Srpen 2011

Demi Lovato, Joe Jonas - This is Me

18. srpna 2011 v 19:44 Texty písní - D
I've always been the kind of girl
That hid my face
So afraid to tell the world
What I've got to say
But I have this dream
Right inside of me
I'm gonna let it show, it's time
To let you know
To let you know

This is real, this is me
I'm exactly where I'm supposed to be, now
Gonna let the light, shine on me
Now I've found, who I am
There's no way to hold it in
No more hiding who I want to be
This is me

Do you know what it's like
To feel so in the dark
To dream about a life
Where you're the shining star
Even though it seems
Like it's too far away
I have to believe in myself
It's the only way

This is real, This is me
I'm exactly where I'm supposed to be, now
Gonna let the light, shine on me
Now I've found, who I am
There's no way to hold it in
No more hiding who I want to be
This is me

You're the voice I hear inside my head
The reason that I'm singing
I need to find you, I gotta find you
You're the missing piece I need
The song inside of me
I need to find you, I gotta find you

This is real, this is me
I'm exactly where I'm supposed to be, now
Gonna let the light, shine on me
Now I've found, who I am
There's no way to hold it in
No more hiding who I want to be
This is me
You're the missing piece I need
The song inside of me (this is me)
You're the voice I hear inside my head
The reason that I'm singing
Now I've found, who I am
There's no way to hold it in
No more hiding who I want to be
This is me

Demi Lovato, Joe Jonas - Wouldn't Change a Thing

17. srpna 2011 v 21:04 Texty písní - D
It's like, he doesn't hear a word I say
His mind is somewhere far away
And I don't know how to get there

It's like all he wants is to chill out
(She'e serious)
He makes me wanna pull all my hair out
(She's always in a rush and interrupted)
Like he doesn't even care
(like she doesn't even care)

You
(Me)
We're face to face
But we don't see eye to eye

Like fire and rain
(Like fire and rain)
You can drive me insane
(You cna drive me insane)
But I can't stay mad at you fir anything
We're Venus and Mars
(We're Venus and Mars)
We're like different stars
(Like different stars)
You're the harmony to every song I sing....
And I wouldn't change a thing

She's always trying to save the day
Just wanna let my music play
She's all or nothing
But my feeling's never change

Why does he try to read my mind?
(I try to read her mind)
It's not good to psychoanalyse
(She tries to pick a fight to get attention)
That's what all of my friends say
(That's what all of my friends say)

You
(Me)
We're face to face
But we don't see eye to eye

Like fire and rain
(Like fire and rain)
You can drive me insane
(You cna drive me insane)
But I can't stay mad at you fir anything
We're Venus and Mars
(We're Venus and Mars)
We're like different stars
(Like different stars)
You're the harmony to every song I sing....
And I wouldn't change a thing
J: When I'm yes, she's no
D: When I hold on, he just lets go
J-D :We're perfectly imprefect
But I wouldn't change a thing
Like fire and rain
(Like fire and rain)
You can drive me insane
(You cna drive me insane)
But I can't stay mad at you fir anything
We're Venus and Mars
(We're Venus and Mars)
We're like different stars
(Like different stars)
You're the harmony to every song I sing....
And I wouldn't change a thing

But I can't stay mad at you for anything
We're Venus and Mars
(We're Venus and Mars)
We're like different stars
(Like different stars)
You're the harmony to every song I sing....
And I wouldn't change I wouldn't change a thing


Nikdy to nevzdávej 2 - část 23

9. srpna 2011 v 14:28 | Trishka |  Moje story o Kellys
John se na ni nechápavě zadívá.
Andrea: Ne Johny.... alespoň ne tady.
John: Ale proč Andreo?
Andrea: Může tady někde číhat Fernanda a já....nechci problémy dřív něž to bude nezbytně nutné.
John ač nerad už na Andreu dál nenaléhá a mlčky jde vedle ní až do jídelny a po té i ke stolu.Všichni se usadí na svá obvyklá místa a zatím v poklidu snídají.Po chvilce však jejich klidná snídaně skončí. U stolu se objevuje Fernanda.
Fernanda: (strčí do Andrey) Asi bych ti měla připomenout kde je tvoje místo co?!
Andrea: (postaví se proti Fernandě a zadívá se na ni) A já bych řekla, že jsem na správném místě.
Fernanda: Pleteš se děvenko. Tady je moje místo a ty odsud hodně rychle vypadni, než splním svou hrozbu... a pak... sbohem Johny....(uculí se)
Andrea: Udělej to a splním já tu svoji.Nebojím se tě Fernando. Už ne.A pokud chceš zavolat policii a udat mě tak si posluž.Ale v tom případě půjde ke dnu i Aileen a ty s ní.
Fernanda: Jak to myslíš?
Andrea: Tak jak to říkám.Potopím vás obě.
John: (postaví se za Andreu a jemně ji zezadu obejme) Už toho obě nechte. Teď vám něco povím já a ne jen vám, ale i zde přítomným sourozencům.Chci tím říct, že tvoje snaha Fernando je zbytečná. Já se téhle holky nevzdám.I kdyby ses Fernando na hlavu stavěla.I kdybys vydírala jak nejvíc bys uměla.Nevzdám se jí.Nenenchám ji odejít. Ona je ta o kterou stojím a se kterou chci být a hodlám to dokázat nejen jí, ale i vám všem.Až se vrátíme zpátky do Německa hodlám si právě ji vzít za manželku.A hodlám tak učinit co nejdříve,protože ona je ta se kterou chci být.Ona a žádná jiná
Fernanda: No dobře.Jak chcete.Klidně se vezměte, ale leda v base,protože já jdu na policii a všechno jim hezky řeknu.
Kathy: Stůj!!! Už ani krok dál.
Fernanda: Nevidím důvod proč bych nemohla odejít.
Kathy: Protože jestli teď odejdeš, tak já půjdu taky a na stejné místo jako ty. Taky jim mám totiž co říct,ale pak v té base zůstaneš ty.A ta tvoje kamarádka taky.
Fernanda: Nemáš co bys jim řekla.
Kathy: Ale mám.... a ne jen já.
Andrea: I já bych měla co vyprávět.A hezké vyprávění by to nebylo.Tak co? Ještě pořád mě chceš udat ?
Marie: Vzdej to Fernando.Tady jsi prohrála.
Andrea: A to na celé čáře.Já tam byla Fernando a vím , že Aileen měla dost času na to aby utekla.A jestli neutekla, pak už je to její problém.
Paddy: No tak Fernando,nech je napokoji.Najdi si radši jiného kluka, který tě bude mít rád.Tady zbytečně ztrácíš čas.John o tebe nestojí a nikdy stát nebude. Tak už se s tím konečně smiř.

V tu chvíli se Fernanda sesune k zemi.Omamné léky které do ní Aileen celou dobu cpala, aby s ní mohla lépe manipulovat přestaly působit a Fernandino tělo nevědělo jak s tím vyrovnat. A tak se s tím vyrovnalo tímto způsobem. Patricia k ní rychle přistoupí a podívá se na ni a pak na ostatní.
Patricia: Zavolejte sanitku...a rychle !!!

Po chvilce už do jídelny vcházejí lékaři záchranné služy a po odborném prohlédnutí a poskytnutí lékařské péče kterou mohou Fernandě na místě poskytnout ji naloží na nosítka a odnášejí z jídelny. Všichni ostatní zatím čekají na Patricii která zůstala v jídelně po celou dokud lékaři Fernandu neodvezli na terase.Andrea se choulí Johnovi v náručí a jen mlčky sleduje dění kolem.Fernanda jí sice udělala hodně zlého, ale tohle jí Andrea opravdu nepřála.Ani ostatní se zrovna moc nebaví. I když snad u všech panuje nenávist vůči Fernandě, tak je teď všechny ovládá nervozita.Nepřejí jí níc špatného, i když ona se jim dost zlého natropila.Konečně se na terase objevuje Patricia..Andrea v tu chvíli zbystří.
Andrea: Co je s ní?
Patricia: Odvezli ji do nemocnice. Vypadá to že její tělo už dále nesneslo drogu kterou v sobě měla a začalo se bránit.
Andrea: Ona byla celou dobu pod drogama?
Patricia: Vypadá to že ano. Aileen do ní nejspíš cpala nějaké drogy, aby si byla jistá, že Fernanda udělá to co chce.Myslím, že Fernanda ve skutečnosti nic z toho co dělala sama nechtěla.Že to všechno Aileen.To ona stála za tím vším a Fernanda byla jen loutka, která jí k tomu měla pomoct.
Andrea: Takže ona?
Patricia: Co ona?
Andrea: Ona nebyla teplá? To všechno.... to všechno byla jen hra?Já ji..já ji zaškrtím...potvoru jednu... já ji....
John: Ty nic Andreo. Ona svůj trest dostane.A věř že bude spravedlivý.
Angelo: (uculí se na Johna) hele a vy dva jako fakt to?
John: (šťastně se usměje) Ano Angelo... vezmeme se.
Jimmy: Hele..a...a ona tě fakt chce? (zazubí se na Johna)
John: (uculí se) Zase provokuješ?
Jimmy: Já? Jak bych mohl.
Andrea: Před vámi všemi říkám znovu ano.Chci si ho vzít a vezmu si ho. A udělám to z té nejhlubší lásky, kterou k němu cítím.
John: No..já si na chvíli odvedu svoji budoucí ženu.
Joey: A můžeme jít taky ?
John: Ne. Chci s ní být po dlouhé době zase chvíli v klidu sám....(uculí se na Joeyho) To znamená jen mi dva..Joey...
Joey: Vím co to znamená.Vola ze mě opravdu dělat nemusíš.
John: A to jde? Dělat vola z někoho kdo už tím volem je? (zazubí se na bratra)
Joey: Hey...jak tohle myslíš?
Tanja. Klid Joey...on se tě jen snaží vyprovokovat.
Adndrea: (uculí se) A je vidět že se mu to daří.
John: No... tak.... mi teda jdeme.... (jemně obejme Andreu kolem pasu a odvádí ji pryč z terasy)
Paddy: A pozor na divokou sprchu...hi hi hi.... (zavolá za nimi)
Andrea: (otočí se na něj) Trhni si.... (uculí se)

V pokoji

John vytáhne ze šuplíku nočního stolku přeložená list papíru a podá ho Andree a usměje se na ni.
Andrea: (rozloží papír a podívá se na text na něm napsaný) Co...co to je....(zadívá se na Johna mírně udiveně)
John: To je text k té tvé písničce.Napsal jsem ho včera,když jsem byl tady na pokraji zoufalství, když jsem nevěděl kde jsi.Kdy a odkud přijdeš a jestli se vůbec vrátíš.cChtěl jsem ti ho dát už včera,ale nějak nebyla příležitost.
Andrea: (usměje se) Je.... je úžasný...
John: Opravdu se ti líbí?
Andrea: Moc... (řekne nadšeně)
John: Je to duet....(uculí se ) Náš duet Andreo.
Andrea: No..ještě lepší..(uculí se)
John: Máš s tím snad nějaký problém?
Andrea: Ne... (zakroutí hlavou) nemám.
John: Tak fajn.... (usměje se ) Takže příští týden ji na našem večeru předvedeme.
Andrea: (nechápavě se na Johna podívá) Předvedeme? Na našem večeru?

Nikdy to nevzdávej 2 - část 22

3. srpna 2011 v 20:36 | Trishka |  Moje story o Kellys
Paddy se zálibně uculí.
Marie: Vypadají tak sladce.A ty úsměvy.Jako by byli bez starostí.
Paddy: (jemně líbne Marii na tvář) No...tam kde jsou teď ty starosti nejspíš nemají.
Marie: (mírně posmutní) Ale až se probudí, tak je zase budou mít.A ne malé.
Paddy: To ano...ale...mi jim pomůžeme. Pomůžeme jim se těch problémů zbavit.
Marie: Přesně...na nás si nějaká Fernanda jen tak nepřijde. Myslíš, že je máme budit?
Paddy: Necháme je spát. Nemusíme je do tohohle reálného světa strkat hned....(usměje se)
Marie: (usměje se) Máš pravdu. Ať si ještě užijí toho světa ve kterém jsou teď.

John se pomalu probouzí.Opatrně, aby neprobudeil dosud spící Andreu se posadí a zadívá se na Paddyho a Marii a zazubí se na ně.
Paddy: Teda to je překvapení po ránu.
John: Taky si myslím...(zazubí se na bratra)
Andrea se probouzí.Posadí se a rozhlédne se kolem sebe.John si ji přitáhne k sobě,jemně ji obejme a usměje se na ni.
John: Dobré ráno zlatíčko.
Andrea: Dobré ráno... (usměje se na něj a pak se zaměří na Paddyho a Marii) A vám taky.. (uculí se) Doufám, že jste mě tu nedrbali.
John: Neee... (usměje se na ni) Jen...jen jsem se jim právě chystal říct, že se vezmeme. Nebo jsi snad přes noc změnila názor?
Andrea: Ale..ne....ne....nezměnila.
Marie: Ehm... ne tak rychle na mě po ránu. Takže vy dva se fakt budete brát?
John:Ano...včera večer jsme se na tom s Andreou dohodli.Takže...až se vrátíme, vezmu si tuhle mladou dámu za manželku.....(šťastně se pousměje) ..Pokud si to do té doby nerozmyslí a bude mě ještě stále chtít..... (uculí se)
Andrea: (zadívá se na něj a sladce se usměje) Tohle si nerozmyslím.
John: Tak tohle mě opravdu těší....(usměje se na Andreu a jemně se dotkne jejích rtů)
Andrea: No ještě abys nebyl...(uculí se) taky jsem mohla přijmout nabídku tvýho bráchy.
John: (zadívá se na ni) A to bys udělala?
Andrea: Ne...protože v tu dobu jsem už věděla, že ten koho miluju jsi ty,ale tobě to stále nedocházelo.
John: No..ono tobě taky trvalo docela dlouho , než jsi pochopila, že o tebe stojím, a že všechno co dělám je právě z toho důvodu.
Andrea se otočí na Johna a chce začít další větu, ale Marie ji přeruší.
Marie: Takže.... kdo chce první koupelnu?
Andrea: Jděte vy dva. John může jít k sobě a já....já musím do pokoje k Tanje.Všechny tyhle potřeby ranní hygieny mám u ní.
Marie: Raději ti pro ně dojdu já.
Paddy: Počkám na tebe... (usměje se na Marii)
Poté Marie zmizí z pokoje,ale během chvilky je zpátky i s Andreinou taškou.
Andrea: A co Tanja? Nevyváděla moc? Přece jen...neřekly jsme jí, že se v noci nevrátím.
Marie: No trochu...ale byl tam s ní Joey, takže zas až tak horký to nebylo....(uculí se) No tak mi teda zaberem tu koupelnu co? (zadívá se na Paddyho)
Paddy kývne na souhlas a s Marií v patách zmizí za dveřmi koupelny.John s Andreou zůstávají v pokoji sami.
John: (zadívá se na Andreu)..Kdy jí to řekneme?
Andrea: Já....já nevím. Mám z toho strach.
John: Neboj se...(usměje se na ni a jemně ji pohladí po vlasech) Všechno dobře dopadne.Tohle jí přece nemůže jen tak projít.
Andrea: A neměli bysme to nejdřív říct ostatním?
John: Jo...no... to je asi dobrý nápad.
Andrea: Řekla bych, že tutově dobrý.
Paddy s Marií vycházejí z koupleny.
Marie: Tak...máte volno...(uculí se) A ne že tam budete dělat neslušné věci.
Andrea: Myslím, že na ty nemáme ani jeden zrovna v tuhle chvíli pomyšlení....(vytáhne z tašky potřebné věci a zmizí v koupelně)
Marie: Je v pohodě?
John: Jo..je.. jen...jen to celé špatně snáší.Ale to nejspíš mi všichni.
Marie: Ale s tím rozdílem, že ona je na tom mírně hůř než mi.
John: Ona má strach.Bojí se, že to nedopadne dobře.No...já...půjdu za ní...(zvedá se a po pár krocích také zmizí za dveřmi koupelny...)
Andrea sedí na zemi a tupě zírá do protější zdi.
John: Andreo...zlatíčko...(sedne si vedle ní a jemně ji obejme kolem ramen) Copak se děje?
Andrea: (zadívá se na něj) Bojím se Johny. Bojím se, že to nedopadne dobře.
John: Zlatíčko...(jemně ji líbne do vlas) ...neboj se.Bude to dobré. Všechno bude zase dobré. Věř tomu. A věř mě...(usměje se na ni) Věř mi Andreo. Musíš mi věřit ! Já...já nechci nic jiného měž abysme byli spolu a...a šťastní.
Andrea: Johny.....Johny.... (jemně mu položí prst na ústa) Věřím ti... (usměje se)
John: (usměje se) Teď si musíme věřit Andreo a....a to oba,protože když si nebudeme věřit, tak by to mohlo taky špatně dopadnout.Ale já....já nechci aby to tak dopadlo.Já chci, aby bylo všechno dobré.Tak jako když jsme sem přijeli.Abysme mohli jít spolu kolem bazénu a ty bys mě zase elegantně šoupla do vody. Třeba i oblečeného....aby,...aby jsi mě mohla políbit kdy a kde se ti zachce....a....a nemuseli jsme se takhle hloupě skrývat nebo.
Andrea ho však nenechá už více mluvit...mírně se k němu natáhne a dlouze a vášnivě ho políbí.
John: (po chvíli přeruší jejich vášnivé polibky) Měli bysme se taky věnovat jiým věcem.
Andrea: To asi ano... (pousměje se )
Oba současně se postaví kolem umyvadla, čelně proti sobě a začnou se věnovat věcem ranní hygieny.Když Andrea najednou začne po Johnovi stříkat vodu.John se nedá a s radostným úsměvem jí její vodní hrátky oplácí. Andree to však po chvilce začne být málo a tak se přesune ke sprše a pustí vodu, ale než ji stačí sundat a namířit proti Johnovi, John ji jemně natlačí do kouta a přímo pod sprchou ji opře o zeď a začne ji dlouze a vášnivě líbat.Ani jendomu z nich nevadí, že na ně zezhora ze sprchy teče proud přímo ledové vody. V tu chvíli jako by kolem nich nebylo vůbec nic.Jako by byli jen oni dva a jejich v tu chvíli snad nekonečné a láskyplné polibky, které jim nedovolí se skoro ani pořádně nadechnout v jak krátkých intervalech po sobě přicházejí.Z jejich něžného počínání je vyruší hlas Marie ozývající se za dveřmi z pokoje.
Marie: Haló.... vy dva... žijete vůbec? Měli byste pohnout. Čeká se nejspíš jen na vás.
John s Andreou se přestanou častovat polibky a s úsměvem se na sebe zadívají.
John: (zavolá směrem ke dveřím) Už jsme skoro hotový.
Marie: Tak pohněte!
John vypíná sprchu a i s Andreou vychází z koupelny.Paddy s Marií se při pohledu na ně rozesmějí.
Marie: To nám v koupelně prší ? ...hi hi hi
Paddy: Vypadáte jak zmoklý slepice.... hi hi hi
John: (uculí se) Jen Andreu napadlo zatáhnout mě pod sprchu.
Andrea: Kdybys nekecal.... (zašklebí se) A koho napadlo mě do toho sprchovýho kouta natlačit....co ? ...hi hi hi
John: No tak mi se asi převlékneme co? (uculí se na Andreu) Máš tu nějaké věci?
Andrea: Jo....něco tu mám. Včera jsem rychle do té tašky něco naházela.
Když se John s Andreou konečně obléknou všichni čtyři odcházejí do jídelny.John celou dobu objímá Andreu kolem pasu a šťastně se uculuje. Jen co vystoupí z výtahu, Andrea se Johnovi vytrhne.