andrea která italsky nerozumí ani slovo se na ni jen udiveně kouká.Pak ze sebe dostane pár slov.
Andrea: Johny...policie... prosím..odvezte mě na policii
Tomu však zase nerozumí její zachránkyně a tak nakonec zavolá na pomoc svoji dceru
žena: Isabell.... pojď dolů a hned... (zavolá ze dveří obýváku)
Po chvilce se v místnosti objevuje dívka zhruba Andreina věku.Andrea se na ni jen podívá a znovu plynnou angličtinou zopakuje slova která řekla před chvílí té starší ženě.
Isabell: Jak se jmenuješ? (spustí na Andreu též velmi dobře a plynně anglicky)
Andrea těmhle slovům rozumí.Nakonec anglicky umí snad stejně dobře jako česky.
Andrea: A....An.....Andrea... (vykoktá ze sebe)
Isabell: Kde bydlíš. Hotel....město.
Andrea: Policejní stanice.
Isabell: (pobaveně se usměje) Ale ne... na policii se přece nedá bydlet.
Andrea: Musím na policejní stanici.
Isabell: (podívá se na rodiče) Necháme ji tady.Odpočine si a ráno ji odvezeme do města na policii.Jelikož víc z ní asi nedostanu. Je pořádně vyděšená a....a zmatená .

Ráno v hotelu sice není tak akční jako to Andreino, když se probudila kdesi v neznámem kraji a ještě na prahu domu neznámých lidí.John se pomalu probouzí.Když se probudí úplně a zadívá se vedle sebe na postel na stále ještě spící Fernandu, leknutím spadne z postele.." To přece není Andrea.....Andrea? Kde vlastně je?" uvědomí si.

John: Andreo.....(zvedne se ze země a jde ke koupelně a nakoukne dovnitř.....) Andreo......(koupelna je však prázdná.....) Andreo... (vyjde na balkon...ale ani tam Andreu nenajde.Již doslova zoufale proběhne pokojem, vyběhne na chodbu a zoufale zařve....) Andreo.....

Z dalších pokojů začnou vylézat jeho sourozenci.John se zoufale sveze k zemi a v jeho očích se objeví slzy.
Jimmy: Brácho...co tady zase vyvádíš?
Angelo: To si dáváte s Andreou ranní ranní hlasová cvičení stylem kdo víc zařve?
Paddy: (skloní se k Johnovi a pak se zadívá na Angela) Nech toho Angelo. Tohle nebude žádný vtip...(znovu upře svou pozornost na bratra) Johny.... co je? Co se děje ?
John: Andrea.... ona....není tu.....
Z Johnova pokoje se ozve dámský hlas.
Joey: Já bych řekl že bys potřeboval brejle brácho. Vždyť ji slyším.
John: To není ona.
Marie: A kdo to teda je?
John: To snad ani radši nechtěj vědět.

Marije vejde do pokoje a v tu chvíli zůstane jen udiveně stát.Na posteli proti ní sedí Fernanda udivená ještě víc než Marie.
Marie: Já to věděla.... (zakroutí hlavou) Tak se ti to přece jen povedlo.
Fernanda: Já....já nechápu o čem mluvíš.
Marie: O čem bych asi tak mohla mluvit když vidím cizí holku v posteli přítele mé kamarádky.
Fernanda: Po...počkej...já....já nejsem ve svém pokoji?
Marie: Ne... to opravdu nejsi.
Fernanda: A kde.... kde vlastně jsem?
Marie: Ještě chvíli dělej blbou a přísahám že ti fakt jednu vrazím.

Nikdy to nevzdávej 2 - část 10

22. února 2011 v 21:02 | Trishka |  Moje story o Kellys
Aileen: (odstrčí Fernandu) Uhni...udělám to sama... (vezme Andrein ručník a odhodí ho dál od ostatních) Tady Andreu kousek odsuneme.
Maite: Co děláš? Jsi se zbláznila?
Aileen: Ne.... jen.... ona je tu jaksi navíc.
Barby: Ty seš fakt trhlá..... (zvedá se a jde pro Andrein ručník)
Aileen: A ty už si tam lehni.... (pokyne Fernandě)
Marie: Udělej ještě krok a přísahám že te zaškrtím!
Paddy: (pevně chytne Marii kolem pasu) Marie...Marie klid..... (usměje se) Ona se tam dlouho vyhřívat nebude.
Marie: Myslíš?
Paddy: Až se Andrea s Johnem vrátí tak ji odtamtud rychle vykopou.
Marie:No jen aby to neskončilo zase nějakým fiaskem.
Paddy: Toho bych se nebál.... (jemně líbne Marii na tvář a usměje se na ni) Bude to dobrý.....uvidíš.

John s Andreou si užili chvilku své samoty a vracejí se zpátky k ostatním.Andree neujde přítomnost Fernandy a Aileen a náhle se zastaví a zadívá se na Johna.
Andrea: Johny...já.....já tam nejdu.
John: Andreo...zlatíčko... co se děje?
Andrea: Když jsi o mě tenkrát v té chatce zakopl tak jsi mi řekl že se rád díváš před sebe.Tak teď by to bylo možná i potřebné.
John: (podívá se směrem k sourozencům a jeho pohledu neujdou dvě osoby navíc. Otočí se zpátky na Andreu a dlouze se jí zadívá do očí) Zlatíčko....(jemně ji pohladí po tváři) Pamatuješ ještě na to co jsem řekl a na co jsem se dopoledne ptal?
Andrea: Na to se nedá zapomenout.
John: Tak pokud jsi na to nezapoměla tak potom víš že ty dvě dámy co se tam vetřely mezi mé sourozence pro mě nic neznamenají.Že jediná žena mého života jsi ty.....(lehce a něžně ji políbí) Na tobě mi záleží Andreo,ne na nich.
Andrea: (usměje se na Johna a pevně ho chytí za ruku) Tak to teda prubnem.
John: (jemně ji obejme kolem pasu a uculí se) Takhle to bude jistější.
Andrea: Máš pocit že chci zdrhnout co?
John: Ne jen pocit. Jsem si tím jistý,ale nenechám tě.
Andrea: A víš to jistě?
John: Vím....(usměje se na ni) Tak pojď moje budoucí manželko.

Oba pomalu přicházejí až k ostatním.John stále pevně drží Andreu kolem pasu.
Andrea: Koukám že jste se za tu chvilku nějak rozmnožili...(zazubí se a snaží se vypadat klidně)
Marie: No to víš. Ty dvě nány se musej zase vtírat....(zazubí se na Johna) Pozor Johny...jdou po tobě jako blázen...hi hi hi
Maite: Jo....dávaj si závod která tě klofne dřív.... hi hi hi
Andrea: No... to si to nejdřív budou muset rozdat se mnou.Hele....a kde mám ručník?
Aileen: Nemáš... nejspíš se válí někde támhle.. (ukáže směrem kam odhodila Andrein ručník)
Barby: Tady je.... (podá Andree ručník ) Odhodila ho pryč aby se sem mohly v klidu vetřít. Jedna jako druhá.
Andrea: Díky Barby... (usměje se na ni)
Aileen: Já ho jen hodila kam patří.Pryč....protože tu byl jaksi navíc.Stejně jako ty.
Andrea: Mě se spíš zdá že navíc jsi tu ty a ona taky
Aileen: Ona tu není navíc.Ona totiž patří k němu a ne ty.Ty chodící nulo. Slečna de Peirac.... hi hi hi
Andrea: Je ti to vážně tak k smíchu?
Aileen: Jo....vždyť se na sebe podívej.Na tu hnusnou jizvu co máš na tváři. To je teď nový módní trend?Ne je to hnus.

Na to se Andrea vytrhne Johnovi a utíká z pláže.Doběhne až do hotelu kde se zamkne v pokoji a s pláčem se svalí na postel.Tohle opravdu nečekala. Když se trochu uklidní, převlékne se a jde do haly kde zoufale dosedne na barovou stoličku.
číšník: Dobrý den slečno. Máte přání?
Andrea: Už se vám někdy stalo že jste jel na dovolenou,těšil jste se a ano, chvíli to bylo krásné,ale během pár minut se krásné zážitky proměnily v totální fiasko? Dám si kafe.
čísník: Hned vám ho připravím.
Andrea: No to je ale servis.
číšník: Pro vás cokoliv slečno.
Andrea: (zadívá se na číšníkovu jmenovku) Marco.... taky si myslíte že vypadám tak hrozně?Že ta ozdoba co mám na tváři,že...že vypadá tak hrozně?
číšník: Promiňte slečno...tohle nepřísluší mým pravomocem.
Andrea: A nemůžete se projednou na ty pravomoce vykašlat?
číšník: Nemůžu... měl bych z toho problémy.A ve vašem případě by mě to stálo nejspíš i místo.
Andrea: A to jako proč?
číšník: (položí před Andreu hrnek s kávou) Protože vy i pan Kelly a i ostatní členové jeho rodiny jste váženými hosty pana ředitele.Vaše káva slečno.
Andrea: (uculí se) Vy si ze mě děláte srandu...že jo?
číšník: Ne slečno.... to bych si nedovolil..... (v pozadí uvidí stát Johna) Promiňte slečno ale už musím jít.Mám ještě nějakou práci.
Carla: Hele vidíš... hi....Tamhle...vzadu....hi
Paula:No nekecej.To...to je John.
Carla: Bože... říct mi někdo že v tomhle hotelu budou i Kellyovi tak mě odvezou....hi...
Paula: Vypadá to že někoho hledá....podívej jak sem zahlíží.

Ve stejnou chvíli jako obě vedle sedící dívky se otočí také Andrea. A opravdu. John stojí v pozadí a dívá se přímo na ni.Andrea se zvedne ze židle a jde směrem k němu.V tu chvíli udělá pár kroků také John až stanou proti sobě a zadívají se jeden do očí. Potom ji John pevně obejme a jemně ji začne hladit po vlasech.
John: Moje Andreo....moje....moje...moje....(šeptá jí něžně zatímco ji stále tiskne k sobě a nežně hladí po vlasech)
Andrea se k němu také pevně tiskne a šťastně se usmívá.
Paula: Podívej se....oni se objímají.
Carla: Teda..ale nechápu co na ní vidí. Hezká moc není. A ta jizva na tváři ta září na dálku.
Paula: Třeba to má schválně,aby byla vyjímečná.
Carla: Nebo pro soucit,aby s ní byl.
Jejich rozhovor dolehne až k Johnovi a Andree.
John: Nepůjdeme jinam?
Andrea: A já myslela že tu zůstaneme. Ještě aspoň chvilku.
John: Všichni na nás zvědavě koukají.
Andrea: Zlatíčko.... zůstaňme ještě chvíli.Vždyť....vždyť nemusíme být zrovna tady.
John: (usměje se na ni) Takže má krásná dámo,smím tě pozvat na kávu v mé společnosti?
Andrea: (usměje se) Ano.
John: Zůstaneme tady? Nebo bys raději ven?
Andrea: Venku by to bylo lepší.
John: Tak já objednám a ty zatím najdi venku místo.
Andrea: (uculí se) Obráceně...já objednám a ty jdi zabrat stůl. Nemůžu riskovat že by se na tebe ty dvě kvočny tam u baru vrhly.....(jemně ho líbne na tvář a odchází k baru) halo.... číšníku.... dvě kávy...a...připište mi to na účet. Nebo ne...(uculí se) napiště to na účet pana Kellyho...(otočí se na obě slečny které sedí vedle ní a udiveně na ni zírají) To koukáte co? ...hi hi hi..... Taky byste chtěly že? Smůla dámy, protože tenhle Kelly je už zadanej....(zazubí se a pak se otočí zpátky k číšníkovi) Můžete nám to donést ven?
číšník: Jistě slečno.

Nikdy to nevzdávej 2 - část 9-tá

21. února 2011 v 19:49 | Trishka |  Moje story o Kellys
Andrea: (zadívá se na něj celkem šokovaně) Johny....já...
John: Já vím. Je to asi moc brzy.Možná....možná jsem měl ještě počkat,ale.....ale.... já, už mě nenapadlo nic jak bych ti jinak dokázal že o tebe stojím.A že ty jsi ta se kterou chci být.
Andrea: (odloží kytici na postel a poklekne k němu a s úsměvem se na něj zadívá) Johny...Johny.....já...já..... nevím co na to říct. Jsem....jsem dojatá a....a překvapená ale.....ale.... to jedno vím jistě.Chci Johny....(jemně ho pohladí po tváři) chci a vezmu si tě.A moc ráda.
John:(jemně se dotkne jejích rtů) Já....jsem moc rád že jsi to přijala,ale teď už tu krabičku otevři.
Andrea: (uculí se) Jsi nějaký nedočkavý.Bojíš se že bych si to ještě mohla rozmyslet co?
John: Ne.....toho se nebojím. Já jen...chci vědět jestli se ti líbí.
Andrea: (vezme si od něj krabičku a otevře ji a jen s úžasem kouká na její obsah) Johny....je.....je nádherný.
John: (vyndá prstýnek z krabičky a navlékne ho Andree na prst) Tady bude vypadat ještě líp....(usměje se a pevně Andreu obejme a přitiskne k sobě)
Andrea se k němu také přitiskne a při tom si stírá slzy štěstí a dojetí které jí tečou po tváři.John ji na chvilku od sebe odtáhne a zadívá se do jejích uslzených očí.
John: Zlatíčko.... proč pláčeš? (téměř zvědavě se na ni zadívá)
Andrea: To jsou slzy dojetí Johny.....(usměje se na něj) Jsem dojatá a šťastná.

Tentokrát je to John kdo začne sérii dlouhých a něžných polibků.John sedící vedle postele tiskne Andreu k sobě a stále ji něžně líbá. Tahle chvíle by pokračovala nejspíš ještě dlouho kdyby ji nepřerušilo klepání na dveře.
John: Dále.... (zavolá směr dveře)

Jen co se pokojem rozlehne cvaknutí dveří z předsiňky která dělí hlavní pokoj a koupelnu od vchodových dveří pokoje uslyší hlas Paddyho a během pár vteřin se už Paddy i s Marií objeví přímo v pokoji.
Paddy: My jen.....jdeme vás zkontrolovat jestli jste se tu navzájem nepovraždili, ale ako koukám tak všechno je v nejlepším pořádku.
Marie: Jéééé....kytky... (uculí se na Johna) Tak to bylo to překvapení co jsi schovával na recepci.
John: (uculí se ) Jo....
Andrea: Ježíši.... no jo... já na ně úplně zapoměla. Měla bych zajít dolů a požádat o nějakou vázu...(otočí se na Johna) Řekneme jim to? (šeptne mu do ucha)
John: (usměje se na ni) Já bych ještě počkal.
Paddy: No...mi vám tu nebudeme dál překážet. Při kontrole bylo zjištěno že je všechno v pořádku tak my zas můžeme jít.Jo..a kdybyste se náhodou rozhodli odsud vylýzt tak jsme na pláži.
Andrea: Za chvilku za vámi přijdeme.
Poté Paddy i s Marií opouští pokoj.
John: (usměje se na Andreu) A to ještě není všechno.
Andrea: Co chystáš?
John: No teď nic, ale večer.... (uculí se) Co bys řekla na večerní procházku po pláži při západu slunce...a pak.... najdeme si někde klidné místečko..
Andrea: I ty jeden romantiku.... (uculí se a jemně se dotkne jeho rtů)
John: Ale ještě před tím bych tě rád pozval na skleničku do místní restaurace.
Andrea: (uculí se) Nechceš mě náhodou opít abych byla povolnější?
John: Ne.... já...já jen... chci prostě pro nás dva pěkný večer,protože i to k té žádosti o ruku tak trochu patří.(pousměje se)
Andrea: Přijímám....(řekne s úsměvem) Ale teď už půjdeme,aby si ostatní nemysleli že je zanedbáváme.... (uculí se)
John: (uculí se) Ale to bysme neměli.
Andrea: Jo....to bysme opravdu neměli. Takže šup...převlíct do plavek a na pláž.... (sundá si prstýnek a uloží ho zpátky do krabičky)
John se na ni udiveně podívá.
Andrea: Co se ti zase nelíbí?
John: Nic... vůbec nic.
Andrea: Ale no tak... (zadívá se na něj) Je v tom tohle co? (ukáže na krabičku na stolku) Asi si myslíš že se mi nejspíš nelíbí,nebo že jsem ho přijala jen proto abys mě ujistil o tvýc citech.Ale mýlíš se. Chtěla jsem ho přijmout,ale vážně ho nehodlám někde ztratit.Johny....no tak, přestaň se na mě už tak tvářit. Vážně se zrovna kvůli tomuhle nehodlám dohadovat.Myslím že na tohle je tu někdo jiný a ten, nebo spíš ta, se postará abysme tu chvíli klidu neměli moc dlouho.
John: (pousměje se) Ale večer bych ho rád na tobě viděl.
Andrea: (usměje se) Uvidíš..... večer bude tam kam jsi mi ho před chvílí navlékl.A teď už se jdi převléct.
John: A ty nepůjdeš? (uculí se)
Andrea: To má být nabídka na pomoc při zapínání vrchního dílu plavek? (uculí se)
John: (uculí se) Mohla by být.Ale třeba taky ještě k něčemu jinému. Můžeme spojit příjemné s užitečným.
Andrea: Myslím že na tohle bude večer času dost.
John: (uculí se) Počkej večer.
Andrea: A možná se i dočkám....hi.... Ale teď už konečně jdi.
John: A vážně nechceš s tím zapínáním plavek pomoct?
Andrea: Ne.... na to ještě stačím sama.... hi.....

Na pláži

John s Andreou přicházejí k ostatním.John Andreu stále pevně objímá a důležitě se rozhlíží kolem sebe.Co kdyby se někde vyloupl nějaký otrava a chtěl mu ji sebrat? Když dojdou až k ostatním rozloží svoje ručníky hezky na konci řady.

Angelo: Že vám to ale trvalo.....(zazubí se)
Jimmy: Už jsme si říkali co vás v tom pokoji tak baví že tam jste furt zalezlý.... hi
John: (uculí se) To bys chtěl vědět co? Ale neprozradím.
Barby: Co by tam asi tak mohli dělat? (ušklíbne se na Jimma)
Jimmy: Myslíš to..... hele....a není na to brzy?
Barby: Co já vím... (pokrčí rameny)
Maite: Jim se to asi ve dne líbí víc.
John: (uculí se na sestru) Abych tě nešel utopit.
Maite: To ti strach nedovolí..... hi hi hi
John: Jsem .....
Maite:Starší a silnější? ..hi hi hi
John: Jo...hi
Maite: Tebe se tak leknu...hi hi hi
John: (uculí se na Andreu) Ona se mi posmívá.
Andrea: No tak to jí asi budeš muset ukázat jak se má chovat....(zazubí se na něj)
John: Fajn....ale ty tu na mě počkej.Ne že mi někam utečeš.
Andrea: Jo.... jen co se otočíš zády tak odejdu se zástupem svalnatých a opálených Italů....hi hi hi
John:Nenechal bych tě.
Andrea: Ani otočit by ses nestačil a už bych byla pryč..... hi hi hi
John: Provokuješ? ... (uculí se)
Andrea: Jo....hi
John: Abych vás neutopil obě..... hi hi hi
Andrea: Tak to zkus......( zazubí se na Johna)
John: (vezme Andreu do náruče a se šibalským úsměvem ji nese směrem k moři...) Bojíš se?
Andrea: Ne...
John: Ani trošku?
Andrea: (uculí se) Ani trošku.

Chvilku po tom co Andrea s Johnem odejdou přichází k ostatním Aileen s Fernandou v patách.Když dojdou až k nim Aileen pokyne Fernandě aby si dala svůj ručník vedle Johnova.

Fernanda: Aileen....to nejde..... já to nemůžu udělat.
Aileen: (sjede Fernandu pohledem) Mám snad všem říct kdo doopravdy jsi? Mám jim říct že to co tady předvádíme je jen laciná komedie?Že si tu jen hrajeme na velké kamrádky abyme dosáhly toho čeho dosáhnout chceme? Nebo spíš já. A tvůj malý románek s Johnem mi k tomu pomůže. Nebo snad chceš aby se dozvěděli že jsi nicka.....jen obyčejná služka a a naprostá nula?
Fernanda: Ne Aileen.

Nikdy to nevzdávej 2 - část 8

20. února 2011 v 20:13 | Trishka |  Moje story o Kellys
Andrea: Držte mi palce.
Marie: Všechny co máme...(usměje se na ni)
Paddy: Tak už jdi,nebo tam ještě bude na tý pláži nocovat... (uculí se)

Andrea se na oba usměje a odchází z pokoje.Jen co zmizí za dveřmi, Paddy obejme Marii a uculí se na ni.
Paddy: A co my dva? co s načatým večerem?
Marie: (uculí se) Já bych věděla.

Andrea vychází z hotelu.Projde terasou a potom přilehlou zahradou kolem bazénu až k východu na pláž. Tam se zastaví a rozhlédne se kolem sebe.Chvilku se rozhoduje kterým směrem by se asi tak měla dát až nakonec vykročí na levou stranu pláže.Jde kousek po pláži a stále se ostražitě dívá kolem sebe. K jejím uším dolehne zvuk kytary.Na chvíli se přestane rozhlížet,zaposlouchá se a jde směrem, odkud k ní zvuk doléhá,až uvidí kousek od sebe sedící postavu.Není zase až tak moc daleko aby v té postavě nepoznala Johna.Pomalu dojde až k němu a zadívá se na něj.
Andrea: Máš tu místo pro jednu zabedněnou holku která nemá ani ponětí o tom co všechno v tobě má?
John zvedne pohled směrem k ní,odloží kytaru na zem,lehce se pousměje a vztáhne ruku směr Andrea.Andrea mírně nejistě vloží svou ruku do jeho a posadí se vedle něj.John ji pevně obejme a tiskne k sobě.Po chvilce se mírně odtáhne a vyhledá její rty těmi svými.Nejdříve letmé a jemné doteky po chvilce přerůstají v delší a něžném polibky.Po chvilce se tentokrát odtáhne Andrea a přeruší jejich něžné polibky.

Andrea: (zadívá se na Johna provinile) Zlobíš se na mě?
John: (jemně ji pohladí po tváři a usměje se) Jsem rád že jsi přišla.
Andrea se jen lehce pousměje.
John: Že si ale brácha s tím vzkazem pospíšil. To jste se museli potkat někde na chodbě ne?
Andrea: Ne Johny.Paddy.....on..... on o mě celou dobu věděl.Prý se kvůli mě i popral jak mi během večera vylíčila Marie.
John: Tak on o tobě věděl a nic mi neřekl.... neřekl mi ani slovo.Mohl.....mohl se aspoň zmínit že ví kde jsi a ne..... ne mi lhát do očí.
Andrea: Johny...... Johny... (zadívá se na něj a dá mu prst na ústa) ššššš..... slíbil jsi že mi to nebudeš vyčítat.A jemu.....jemu bys taky neměl.Neudělal to se zlým úmyslem.
John: Ale mohl mi to říct.
Andrea: (zadívá se na Johna smutně) No....tak..... já asi zase půjdu.
John: (pevně ji chytí za ruku) Ne Andreo....nechoď.
Andrea: Tak už přestaň s těmi řečmi.....(usměje se) radši bys mohl vzít kytaru a zahrát mi tu melodii co jsi hrál než jsem přišla.
John: (usměje se) Líbila se ti?
Andrea: Moc....(šeptne nadšeně)
John: (usměje se na ni) Je tvoje.
Andrea: Mám to brát tak že jsi pro mě složil písničku?
John: No.... už tomu tak bude.....(znovu se na ni lehce usměje)....Seděl jsem tady a čekal....čekal jestli přijdeš,jestli nezapomeneš,nebo jestli to Paddy vyřídí pokud se potkáte. A najednou......najednou mě napadla tahle melodie a tak,hrál jsem dál a dál a při tom jsem myslel na tebe. Pořád jsem si v duchu říkal... přijde...nepřijde..... a najednou.
Andrea: A najednou jsem se tu objevila.
John: jo.....
Andrea: Tak už hraj.... prosím..... chci tu písničku slyšet celou.....(usměje se na něj a lehce si položí hlavu na jeho rameno)

John se jen lehce pousměje a bere do ruky kytaru a jemně začne hrát píseň na Andreino přání.Tahle krásná chvilka jim však dlouho nevydrží.Přeruší ji přicházející Aileen.
Aileen: Teda.....vás dva najít je umění.... (zazubí se)
Andrea: (probere se ze zasnění při poslechu hudby a zadívá se na Aileen a obrátí oči v sloup) Ty jsi nás snad hledala?
Aileen: Ehm...jo....
Fernanda: Aileen..... už zase děláš problémy? (oznámí touto větou svoji přítomnost)
Aileen: (uculí se na kamarádku) Ne....jen ti tu pomáhám.
Fernanda: Nevím o tom že bych po tobě něco chtěla.
Andrea: (sjede obě pohledem) A vy dvě nejste kamarádky jo? Hádáte se....nemluvíte spolu ? Dobrá pohádka. Zkuste s tím jít do televize.Třeba budete mít úspěch.
Fernanda: (přejde Andreinu poznámku mlčením a dál se věnuje Aileen) Co tady k sakru děláš?!
Aileen: (uculí se na ni) Vyklízím ti pole.
Andrea: Nejsem tady náhodou navíc?
Aileen: Seš...(zazubí se na ni) Tobě tohle místo nepatří.Je její...(ukáže na Fernandu)...A taky na něm bude.
Andrea: (zvedá se ze země) Ne...to....tohle už je na mě moc.
John: (jemně ji chytne za ruku a stáhne zpátky vedle sebe a zašeptá jí) Andreo klid......ony...ony jen provokujou.Chtějí abysme se hádali.
Andrea: No.... to se jim může lehce splnit,protože já......já to vzdávám.Končím.Na tohle už vážně nemám nervy.Jsme tu druhý večer a místo toho aby aspoň ten jsme prožili v klidu tak ne, nemůžeme. Vždycky se najde někdo kdo nám zkazí i tu malou chvilku nejhezčí chvilku z celého dne. No a teď radši půjdu. Nehodlám tady dělat ještě větší extempore než už je a ty.... (otočí se na Johna) Pokud o mě vážně tak stojíš tak mě najdeš v hotelu,tedy pokud budeš spěchat,protože pak už budeš muset chytat nejbližší letadlo do čech....(zvedne se a odchází)
Aileen: No... já taky půjdu .
Fernanda: (zadívá se na Johna) Já...já.... nebudu tě dlouho zdržovat....vím že nemáš čas ani náladu na nějaké povídání,ale jen.....chci se ti omluvit.Aileen...prostě.....ona...umanula si že nás dva dá dohromady za každou cenu.....i kdyby měla tebe a ji třeba a násilím rozdělit.Já jen...chci abys věděl že já tohle nechci,že to Aileen dělá jen proti mé vůli a že....že se snažím ji držet na uzdě jak jen to jde.Vím že máš tu holku hodně rád tak jdi za ní dokud není pozdě.Zasloužíš si být šťastný tak se zvedni a jdi.....(usměje se na něj) ..Na co čekáš chlape...jdi už.
John: (dá Fernandě do ruky kytaru)..Vezmi ji do hotelu.Nech ji na recepci.Spoléhám na to že tam bude.... (pousměje se)
Fernanda: (usměje se na něj) Bude tam....a ty už běž.

John vyběhne z pláže a běží přímo do hotelu. Do pokoje ani nejde protože ví že tam Andrea nebude,jelikož pokoj je zamčený a klíče má u sebe on.Andrea mezitím doběhla do hotelu a vyhledala dočasný azyl u Paddyho a Marie.Se zoufalým výrazem ve tváři a slzami v očích přímo vtrhne do jejich pokoje.Paddy s Marií kteří se večer věnovali něžným a romantickým hrátkám se na ni vylekaně podívají.Paddy se probere z šoku jako první a rychle nahmatá vedle sebe pohozené tričko a oblékne se.

Andrea: Promiňte....já.... omlouvám se že jsem sem tak vpadla......(pronese směrem k Paddymu soukajícímu se do trička a Marii která se krčí pod dekou.....) Tak já..... já abych zase šla... (rychle odchází ke dvěřím a jen co je otevře a udělá krok do chodby narazí do Johna....) Johny?
John: Andreo...Andreo poslouchej mě.
Andrea: Ne Johny... už ne. A dej mi klíče od pokoje.
John: Teď zase řeknu ne já.
Andrea: K sakru Johny.To tě tu mám prohledat?
John: Jestli máš zájem.
Andrea: To by se ti líbilo co? (ušklíbne se) Ale ne....tohle a jiné doteky přenechám své nástupkyni. Takže ti říkám....Dej mi ty klíče !!!!
John: A já ti zase říkám že ti je nedám! Alespoň ne do té doby dokud mě nevyslechneš.
Paddy: (postaví se mezi Johna a Andreu a střídavě se na ně zadívá) Hey....hey....hey..... a dost....a oba!!! Když už jste se rozhodli zkazit mi večer tak bych alespoň rád věděl proč! K sakru.... to se vy dva nevydržíte pět minut nedohadovat ?!
Marie: Vy jste se zase pohádali co? (pronese ještě za chůze)
Andrea: (sjede pohledem všechny tři) Ne.....rozešli! (otočí se zpátky k Johnovi) A ty mi dej laskavě ty klíče!
Paddy: Brácho..dej jí je.

John ač nerad vytáhne z kapsy u kalhot klíče od pokoje a podá je Andree.Andrea si je od něj převezme a bez jakéhokoliv povšimnutí ho obejde a zmizí ve dveřích vedlejšího pokoje.
Paddy: A ty pojď dovnitř brácho.
John: Ne......ne....já....já musím za ní.
Paddy: (zatáhne bratra do pokoje a zavře dveře.....) K sakru.... to tady chceš dělat divadlo všem?!
John: Paddy.....pochop to....já...já musím za ní.Takhle to přece nemůže skončit....(řekne téměř zoufale)
Marie: Zase ty dvě...co ?
John: Uhodla jsi.
Marie: A co chtěly tentokrát? Romantiku při západu slunce?
John po ní jen hodi pohledem stylu " Nemluv o nich nebo budu vraždit"
Paddy: Marie.
Marie: Sorry.
John: Když tam Andrea přišla a....a řekla jestli mám pro ni vedle sebe místo,bylo to nádherné.Nedoufal jsem že by tam za mnou přišla. A pak....pak přišla ta jedna a bylo po večeru.Ona Andrea..... ležela mi na rameni.....já...hrál jsem a ona....ona poslouchala.Opravdu soustředěně poslouchala.... a pak..... dál už bych snad ani radši nemluvil.
Paddy: Jen povídej.
John: Dál už ani není co k mluvení.To není důležité. Důležité je že musím za ní.
Marie: Johny.... já....já vím jak moc chceš všechno urovnat ale věř že v tuhle chvíli bude lepší když zůstaneš tady a ji necháš v klidu.
John: Ale proč? Proč vždycky když je to mezi námi hezké, musejí se objevit ty dvě a zničit to. A že tentokrát uhodily hřebíček na hlavičku.
Paddy: Tak už konečně vyklop co se tam dělo.Mi ti rádi pomůžeme ale musíme vědět jak.
John: V tomhle už se pomoct nedá.Leda ty dvě vystěhovat na druhý konec Itálie.
Marie: Já to věděla. Já to tušila že ta Fernandina vlezlost nebude jen tak.
John: Já to budu muset udělat.Sice jsem s tím chtěl počkat na jinou dobu ale nejde to.Tohle by ji snad mohlo přesvědčit o tom jak moc o ni stojím a jak moc mi na ní záleží.
Paddy: Co...co chceš dělat?
John: To je takové moje tajemství. Prostě překvapení,ale teď už vás nebudu zdržovat.Ještě jednou se omlouvám za to že jsme sem oba tak vpadli.Asi jste měli v plánu lepší věci než asistovat u našich dohadů.
Paddy: Ne brácho..... to....to je v pořádku.
Marie: A Johny? Jsi opravdu v pohodě?
John: No.... v pohodě nejsem,ale toho abych došel do pokoje a lehl si do postele a snad i usnul schopný jsem. Jo a Paddy.... dojdi na recepci, měla by tam být schovaná naše kytara tak ji tam vyzvedni..... (zvedá se z křesla a odchází z pokoje)
Marie: (zadívá se na Paddyho) Mám o něj strach...vypadal fakt zoufale.
Paddy: (usměje se na ni a jemně ji obejme kolem pasu) Neboj se. On to zvládne. Andrea už bude nejspíš spát a on udělá to samé.
Marie: (usměje se na něj) Věřím ti.

Další den

John se probouzí brzy ráno. Andrea vedle něho klidně spí.I když, tak klidnou noc zase neměla.Něklolikrát ji v noci uklidňoval když se s pláčem probudila,ale nejspíš o tom ani nevěděla, protože po tom jakým způsobem minulý večer odešla by se asi těžko nechala za plného vědomí od něj objímat. Rychle se oblékne a doběhne na recepci a nechá si doporučit nějaké dobré květinářství kde mu dovezou květiny až do hotelu a objedná velkou kytici růží.Když po té přijde do restaurace Andrea už je u stolu a jen tiše sedí a věnuje se snídani.Je na ní znát že je mimo protože rohlík který má v ruce maže máslem na jednom místě snad už pět minut.
John: (pousměje se ) Abys ten rohlík tím nožem neprodřela.
Andrea: Ehm....co? (zadívá se na Johna)
John: ten rohlík.
Andrea: (začne věnovat pozornost rohlíku) Jo...aha....
Jimmy: Brácho... co jsi s ní v noci dělal? Ta snad ještě spí.
Maite: To víš Jimmy. Byla divoká noc... (uculí se)
Jimmy: Hele Maite počkej. To jako že brácha je v posteli děsnej divoch jo?
Maite: Podle toho jak Andrea vypadá tak asi ano.
John: (zadívá se na Andreu) Můžeme si po snídani promluvit?
Andrea: Pokud mi chceš vykládat o svém novém objevu tak na to nemusíš čekat. To můžeš říct i před nima.
John: No...já bych rád mluvil o nás.
Andrea: Ono je na nás ještě něco k probírání? I když...jo.... ono i konec se musí probrat.
Marie: (ukáže na Andreu) My dvě ven! A hned!
Andrea: A musí to být vážně hned?
Marie: Jo... musí!
Andrea: Fajn...(zvedá se od stolu a následována Marií odchází z jídelny)

Před jídelnou

Marie: Andreo.... k sakru, co ti zase přelítlo přes nos?!
Andrea: Mě vůbec nic. Ale Johnovi se nějak motá hlava když potká tu slečinku.
Marie: Jo.... jemu se hlava točí,ale z tebe Andreo.
Andrea: No to je mi novina... (ušklíbne se)
Marie: Nedělej že to nevíš.
Andrea: Nejsem tak blbá abych si toho nevšimla.
Marie: Tak proč jsi se k němu včera tak hnusně chovala?!Co po něm sakra chceš...?! Nedokazuje ti snad svoje city dost?!
Andrea: Ne.....ne....on.....on je na mě moc hodný.Víš....neměla jsem zrovna klidnou noc a....a on nejspíš taky ne. On si možná myslí že nic nevím protože..... protože jsem neprotestovala když mě v noci objímal a utěšoval když jsem se s pláčem probudila ze zlého snu. Ale já..... já to moc dobře vím. Pamatuju si každý jeho dotek, každé jeho pohlazení.
Marie: Myslíš že kdyby o tebe nestál, že by tohle dělal?
Andrea: No já.... já nevím....asi....asi ne.
Marie: Víš Andreo..... John... on je v tomhle trochu jiný než ostatní chlapi.Ti by ji nejspíš vyhodili,ale John ne. On je prostě děsnej slušňák.
Andrea: A možná právě v tom je ten problém. On se snaží bejt slušnej ale na venek to působí jinak.
marie: To ano.... ale to ještě stále neznamená že o tebe nestojí

Před jídelnou se objevuje také John.
John: Připravena?
Andrea: Jo....snad jo... (řekne tiše)
John: Jdi prosím napřed...ještě si něco vyzvednu na recepci.
Andrea se na Johna nedůvěřivě zadívá.Marie však ten pohled ač jí nebyl určený zachytí také a usměje se na Andreu.
Marie: Jdi a věř mu. On je to takovej milej a hodnej vůl,ale srdce má ze zlata.

Andrea se pomalu vydává na cestu k výtahu. Když dojde až k výtahu přivolá si ho a nechá se vyvézt až do předposledního patra kde vystoupí a pomalu jde dlouhou chodbou až ke dveřím pokoje.Pomalu je odemkne, vejde do pokoje a usadí se na postel.Její nervozita stále stoupá. " Co jí chce John po včerejšku tak důležitého říct ? A co asi tak důležitého měl schované na té recepci že to nemohlo počkat?" V tu chvíli se v pokoji objevuje John s velkou kyticí růží.Přejde až k Andree,s úsměvem jí pokyne aby se postavila a sám před ní poklekne.Andrea se mírně uchichtne.John se na ni zadívá....
Andrea: Ehm.. promiň.... (omluvně se uculí)
John: (zadívá se na ni docela vážně) Andreo,na to co teď udělám jsem čekal už delší dobu a stále to udělat chci.Za tím si stojím. Jenom jsem nečekal že to budu muset udělat teď, takhle a za tak dramatických okolností. Ani ve snu by mě nenapadlo že to budu muset spojit i s tím abych ti dokázal co k tobě cítím. Jak hluboké jsou mé city k tobě. Čekal jsem že tahle naše chvíle bude jiná a že.... že to co ti chci říct, ti budu moct říct přede všemi, tak jak by to v tuhle chvíli mělo být,ale vzhledem ke všem těm okolnostem jsem nucen to udělat takhle.Tímto vším bych ti rád Andreo skromě řekl jak moc tě miluju,jak moc o tebe stojím a jak moc mi srdce puká žalem pokaždé když se naštveš, odejdeš a odmítáš mě..... (předá Andree kytici růží a potom zaloví v kapse u kalhot a vytáhne malou krabičku a vztáhne ruku i s ní před Andreu) Tímto Andreo bych ti chtěl říct a vyjádřit jako moc hluboké jsou mé city k tobě,jak moc tě miluju a jak moc o tebe stojím a zároveň bych ti rád položil jednu ptázku. Andreo....chceš si mě vzít?


Termíny koncertů

16. února 2011 v 23:53 John a Maite - různé články
12th March LANDAU (D) Rosenthal Gala
19th March HALBERTSTADT (D) Gala
9th April BURLADA (ES) Auditorio, complete Rock-Opera show
6th August BURG RABENSTEIN (D) Rock-Opera
9th Sept SELB (D) Festival Mediaval, Rock-Opera

Kathy Kelly v České republice

16. února 2011 v 23:50 | Trishka |  Kathy Kelly
Členka bývalé  skupi Kelly Family vystoupí dne 4.6. 2011  v kostele Nanebevzetí panny Marie v Brně... takže....po  delší době znovu uvidíme Kathy zde v české republice.....

YOU'RE LOSING ME

16. února 2011 v 13:01 Texty písní - Kellys
Lead vocal: Kathy


You don't understand the things you did to me
You don't understand you don't understand at all
My hopes are great and true but there's nothing I could do
All the pain you caused you don't understand at all, yeah
You're losing me, you're losing my love
If you can't turn around stop all your lies
Years went by and lost I'm picking up my rest
I'm lifting up my life you no longer understand
You know better than I why it couldn't work
Let us start in peace for the little one of mine, yeah
You're losing me, you're losing my love
If you can't turn around stop all your lies
We both need a break right now stop it all and let's go home
We all need a break right now stop it all let's go home
You're losing me, you're losing my love
If you can't turn around stop all your lies
You're losing me, you're losing my love
If you can't turn around stop all your lies
Never more will my lips speak your name
Yeah yeah yeah, yeah yeah yeah
Oh yeah

YOU'LL NEVER WALK ALONE

16. února 2011 v 13:00 Texty písní - Kellys
Lead vocal: John


When you walk through a storm hold your head up high
And don't be afraid of the dark
At the end of a storm is a golden sky
And the sweet silversong of a lark
Walk on through the wind, walk on through the rain
Tho' your dreams be tossed and blown
Walk on walk on with hope in your heart
And you'll never walk alone, you'll never walk alone
When you walk through a storm hold your head up high
And don't be afraid of the dark
At the end of a storm is a golden sky
And the sweet silversong of a lark
Walk on through the wind, walk on through the rain
Tho' your dreams be tossed and blown
Walk on walk on with hope in your heart
And you'll never walk alone, you'll never walk alone

YOU GOT ME ROCKIN' NOW

16. února 2011 v 12:59 Texty písní - Kellys
 Lead vocals: Angelo, Paddy, Maite


Oh now, listen to my brother
I 'member as a kid the crazy things that I did
The elders would go but I'd come and steel them the show
Now I play the beat my drums are moving your feed
There's no holding me back
You got me rockin' now, hey hey
You got me rockin' now, come on come on
You got me rockin' now, hey hey
You got me rockin' now, come on come on
Wherever I go I give my blood and my soul
With my brothers around me I deliver a good show
I don't wanna stop until I physically drop
There's no holding me back
You got me rockin' now (oh baby), hey hey
You got me rockin' now, come on come on
You got me rockin' now, hey hey
You got me rockin' now, come on come on
When I come around the crowd goes crazy with me
I'm feeling so free, my Daddy sad I was born wild
You'll all make me dance 'till the mornin' light (oh yeah)
There's no holding me back
You got me rockin' now, hey hey (you got me rockin' now)
You got me rockin' now, come on come on (oh no no no no)
You got me rockin' now, hey hey (you got me rockin' now)
You got me rockin' now, come on come on
You got me rockin' now, hey hey (oh oh oh oh)
You got me rockin' now (yeah yeah yeah yeah), come on come on
You got me rockin' now (my brother gave me a scared, hahahaha), hey hey
You got me rockin' now, come on come on
Baby (oh yeah)
You got me rockin' now
hahahaha

YOU BELONG TO ME

16. února 2011 v 12:58 Texty písní - Kellys
Lead vocal : Patricia


If you please, if you want
Won't you take me in your arms
If you care, you really care for me
Why haven't you taken me in your arms
You belong to me, don't you know how rare this is
You belong to me, don't you know oh baby
You're you saying I made it all up
I'm loosing my self-esteem
Am I ever gonna see you again
I'm loosing my confidence
You're passing by, you're leaving me behind
All my dreams now up the skys
Why not me is it her the cause
You should have told me long ago
You belong to me, don't you know how rare this is
You belong to me, don't you know what it is
Don't you know that you're tearing my soul
How far do you wanna go
But I'll get up and walk on and on
I'm a different woman now
You belong to me, don't you know how rare this is
You belong to me, don't you know what it is
Am I ever gonna find you out there
I'm loosing my confidence

YO TE QUIERO

16. února 2011 v 12:57 Texty písní - Kellys
Lead vocal: Kathy


Adonde te escondistes
Amado me dejastes con gemido
Como ciervo huistes habiendome herido
Sali tras ti y eras ido
Descubre tu presencia
Matame tu vista y hermosura
Que la dolencia de amor que no se cura
Si no con la presencia y la figura
Oh to que delicado
Yo te quiero yo te espero
Que yo seria Julieta y to Romeo
Yo te quiero yo te espero
Que yo seria Julieta y to Romeo
Cuan manso y amoroso
En mi seno donde tu solo moras
Y en tu aspirar sabroso de bien y gloria
Cuan dedicadanente me enamoras
Oh to que delicado
Yo te quiero yo te espero
Que yo seria Julieta y to Romeo
Yo te quiero yo te espero
Que yo seria Julieta y to Romeo
Lailo lailo, lailo lailo
Que yo seria Julieta y to Romeo
Lailo lailo, lailo lailo
Que yo seria Julieta y to Romeo
Yo te quiero yo te espero
Que yo seria Julieta y to Romeo
Yo te quiero yo te espero
Que yo seria Julieta y to Romeo
Lailo lailo, lailo lailo
Que yo seria Julieta y to Romeo
Lailo lailo, lailo lailo
Que yo seria Julieta y to Romeo
Ay ay

WOLFSKIND (Elfenthal - An Ancient Story)

16. února 2011 v 12:56 Texty písní John a Maite
In einem Bergdorf ward's einst geschehen, dass Frauen im tiefen Wald
Ein gar seltsames Wesen gesehen, nicht Tier und nicht Mensch von Gestalt
Nackt und wild bei des Tages Erwachen, in der Ferne mit Wölfen es rannte
Und erst durch sein fröhliches Lachen als ein Menschlein, ein Kind, man's erkannte

Als sie Alten und Pfarrern berichtet, dass umgeben von Bestiengetier
Auf einer Lichtung ein Kind sie gesichtet, schickte los man der Männer vier
So sollte ihr Plan gelingen das verlassene Wolfskind zu finden
Zu seines Gleichen zurück es zu bringen und aus den Klauen der Wildnis zu winden

Viele Tage waren vergangen eh' das Kleine endlich man fand
Als nach langer Jagt man's gefangen es sich wehrte, heulte, sich wandt
Doch die Männer sie zögerten nicht und legten's in eiserne Ketten
Nahmen's mit wie es war ihre Pflicht um's vor solch unwürd'gem Leben zu retten

Im Dorf angekommen bei Nacht wird's beäugt des Misstrauens schwer
Beim Schmied ward es untergebracht, litt nicht Hunger noch Kälte mehr
Doch wo Wölfe niemals allein und frei durch die Wälder jagen
Musst's für sich unter Fremden sein der andren Verachtung ertragen

Zeit vergeht und oftmals erschallt wenn das Mondlicht silbern scheint
Klagender Wolfsruf im Wald, das Mädchen im Hause es weint
Lauscht traurig dem Ruf in der Ferne, sehnt sich nach der Kühle der Nacht
Nach dem tröstlichen Schimmern der Sterne das einst seinen Schlaf bewacht

Eines Nachts, es herrscht Krieg im Land, kommt plündernd auf Suche nach Beute
Von den Dorfwachen zu spät erkannt aus dem Dunkeln gestürzt eine Meute
Das Wolfskind erschreckt vom Geschrei Versteckt sich im Stall bei den Hunden
Wünscht zitternd die Zeit sich herbei von damals bevor man's gefunden

Mit schwarzen Augen verfolgt's das Geschehen, überall lodern Flammen empor
Im Schein kann die Menschen es sehen die's umsorgten, man zerrt sie hervor
Vor dem Feind liegt der Schmied auf den Knien, die Kehle entblößt, keucht und bebt
Doch wo der Wolf den Besiegten lässt ziehen der Söldner sein Schwert erhebt

Das Wolfskind springt auf, wendet ab seinen Blick und läuft ohne Zögern in die Wälder zurück
Flieht vor unwürd'gem Leben und grausamer Gier sich zu retten vor solch wildem Bestiengetier
Flieht vor unwürd'gem Leben und grausamer Gier sich zu retten vor solch wildem Menschengetier

WISH I WERE A SWALLOW

16. února 2011 v 12:55 Texty písní - Kellys
Lead vocals: Maite, Kathy


  You're so far away why couldn't you stay 'cause I need you now
But I hold on to you 'cause I feel that it's true, do you feel it too
Tell my baby, tell me why
I wish I were a swallow then I'd fly to you
I wish I were a swallow then I'd be with you
I'd watch you all day and at night when you pray I'd pray with you
And in the morning you'd wake as I'd sing you a tune then you'd see me too
Or am I only dreaming, why
I wish I were a swallow then I'd fly to you
I wish I were a swallow then I'd be with you
I'm your dream don't be shy
Spread you wings then you'll fly
But I'll wait for the day when you come back to stay 'cause I need you babe
See my crying, why
I wish I were a swallow then I'd fly to you
I wish I were a swallow then I'd be with you
I wish I were a swallow then I'd fly to you
I wish I were a swallow then I'd be with you

WHY WHY WHY

16. února 2011 v 12:54 Texty písní - Kellys
Lead vocals: Joey, Paddy


Walking down the streets you look into a dump
You look into a dump and you say
Why why why, why why why
Running down the high-way as fast as you can
You throw away a tin can and you say
Why why why, why why why
Tell me why, tell me way, tell me why, do you destoy
And you try, and you try to destoy
I'm knocking on your door my knees are on the floor
I get you on the phone and you say no
Why why why, why why why
You gotta have a Porsche you gotta have a white horse
You gotta be a California Dream-man
Why why why, why why why
Tell me why, tell me way, tell me why, do you destoy
And you try, and you try to destoy
Tell me why, tell me way, tell me why, do you destoy
And you try, and you try to destoy
Walking down the streets You look into a dump
You look into a dump and you say
Why why why, why why why
Mediaval warrior riding on his horse
Slices you head and you say why
Why why why, why why why
Mediaval warrior riding on his horse
Promise you heaven but put you through hell
Why why why, why why why
Tell me why, tell me way, tell me why, do you destoy
And you try, and you try to destoy
Tell me why, tell me way, tell me why, do you destoy
And you try, and you try to destoy
And you try, and you try to destoy
Tell me why, tell me way, tell me why, do you destoy
And you try, and you try to destoy
And you try, and you try to destoy

WHY DON'T YOU GO

16. února 2011 v 12:50 Texty písní - Kellys
Lead vocal: Paddy


The love we had was so nice I feel so terrible sorry
And now I'm paying the price I'm just so terrible sorry
Why does it hurt me so bad I only learn when I'm burning, oh no
And now it's making me sad 'cause I know you're not returning
So why don't you go, why don't you go
If you have to live your life
I'll let you go, I'll let you go
If you have to live your life
Look how far we have come it all seems so unnecessary
Before the pain there was fun and there was nothing to worry
Some things are hard to understand the reasons for your departure, oh no
With no destination no plan but I know if you stayed it'll be harder
All right now
Why don't you go, why don't you go
If you have to live your life
I'll let you go, I'll let you go
If you have to live your life
Dogs bark louder trees grow stronger
When there's peace at mind
Oh the ocean waters will be calmer now
Just look how far we have come I feel so terrible sorry
An' I put it down on a song so I can erase the memories
Everybody now
Why don't you go, why don't you go (oh)
If you have to live your life
I'll let you go, I'll let you go
If you have to live your life
Why don't you go, why don't you go (ohu ohu ohu oh)
If you have to live your life
I'll let you go, I'll let you go
If you have to live your life
The ocean waters will be calmer now

WHO'LL COME WITH ME (DAVID'S SONG)

16. února 2011 v 12:49 Texty písní - Kellys
Lead vocals: John, Dan - později také Paddy, Angelo


  Who'll come with me don't be afraid I know the way
Who'll sing with me don't be afraid I'll show the way
Who'll dance with me all through the world
Don't be afraid I'll show the way
We'll go with you to search the way to find your star
Who'll come with us don't be afraid we'll find the way
Who'll fly with me to reach a star
Don't be afraid I know the way
Hello to all you young ones
Our foundest hopes now rest in you
Remember there is nothing we can't do
So believe and be brave
Who'll be my friend and walk with me and sing this song
Who'll love with me we'll change the world and set it free
We'll walk with you we'll be your friend
We'll sing your song we know the way

WHITE CHRISTMAS

16. února 2011 v 11:12 Texty písní - Kellys
Lead vocals: John, Paddy, Joey, Patricia, Jimmy


I'm dreaming of a white Christmas
Just like the ones I used to know
May your days be marry and bright
And may all your Christmases be white
I'm dreaming of a white Christmas
Just like the ones I used to know
Where the treetops glisten and children listen 
To hear Sleighbells in the snow
I'm dreaming of a white Christmas
With every Christmas card I write
May your days be marry and bright
And may all your Christmases be white
I'm dreaming of a white Christmas
Just like the ones I used to know
Where the treetops glisten and children listen 
To hear Sleighbells in the snow
I'm dreaming of a white Christmas
With every Christmas card I write
May your days be marry and bright
And may all your Christmases be white
I'm dreaming of a white Christmas
Just like the ones I used to know
May your days be marry and bright
And may all your Christmases be wight

WHEN THE LAST TREE... (SPECIAL VERSION ENGLISH & FRENCH)

16. února 2011 v 11:11 Texty písní - Kellys
Lead vocals: Paddy Kathy


I wanna know is anybody out there
Who's gonna help my fight the danger in the air
I wanna know who is out there
Who's gonna help my fight the danger in the air
Uh oh oh oh


When the last tree has been taken
The last river has been poisoned
Caught the last fish from the Ocean eat your money then


Wenn der letzte Baum gerodet
Der letzte Fluss vergiftet
Der letzte Fisch gefangen werdet ihr versteh'n
Dass man Geld nicht essen kann, uh oh oh oh
Dass man Geld nicht essen kann, uh oh oh oh


When the last tree has been taken
The last river has been poisoned
Caught the last fish from the Ocean eat your money then
Don't belive you can, uh oh oh oh
Eat your mony then, uh oh oh oh


Before our last tree has been taken
Our rivers have been poisoned
We'll take our Mother Earth in out hands I belive we can


Avant que tous los arbres soient coupés
Les riviéres empoisonnées
Rassure toi ma mère la terre ton fils est là 


Give it a chance, uh oh oh oh
I belive we can, uh oh oh oh
Give it a chance, uh oh oh oh
I belive we can, uh oh oh oh
Give it a chance, uh oh oh oh

WHEN THE LAST TREE...

16. února 2011 v 11:09 Texty písní - Kellys
Lead vocals: Paddy, Kathy


I wanna know is anybody out there 
Who's gonna help me fight the danger in the air 
I wanna know who is out there 
Who's gonna help me fight the danger in the air 
Uh oh oh oh
When the last tree has been taken, the last river has been poisened 
Caught the last fish from the ocean eat your money then
Wenn der letzte Baum gerodet, der letzte Fluss vergiftet 
Der letzte Fisch gefangen werdet ihr versteh'n 
Dass man Geld nicht essen kann, uh oh oh oh
Dass man Geld nicht essen kann, uh oh oh oh
When the last tree has been taken, the last river has been poisened 
Caught the last fish from the ocean eat your money then 
Don't believe you can, uh oh oh oh
Eat your money then, uh oh oh oh
Before our last tree has been taken, our rivers have been poisened 
Take your Mother Earth in our hands I believe we can
Bevor der letzte Baum gerodet, der letzte Fluss vergiftet
Meine Mutter Erde ich bin für dich da
Give it a chance, uh oh oh oh
I believe we can, uh oh oh oh
Give it a chance, uh oh oh oh
I believe we can, uh oh oh oh
Give it a chance, uh oh oh oh