Květen 2014

Konec dobrý, všechno dobré - kapitola 7

24. května 2014 v 20:07 | Trishka |  Knižní tvorba
V tuhle chvíli už je naprosto jasné, že Anita pokud se umístí na prvních třech příčkách, se závěrečného ceremoniálu nezúčastní. I přes to, že je již plně při vědomí a přesvědčuje lékaře záchranné služby, že je naprosto v pořádku, musí podstoupit podrobnější lékařské vyšetření, kterého se jí dostane na oddělení pohotovosti Londýské fakultní nemocnice. Kromě Romana, který jako trenér byl od začátku ve středu dění, už je u ní přítomen také Josef, kterému chvilku trvalo, než se dostal z divácké tribuny do míst určených pro závodnice.
"Pojedu s ní," uvědomí Roman Josefa.
"Jedu já," odpoví Josef. "Někdo tu musí počkat na výsledky a případně převzít cenu. A to můžeš jedině ty."
"Dobře," souhlasí nakonec Roman. " Jakmile to tady skončí, přijedu za vámi."
"Dám ti vědět hned, jak se něco dozvím," stihne ještě říct Josef, než společně s Anitou nasedne do sanitky a odjíždí do Londýnské fakultní nemocnice, aby byl přítomen u dalších Anitiných vyšetření, kterým se bude muset, po svém náhlém omdlení podrobit. A jak se dalo předpokládat, Anita po součtu bodů získaných za včerejší krátký program a dnešní volnou jízdu, se bezpečně a s velkým náskokem dostala do vedení. Svůj vytoužený sen si splnila a ještě za sebou zanechala jak Francouzku, tak i Rusku s velkým bodovým náskokem. Je však velká škoda, že právě tuhle tolik vytouženou zlatou medaili, si nebude moct převzít sama. Převezme ji v zastoupení Roman jakožto její trenér.

Pavel div neskáče radostí až do stropu, když se jako mnoho dalších televizních diváků od komentátora dozvídá, že Anita tento světový šampionát vyhrála. Věděl jak moc pro ni tahle výhra znamená a nemohl skrývat tu velkou radost z této informace. Jirka s Ivem přemýšlí o tom, jestli se Pavel náhodou nezbláznil a Radka sedící na gauči, může přímo puknout vzteky. Jestli si totiž myslela, že Anita Pavla přestane zajímat, tak se šeredně spletla. A dnes večer ji o tom dokázal znovu přesvědčit.
"A teď můžeme jít na to pivo," pobídne Pavel ostatní nadšeně.
Kluci se zvedají a opouští obývák, Radka však zůstává sedět i nadále.
"Ty s námi jako nejdeš," zajímá se Pavel, při pohledu na Radku stále sedící na gauči.
"Myslím, že to nebude nutné. Nakonec, důvod k oslavě máš přece ty," sykne Radka uraženě.
"Co ti zase k sakru přelítlo přes nos?!"
"Nic! Mě vůbec nic!"
"Kdybys nekecala. Vidím jak jsi uražená a nafouklá!"
"Oh, ty sis toho všiml ?"
"Toho si nelze nevšimnout!"
"To se opravdu divím. Najednou sis taky uvědomil, že existuju. Najednou už nemáš oči jen pro ni!"
"Aha, tak o tohle ti jde. Ty prostě žárlíš. Štve tě, že mám radost z jejího úspěchu! Tak já ti teď něco povím děvenko! Ta holka tvrdě dřela, aby se na tenhle závod dostala. Vstávala každý den brzy ráno a makala. Domů se vracela pozdě večer, s kotníky kolikrát sedřenými až do krve! A to vše jen proto, aby to dokázala! A já...,ano...,mám z toho tak velkou radost, že si to ani nedokážeš představit!"
"No jasně.Ty tohle přece musíš vědět nejlíp!"
Pavel už hádku déle neprodlužuje a stejně jako před chvilkou jeho kamarádi, i on opouští obývák. Radka ho svou žárlivou scénou opravdu pořádně naštvala a pokračovat v tom rozhovoru dál, asi by se neovládl a řekl něco, co by ho později velmi mrzelo. Ve společnosti svých kamarádů se přesune do nedaleké hospody U Půllitru. Dneska mu to pivo bude opravdu chutnat. Radka po jejich hádce zůstává v Pavlově domě. Usadí se v kuchyni u stolu a tráví zbytek večera ve společnosti Aleny, nad hrnkem teplé kávy, občas proložené panákem jablečného berentzena.

Zatím co Anita v Londýnské fakultní nemocnici absolvuje všechna možná vyšetření, která povedou ke zjištění příčiny jejího náhlého omdlení a také jistotě, že při tom pádu neutrpěla další vážnější zranění, v hale zimního stadionu se vše připravuje na závěrečný ceremoniál, kde se budou předávat medaile a ocenění. Tu Anitinu převezme Roman, protože je nad slunce jasné, že Anita tento akt nebude moct absolvovat a hned po jeho skončení odjede za ní a Josefem. Anita zatím podstoupila všechna možná vyšetření od rentgenu až po ultrazvuk, aby lékaři mohli vyloučit závažnější příčiny jejího náhlého kolapsu. A teprve právě ultrazvuk ukázal to, co po celou dobu hledali. Anita je těhotná, což potvrdil i přivolaný gynekolog a to byla také příčina toho, že tak náhle a zničeho nic omdlela. K tomu mohli přidat také ještě velkou fyzickou ale i psychickou zátěž a diagnóza byla na světě. Anita, jejíž stav se zlepšil, sedí na židli v ordinaci a čeká až lékař, který ji dostal nastarosti, zapíše do počítače všechna fakta o jejím ošetření a zdravotním stavu.
"Jste těhotná," promluví lékař směrem k Anitě, jen co dokončí zapisování své zprávy.
"Ne...,to...., to není možné," odpoví Anita velmi udiveně. Její tělo totiž nevykazovalo ani sebemenší známky toho, že v jejím nitru roste další život. "To musí být omyl."
"Věřte mi, že není. Jste ve třetím měsíci těhotenství, což potvrdil i následně přivolaný odborník z oddělení gynekologie.
Anitě v tu chvíli do očí vtrhnou slzy. Být těhotná to by pro ni znamenalo ne zrovna nic dobrého. Bude muset přerušit svou sportovní karéru a následně žít životem svobodné osamělé matky. V jejích necelých třiadvaceti letech, je toho na ni najednou moc.
"Já...., já nemůžu být těhotná," vykřikne na doktora. "Vždyť moje tělo po celou dobu fungovalo tak, jak má."
"To se někdy stává. Jsou takové případy, kdy ženské tělo funguje v prvních měsících těhotenství tak, jako když by bylo vše v pořádku. Tyto případy bývají spíše ojedinělé, ale nejsou nevyloučitelné."
"Co se mnou teď bude," ptá se Anita smutně a zároveň mírně zamyšleně.
"Vrátíte se zpátky do České republiky, na nějakou dobu přerušíte svou sportovní kariéru a budete se plně věnovat miminku."
Anita v tu chvíli zbledne a znovu se jí udělá mírně nevolno. Ne však díky jejímu těhotenství, ale díky zprávám které se od lékaře dozvěděla a nejsou pro ni zrovna povzbudivé. Doktor jí píchne injekci se sedativy, které jí mají dopomoci ke zklidnění a potom jí pomůže vyjít z ordinace do čekárny, kde už na ni čeká Josef.
"Doktore,co jí je," zeptá se Josef nervózně.
"Vy jste z rodiny?"
"Jsem její nevlastní otec."
"Tak potom vám blahopřeji. Budete dědečkem," pousměje se lékař na Josefa.
"Cože," nechápe Josef lékařova slova dost jasně.
"Vaše dcera je ve třetím měsíci těhotenství a to spojené s nadměrnou tělesnou zátěží, způsobilo její kolaps," vysvětlí lékař Josefovi stručněji. "Dal jsem jí nějaká sedativa, byla z té zprávy velmi rozrušená. Ale v noci by měla klidně a bez problémů spát. Psychicky na tom není zrovna nejlépe."
Josef jen mírně kývne hlavou na souhlas, poděkuje lékaři za vyšetření a odvádí Anitu pryč z budovy fakultní nemocnice.

V hale Londýnského zimního stadionu zatím probíhá závěrečný ceremoniál. Roman zastupující Anitu vystoupí na nejvyšší stupeň vítězů a převezme za Anitu titul mistrině světa v krasobruslení a zlatou medaili a po několika pózách pro fotografy, rychle mizí z haly. Venku před vchodem už na něj čeká skupina novinářů, dychtící po informacích o Anitině zdravotním stavu.
"Pane Vávro," volají novináři jeden přes druhého.
"Máte nějaké zprávy o zdravotním stavu vaší svěřenkyně," zeptá se jeden z novinářů.
"Můžete mě nechat projít," žádá Roman ty lovce informací, aby mu uvolnili cestu.
"Neodpověděl jste na otázku."
"Já nic nevím. Právě se chystám do nemocnice zjistit, co se vlastně stalo."
"Myslíte si, že tento kolaps slečny Štrajtové může být vážný?"
"Nevím. Tohle nemohu s přesností určit. Nejsem lékař. A teď, když dovolíte rád bych odjel za svou svěřenkyní."
Novinářům dochází, že z Romana více informací nedostanou a tak ho nechají odejít. Roman nasedne do auta a vydává se na cestu k nemocnici. Během ní přijímá telefonát od Josefa, ze kterého se dozví, že jsou i s Anitou již zpět v hotelu a žádá ho, aby jen co přijede, jej navštívil v jeho pokoji.

Pavel sedí se svými kamarády v hospodě U Půllitru a opět soustředěně sleduje sportovní zpravodajství.Rozhovor s Anitou který vysílala Česká televize v přestávkách, již viděl, ale stále jako i další diváci neměl objasněno, co zapříčinilo Anitino náhlé omdlení. Jeho nervozita a strach dosahuje vysokých mezí. Znovu ač nechtěl, si musel přiznat, že mu na Anitě stále velmi záleží. Sportovní zpravodajství znovu nabízí pohled na Anitinu jízdu i na její pád, který přišel náhle, když se chystala k odjezdu z ledové plochy a informuje diváky také o tom, že Anita tento závod vyhrála. Dále nabídne divákům krátký pohled na Romana, přebírajícího místo Anity titul a dostává se i k velmi očekávánému rozhovoru. Roman však novinářům na jejich vtíravé dotazy odmítá odpovídat a tak tento Anitin kolaps zůstává i nadále tajemstvím, což pro Pavla čekajícího na jakoukoli zprávu není zrovna nic příjemného. Stále bude tedy v nervozitě očekávat, až konečně někdo promluví a vyřeší tuto záhadu.

Roman hned po příjezdu do hotelu, kam ho Josef svým telefonátem nasměruje, spěchá právě do jeho pokoje, za jehož dveřmi velmi rychle zmizí. Ještě se ani nestačí usadit, když mu Josef dává do ruky lékařskou zprávu, která ho po přečtení doslova dorazí.
"To...,tohle je nějaký vtip, že jo," nemůže uvěřit Roman tomu, co se z lékařské zprávy dozvěděl.
"Bohužel je to realita," odpoví Josef ne zrovna nadšeně. "Je těhotná. Čeká dítě s tím, kdo ji tak hnusně a surově odkopl."
"Už to ví," zajímá se Roman.
"Ano."
" A jak to přijala?"
"No, moc dobře ne. To víš,pro ni to znamená přerušení kariéry a kdo ví, co bude dál. Možná se ještě ke krasobruslení vrátí, ale možná už ne."
"Jo, vím co to znamená. A ona je ještě mladá a talentovaná a byla by velká škoda, kdyby s tím skončila."
"A co teď budeš dělat," zajímá se Josef. "Anita teď dlouhou dobu nebude moct trénovat a pak, kdo ví jestli se k tomu ještě bude moct vrátit."
"Prozatím budu pomáhat Honzovi trénovat malý holky. Markéta přeběhla údajně k lepšímu trenérovi a Honza si vzal do parády ty malé šikulky," odpoví Roman s určitostí. "A pak uvidím. Možná se o ně potom podělíme. Ale to záleží v budoucnu tak nějak i na Anitě."
"To je velmi hezké gesto a také velmi dobrý nápad," chválí Romana Josef.
"Nemůžu posoudit, jak velká je šance, že by se Anita ke krasobruslení ještě vrátila a pokud ano, budeme muset udělat jisté změny."
"Jaké změny?"
"Po tak dlouhé přestávce musíme počítat s tím, že Anitina výkonnost velmi klesne. A pokud by chtěla pokračovat i nadále, bylo by dobře, aby začala nejdříve bruslením v páru. Tam není kladen takový důraz na skoky a až se do toho znovu dostane, začnu ji opět trénovat jako jednotlivce."
"Máš nějaké vhodné kandidáty," zajímá se Josef.
"Zatím ne. Do Anitina návratu zbývá ještě hodně času. A potom vyhlásím konkurs a uveřejním to i v televizi. A snad se nějací pánové přihlásí."
"Máš moji plnou podporu," usmívá se Josef. Výběr trenéra se mu opravdu vyplatil.

Konec dobrý,všechno dobré - kapitola 6

18. května 2014 v 18:51 | Trishka |  Knižní tvorba
Závod je v plném proudu. Hala Londýnského zimního stadionu je opět zaplněna diváky, kteří sem i dnes přišli sledovat světový šampionát v krasobruslení, kde jsou v tuto chvíli na programu volné jízdy. Anita která po včerejším krátkém programu skončila na krásném prvním místě, vystoupí v této čáati závodu až jako poslední. Stojí za mantinelem ve společnosti Romana, sleduje své kolegyně, které jsou postupně vyzývány ke vstupu na led a její nervozita značně stoupá. Nechybí tu ani novináři, opět lovící rozhovory se sportovkyněmi. Anita by dnes nejraději žádné rozhovory neposkytovala, ale jeden přece jen podstoupit musí. Vyhledal ji reportér České televize a žádal ji, aby mu odpověděla na několik otázek, které se dnes objeví v přestávkách přímého přenosu a večer také ze záznamu ve sportovním zpravodajství.
"Včera jste dosáhla prvního místa a porazila tak i Ruskou favoritku Irinu Medveděvovou, která se zde chystala obhájit své loňské vítězství. Jaké jsou vaše nynější pocity," položí reportér svůj první dotaz.
"Je to úžasné," odpoví Anita s úsměvem. "Nečekala jsem, že bych to mohla dokázat."
"Dnes po úspěšném krátkém programu vás čeká volná jízda. Myslíte si, že jste dobře připravena?"
"Já myslím, že ano. S trenérem Romanem Vávrou jsme na téhle sestavě tvrdě pracovali celé měsíce. Opravdu hodně jsem zabrala a myslím si, že celá tato sestava je velmi dobře vypracovaná."
"Ve své sestavě máte zařazené i dva čtverné skoky, což je v ženské soutěži velmi neobvyklé. Tyto prvky bývají vyžadovány v mužských soutěžích, ale u žen jsou to prvky takřka ojedinělé. Máte pocit, že právě tyto dva prvky, by vás mohly posunout, na stupně vítězů?"
"Tohle nemohu posoudit. To záleží hlavně na tom, jak jsou ty skoky provedeny. A také na rozhodčích. A je známo, že oni mívají své favority. Tohle se nedá takhle dopředu posuzovat."
"Máte velmi dobře nakročeno k tomu, uspět na tomto šampionátu a vystoupit na nejvyšší stupeň vítězů. Jste ráda, že se vám na vašem prvním světovém šampionátu daří?"
"Tak, určitě ano. Nečekala jsem, že budu mít hned na poprvé takový velký úspěch."
"V tyto dny se plní váš sen. Jste na dosah svého cíle. Uvažujete o tom, pokračovat ještě dál?"
"Vyhrát tento šampionát, je pro mě víc, než jen splnit si svůj dívčí sen. Je to také splnění slibu, který jsem kdysi dala a je pro mě takřka posvátný!"
" A chtěla byste tedy pokračovat ještě dál. Sáhnout si třeba až na olympijské zlato?"
"No, tak určitě by to pro mě byla obrovská šance, dostat se až na olympiádu. Ale přiznám se, zatím jsem o tom neuvažovala."
" A co budete dělat, až světový šampionát skončí?"
"Tak to opravdu nevím. Asi si dám pár dní pauzu a potom se s Romanem Vávrou znovu pustíme do nácviku sestav, pro další Evropské a republikové soutěže."
"Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů a to nejen dnes, ale i v dalších soutěžích," ukončuje reportér jejich krátký rozhovor.

Anita začíná být nervózní ještě víc. Před ní už je pouze šest závodnic, které se probojovaly do finálové dvanáctky a jen jedna z nich může vystoupit, na ten nejvyšší stupínek, na stupni vítězů a odvézt si tak zlato, z tohoto světového šampionátu. Sleduje jízdy svých soupeřek s velkým zaujetím. Tady už i sebemenší chybička, může znamenat hodně.
"Hlavně klid," snaží se Roman podpořit v tuhle chvíli, už docela dost nervózní Anitu. "Nejdůležitější je, to dobře zajet. Ať už by to mělo dopadnout jakkoli."
"Ne! Nejdůležitější je vyhrát! A to bez boje nejde. Tohle jsi mě naučil."
Roman se mírně pousměje. " Kdo tušil, že posloucháš."
Na led vstupuje předposlední závodnice tohoto šampionátu. Je to Irina Medveděvová z Ruska, kterou Anita při včerejších krátkých programech porazila. Ale zase moc velký náskok před ní nemá a mohlo by se stát, že by mistrovské zlato, mohla místo Anity, získat právě tato závodnice. Ale štěstí zřejmě stálo při Anitě i dnes, protože Ruska při dopadu po provedení trojitého axela upadla, což pro ni znamenalo velkou srážku, která by Anitu neměla nijak ohrozit. A další závodnice, reprezentující Francii, která prozatím zaujímá druhé místo, má na Anitu docela dost vysokou bodovou ztrátu, takže se před ni, určitě dostat nemůže. Jediné co Anita nesmí, je spadnout. Pokud nějaký z prvků nebude provedený úplně čistě, na tom v tuhle chvíli už moc nesejde, protože i tak by se na tu první příčku dostala. Ruská závodnice dokončila svou volnou jízdu a na řadu přichází Anita.
"Udělej pro mě něco," uculí se Roman. " Ať nemáš zadek mokrý od ledu až se vrátíš."
Anita se pousměje a připravuje se na nástup na ledovou plochu.

"Na led nastupuje poslední závodnice dnešního večera a reprezentantka České republiky Anita Štrajtová," uvědomuje hlas televizního komentátora diváky u obrazovek, jejichž řady dnes opět rozšířil i Pavel. Na tom, aby viděl dnešní Anitino vystoupení, mu záleželo víc, než na čemkoli jiném. V obýváku nechybí samozřejmě ani Jirka s Ivem a také Radka, na jejíž nafouklé tváři je velmi dobře znát,že Pavlův až přehnaný zájem o Anitu a sledování jejích vystoupení na světovém šampionátu, ji zrovna moc netěší. Za tu dobu, co se k ní Pavel vrátil, o ni takový zájem jako o Anitu nikdy nejevil. Chvílemi si připadala jako nějaká hračka, kterou má Pavel bokem, když mu to náhodou s Anitou zrovna neklape. A daleko od pravdy rozhodně nebyla. Pavel se s Anitou sice rozešel, ale jeho city k ní z něj nezmizely a tak klidně mohla nastat chvíle, kdy by si Pavel tyhle city plně uvědomil a opět ji opustil.
"Anita obvykle začíná své sestavy těmi nejtěžšími prvky," promlouvá komentátor k televizním divákům, zatímco v pozadí se ozývají první tóny Anitiny doprovodné hudby a na obrazovce se divákům nabízí pohled na krátkou počáteční krokovou pasáž, kterou Anita započíná svou sestavu.
"Obvykle začíná svou sestavu jedním z nějtěžších prvků, trojkombinací trojitého axela a dvou trojitých ridbergerů, nebo salchovů.Podle toho, na co má asi zrovna náladu," seznamuje komentátor diváky s tím, co mohou hned v úvodu Anitiny sestavy očekávat.

Anita však překvapí diváky, nejen v hale zimního stadionu, ale i u televizních obrazovek, když předvede kombinaci čtverného axela a dvou trojitých ridbergerů. Hala nadšeně jásá a Roman nemůže uvěřit svým očím. Anita tyto prvky sice perfektně ovládala, ale v této kombinaci je nikdy nezkoušela a ani netrénovala.
"Neuvěřitelné," jásá televizní komentátor. "Místo toho předvedla velmi zajímavou a téměř ojedinělou trojkombinaci jednoho čtverného a dvou trojitých skoků. Je prostě neuvěřitelné, co tato Česká závodnice dokáže," informuje televizní diváky s velkým nadšením.
Pavel v tu chvíli sedí na gauči jako přikovaný a na jeho tváři je vidět, velmi radostný úsměv. Anita nejen, že ho dokázala tímto prvkem zcela ohromit, ale i jako pouhý televizní divák už teď tušil, že po tomto riskantním kousku, má Anita vítězství v kapse.

Anita s velkým nadšením předvádí divákům i další prvky, které má zařazeny ve své sestavě.Po krokové pasáži, kde nechybí spousta ladných pohybů těla a rukou, nízké piruety a další různé doplňkové prvky, přechází opět na skoky, ve kterých divákům nabídne další těžký prvek. Je to čtverný axel, který předvedla v kombinaci na začátku svého programu. Jenomže tentokrát ho předvedla pouze samostatně a zvládla ho přímo ukázkově. Následuje trojitý salchov a po krátké krokové pasáži, mohou diváci shlédnout také čisté provedení trojitého lutzu, na nějž po krátkém nájezdu navazuje dvojitý ridberger. Její sestava se pomalu chýlí ke konci a jen co dozní poslední tóny doprovodné hudby, stojí v konečném postoji, kdy jednu nohu má mírně pokrčenou v koleni a posunutou o několik centimetrů dozadu, ruce rozpažené a její tělo je rovné a pevné, jako kdyby na zádech místo páteře měla pravítko. Diváci v hale, ale i u televizních obrazovek jsou nadšeni. Anita opět dokázala předvést dokonalou, čistou a bezchybnou jízdu. Diváci hází na led květiny a plyšové hračky a sběrači mají plné ruce práce, aby to všechno posbírali. Náhle se stane něco, co nikdo ani v nejhorším snu nečekal. A nečekala to ani samotná Anita, které se při stání v konečném postoji náhle zamotá hlava a padá na led, kde zůstává nehybně ležet. Hala v tu chvíli utichne a všichni napjatě čekají, jak se bude tahle situace dále odvíjet.
"Sanitku! Rychle," křikne Roman na jednoho z pořadatelů a vběhne na led.
Anita se pomalu probírá z bezvědomí. Leží na studeném ledu a nemá ani nejmenší ponětí, co se vlastně stalo.
"Jsi v pořádku," zeptá se Roman, jen co se dostane až k ní.
"Hlava," vydechne Anita.
"Bolí tě hlava," ptá se Roman.
"Jo. Asi..., asi jsem se do ní pořádně praštila," odpoví Anita a pomalu se posadí.
"Co se stalo," pokračuje Roman další otázkou.
"Já nevím," krčí Anita rameny. Pamatuju si jen, že jsem dojela. A pak už nic."
V tu chvíli se na ledě objeví také přivolaní lékaři. Naloží Anitu na nosítka a odnášejí ji pryč z ledu.

Pavlovo nadšení z Anitina úspěchu, vystřídá velký strach a úsměv z jeho tváře náhle mizí. Po celou dobu pečlivě sleduje obrazovku, aby mu neunikla ani sebemenší informace, o Anitině nešťastném omdlení a také jeho možných příčinách. Ani v tuhle chvíli totiž nemohl vyvrátit fakt, že mu na Anitě stále velmi záleží a že jeho rozhodnutí odejít, bylo možná opravdu velmi unáhlené. Jeho chování nenechává chladnou ani Radku. Byla nadmíru šťastná, když se k ní Pavel vrátil s tím, že si uvědomil, že udělal největší chybu, když od ní odešel a zamiloval se do Anity. Stále víc ji ujišťuje o tom, že jeho city k Anitě nezmizely a jsou stále dost silné na to, aby se jednoho dne rozhodl od ní odejít a opět spojit svůj život s tím Anitiným.

Konec dobrý,všechno dobré - kapitola 5

16. května 2014 v 17:28 | Trishka |  Knižní tvorba
Anita je výsledkem bodů které dostala od rozhodčích za svou jízdu velmi nadšena. A není sama. Nadšený je i Roman, který měl na celé téhle sestavě velký podíl. A velkou radost měl i Anitin strýc Josef, po celou dobu sedící v hledišti, aniž by Anita měla jen to nejmenší tušení o jeho přítomnosti v Londýně. Za Romanova přispění vyhledá Anitinu šatnu a s velkou kyticí růží za zády zaklepe na dveře.
"Dále," vyzve Anita svého strýce, stojícího za dveřmi ke vstupu do šatny.
"Gratuluji," řekne Josef s úsměvem, jen co překročí práh šatny.
"Strýčku," zvolá Anita s úsměvem. " Jsem ráda, že tě vidím," obejme Josefa kolem ramen.
"Také tě rád vidím," usmívá se Josef a ukáže Anitě růže. " Pro tebe."
"Děkuju," řekne Anita nadšeně.
"Zasloužíš si je."
"Kdy..., kdy jsi přijel," ptá se Anita zvědavě.
"Jsem tu už od včerejšího večera, ale nechtěl jsem tě svým příjezdem zbytečně rozrušovat."

Pavel je spokojený. Naznačuje to i úsměv na jeho tváři. I když to byl on, kdo Anitu odkopl, tak její dnešní výkon a to, že měl možnost dnes vidět její jízdu, mu vlilo novou krev do žil. Sedí i se svými přáteli v hospodě a před ním na stole stojí půllitr právě přineseného piva. Na protější zdi je zavěšen velký plazmový televizor, kde je zapnutý sportovní program, který přenáší krátký záznam právě z Anitiny v tuhle dobu již vítězné jízdy. O čemž také komentátor diváky, kteří se nemohli dívat na přímý přenos až do konce uvědomí. Jedním z nich byl i Pavel, kterého jeho přátelé nenechali dívat se na tento závod, až do jeho konce a hned po skončení Anitiny jízdy ho mírně násilně museli z domu vyvést, aby se vůbec do té hospody dostali a neseděli u televize, u pořadu, který je v tuhle chvíli vůbec nezajímal. V Pavlovi v tu chvíli převládal velký pocit radosti. Stále ještě k Anitě něco cítil a tyhle city byly tak hluboké, že nebylo možné je nijak vymazat. Radku měl rád a věděl, že s ní ten život bude mít nejspíš jednodušší už jen proto, že se nebude muset stýkat ani s posledním členem tolik nenáviděné rodiny Hoškových. Upřeně sleduje obrazovku televizoru, kde stále uvádějí Anitinu jízdu, která se již pomalu chýlí ke konci. Po ní se v televizi opět objeví Anitino čekání, doprovázené o komentáře jednoho z Českých sportovních komentátorů, kteří sledují dění na světovém šampionátu v Anglii. U baru se objeví drsně vypadající chlapík. Tedy alespoň co se týká výrazu v obličeji. Jinak zase jeho celkový vzhled tak drsně nevypadá. Zadívá se na obrazovku televize a pak se rozhlédne po místnosti.
"Dívá se na to někdo," zeptá se ten chlapík ostatních hostů.
Místností jen zašumí hlasy ostatních hostů, ze kterých není možné plně rozeznat zda souhlasí, či ne.
"Takže to můžu přepnout," odpoví si ten chlap nahlas, sáhne po ovladači a hodlá přepnout televizi na jiný program.
Pavel, který tento záznam poctivě sledoval, se zvedá ze židle.
"Nech toho! Nevyvolávej zbytečně problémy," snaží se Pavla uklidnit Radka, která aniž by Pavel řekl jen jediné slovo vycítila, že nastává problém.
Pavel se však nedá zastavit a jde rovnou k baru, kde se ten cizí chlápek chystá přepnout televizi na jiný program.
"Nemáš rád krasobruslení," zeptá se Pavel toho chlápka odvážně.
"Hele odprejskni," odpoví chlapík Pavlovi drsně.
"Jsou tu, ale lidé jako například já, kteří se na ten program dívají a vyklepou ti ten tvůj špinavej zablešenej kožich, pokud jen sáhneš na to tlačítko a ten program přepneš!"
"Hele vole, neser se do toho a odpal, než budu zlej!"
"Ty a zlej," usmívá se Pavel.
"Řekl jsem ti abys odprejsknul! A nebudu to už opakovat!"
" A co, když neodejdu?"
"Tak ti to vysvětlím jinak!"
"Pavle, neprovokuj ho," vyzívá Pavla Radka, která se také přesunula od stolu k baru.
Neboj se," usměje se na ni Pavel, a chystá se ji políbit.
Toho však využije ten chlapík, který by se rád díval na něco jiného než na záznam z krasobruslení a ožene se pěstí přímo po Pavlovi. Pavel, který má snad oči všude, jeho ruku zachytí a zadívá se mu přímo do očí.
"Tohle bych být tebou nedělal," doporučí Pavel tomu chlapíkovi. " To by taky mohlo špatně dopadnout."
"Špatně dopadneš jedině ty!"
"Tomu bych nevěřil," odpoví Pavel , zakroutí tomu chlapíkovi ruku za záda a vyvádí ho ven z hospody. Jen co stanou ve dveřích ho prudce odstrčí a pousměje se.
"Zabiju tě," vyhrožuje chlapík, zatímco se sbírá ze země, na kterou po Pavlově odstrčení tvrdě dopadl.
"Už se na to těším," usmívá se Pavel, stojící ve dveřích. Potom však zvážní. " A teď tě varuju! Jestli sem ještě vlezeš, tak si můžeš rovnou rezervovat místo u zubaře, protože ti ty tvoje shnilý zuby z tý huby vymlátím," zmizí opět uvnitř hospody.
A jestliže očekával, že uvidí ještě alespoň jen malou část z Anitina vystoupení, tak se spletl. Zatímco si vyřizoval účty s tím ochlastou, čas vyhrazený pro záznam Anitiny jízdy vypršel a sportovní zprávy už nabízely pohled na hokejová utkání.
"Jsi spokojený," vyjede Radka po Pavlovi, jen co se vrátí zpět ke stolu.
"Sám nevím," odpoví Pavel nepříjemně.
"Aha," pronese Radka s mírnou známkou uraženosti.
Pavel, ale spokojený není. Kvůli tomu blbečkovi co si myslel, že je pánem celé hospody, již nestihl vidět to, co vidět chtěl a tak ani neví, na jaké pozici se Anita umístila. A ať už situace mezi nimi byla jakkoli špatná, tuhle výhru jí z celého srdce přál a byl by velmi rád, kdyby se Anitě její sen splnil.
"Umístila se," zeptá se Pavel svých dvou kamarádů, o kterých alespoň malinko tuší, že celý záznam sledovali.
"Nedělej, že tě to zajímá," odpoví Jirka.
"Představ si, že ano,"řekne Pavel přesvědčivě.
"Ale, co tak najednou," uculuje se Ivo posměšně.
"Nic," odpoví Pavel. "Možná už mi nezáleží na ní, ale na tom, aby teď vyhrála, mi záleží opravdu hodně!"
"Je první," ozve se Radka tiše. "Do zítřejších volných jízd postupuje z prvního místa."
Pavlovi se v tu chvíli na tváři objeví šťastný úsměv. Věděl, že Anita první půlku cesty k vytouženému zlatu zvládla. Ale ještě jí velký kus cesty k jeho dosažení zbývá. A to, jestli ho Anita dokáže zdolat, se dozví zítra, kdy bude Česká televize opět uvádět přímý přenos z mistrovství světa v krasobruslení. Tentokrát to však budou volné jízdy, které jsou rozhodující pro konečné celkové umístění. Na tento přímý přenos se musí dívat za každou cenu.

Anita s radostí přijala pozvání svého strýce na večeři do jedné z luxusních Londýnských restaurací, kam je doprovodil i Roman. Jako rodinný přítel a Anitin dlouholetý osobní trenér, měl plné právo toto pozvání také dostat. Konverzace u stolu na kterém nechybí velké porce jídla, ale ani broušené sklenice na pití a stříbrné příbory, se jejich diskuse stáčí víceméně pouze ke krasobruslení. Josefa velmi zajímají Anitiny pokroky, kterých za poslední roky dosáhla a Roman s Anitou se předbíhají v odpovědích a vychvalování své dlouholeté spolupráce.
"A co Pavel?" zeptá se Josef, na Anitina teď již bývalého přítele čímž nejen, že odbočí od sportovního tématu, ale také Anitu mírně zarazí. "Není snad s tvým úspěchem spokojen?"
"Já..., nevím," odpoví Anita smutně. "On totiž..."
"Provedl něco? Ublížil ti snad," ptá se Josef starostlivě.
"Ale ne?" odpoví Anita.
"Tak co tedy?"
"Josefe prosím," snaží se Roman Josefovi nějak elegantně naznačit, aby téma Pavel z jejich rozhovoru vynechal.
"Odešel," odpoví Anita a v očích se jí zalesknou slzy. "Promiňte," omluví se oběma mužům a odchází od stolu. V šatně si rychle vyzvedne sako a vyjde před restauraci, odkud se nechá taxíkem dopravit až do hotelu.
"Neměl jsi se na něj ptát," upozorní Roman Josefa. " Pro ni je tahle situace velmi bolestná."
"To bývá každý rozchod," řekne Josef vážně. " A znáš alespoň důvod?"
"Bohužel ano."
"A jaký tedy byl jeho důvod?"
"Směšný," odpoví Roman. "Přijde mi to jen jako chabá výmluva, aby tím odůvodnil, že našel své štěstí v náručí jiné."
" A co ho tedy k tomu přimělo?"
"Ty Josefe," odpoví Roman upřímně. " Ty, tvá rodina a jeho nenávist vůči vám všem. A nakonec i to, že Anita i přes tohle všechno s tebou nadále udržuje přátelský vztah. Nikdy tvé rodině neodpustí to, co jste Anitě udělali."
"Ale proč viní i ji? Byla to Olga a částečně i můj syn, kdo se na tom podílel. Ona byla jen oběť. A já, přiznám se, o ničem jsem nevěděl. Má stále ještě žena tohle všechno dělala za mými zády a za mé nepřítomnosti."
"To ho, ale vůbec nezajímá."
"Ne. Tohle se musí napravit. Sice ještě nevím jak, ale on jí musí odpustit. I kdybych se měl snížit k tomu, že ho budu muset prosit a přinutit k tomu, aby to udělal!"
"Nech je být," snaží se Roman o zklidnění situace a zabránění jakéhokoli Josefova dalšího možného nátlaku na Pavla. "Tohle si musí vyřešit oni sami."
"No," přikývne Josef souhlasně. "Asi máš pravdu."
"Musí to být on, kdo si k ní znovu najde cestu a překoná tu nenávist vůči tobě a tvé rodině. A pokud mu za to bude stát, tak to udělá."
"Znovu s tebou musím souhlasit," pousměje se Josef.
"Teď jí hlavně musíme dopřát klid. To je to, co teď potřebuje ze všeho nejvíc."

Na Kanadu !

15. května 2014 v 12:29 | Trishka |  Básničky
Na Kanadu,na Kanadu!
Halou křik fanoušků se rozléhá.
Na národní tým,
celé Česko spoléhá.

Kuba Kovář dobře brání,
ve své bráně nemá stání.
Kanadský golman přetrhnout se může,
na vychytání střel se však nezmůže.

Češi mají hlavu vzhůru,
vyhráli si body k dobru.
Kanadani věší hlavu
a snaží se zmizet v davu.

S Čecháčkama prohráli,
rychleji než se nadáli.
Český tým je porazil
a k vítězství vyrazil.

Jedna hokejová

15. května 2014 v 12:28 | Trishka |  Básničky
Naši vítězný výraz v obličeji nesou,
Švédové se strachy třesou.
Dostanou dnes nakládačku,
zbydou z nich jen ksichty v sáčku.

Švédský brankář vzteky syčí,
puky do branky jen fičí.
Zprava, zleva, zezdola
a tak pořád dokola.

Česká vlajka vzhůru stoupá,
nádherně se na ni kouká.
Halou Česká hymna zní,
krásná je chuť vítězství.

Konec dobrý, všechno dobré - kapitola 4

14. května 2014 v 15:40 | Trishka |  Knižní tvorba
Třetí den svého pobytu v Londýně, Anita nastupuje na první část svého závodu. Halou zimního stadionu pobíhají lidé sem a tam. Někteří jsou sportovci, jiní trenéři a nechybí ani pořadatelé,komentátoři a samozřejmě novináři. Bez nich by se celá tahle akce nejspíš neobešla. Anita zatím jejich nátlaku unikla, ale i na ni si ať už televizní zpravodajové, nebo jen obyčejní sportovní pisálci brousí zuby. Však je horkou favoritkou na titul mistryně světa a o rozhovor s ní se tihle otravové už teď perou stejně jako i o jiné její kolegyně, které buď mají velké šance tento titlu získat a nebo obhájit svá loňská umístění.
Dnes jsou na programu krátké programy žen. Jsou to velmi důležité závody, jelikož od nich se velmi odvíjí celkové umístění na konci celého závodu. Anita je stále zavřená ve své šatně a věnuje se pečlivým přípravám. Tento závod bude přenášet živě i Česká televize. A je dost možné, že tento přímý přenos bude doma u své televize, sledovat i Pavel. A už jen proto musí vypadat co nejlépe. I když to byl on, kdo ji opustil, stále si ještě může uvědomit svou chybu a chtít ji napravit. Což byla hezká myšlenka, ale ne zrovna reálná. Pavel nebyl zrovna člověk, který by dokázal uznávat své chyby a využít první šance k tomu, svůj špatný čin napravit. Ale ani tohle Anitu neodradí od toho, aby dnes vypadala co nejlépe a hlavně, aby zajela svou jízdu naprosto bezchybně. Na tom jí teď záleží asi víc, než na čemkoliv jiném. A vyhrát nebude tak snadné. Probojovat se mezi těmi závodnicemi z Ruska, které mívají většinou ty nejlepší výsledky, ale i sportovkyněmi dalších národností k vytouženému prvnímu místu, bude stát hodně úsilí. Bude se muset hodně soustředit hlavně na skoky, kde je největší možnost pádu a tím i hodně velká srážka na celkovém bodovém hodnocení.

Závod začíná a Anita musí skončit se všemi přípravami. Prochází dlouhou chodbou vedoucí k hale, kde po obou stranách číhají novináři a snaží se ji přemluvit k tomu, aby jim odpověděla na jejich otázky.
"Slečno Štrajtová," překřikují se novináři jeden přes druhého. "Můžete nám odpovědět na pár otázek?"
Anita se zastaví a lehce přikývne. Bude muset ukojit zvědavost těhle otravů tím, že jim dá co potřebují. Informace, to je to, po čem tahle smečka lidí s diktafony, foťáky,mikrofony a kamerami toilk dychtí.
"Je to váš první velký závod. Jaké jsou vaše pocity," zeptá se jeden z přítomných novinářů.
"Je to úplně jiné," odpoví Anita. " A je to pro mě velká čest tu dnes být."
"Jaký je rozdíl mezi evropským šampionátem a světovým," zeptá se další z novinářů.
"Víc lidí," pokrčí Anita rameny a pousměje se. Absolvuje takovýto šampionát poprvé a je teprve v začátcích, tak nemůže ještě porovnávat všechna pro a proti.
"Myslíte si, že máte šanci vyhrát," ozve se malá drobná reportérka s mikrofonem v ruce.
"Musím vyhrát," usmívá se Anita. "Bez zlata odjet nechci."
"To jsou velké ambice. Myslíte si, že na to opravdu máte," ozve se další z novinářů.
"Vím to," odpoví Anita odhodlaně.
"Již nějakou dobu se proslýchá o té velké tragédii, která se stala ve vaší rodině. Myslíte si, že by to mohlo mít nějaký vliv na váš dnešní výkon," ozve se další novinář a tím Anitu mírně zarazí.
"Promiňte, ale na to nebudu odpovídat," pronese Anita smutně a snaží se prodrat tím hloučkem novinářů a dostat se do haly.
"Slečno Štrajtová, můžete nám prosím odpovědět?"
"Na další otázky budu odpovídat později. Teď, když dovolíte musím jít," odpoví Anita a co nejrychleji mizí těm otravům z dohledu, ale i z doslechu.

V hale už netrpělivě čeká Roman. Anita sice nastupuje až jako patnáctá v pořadí, ale i tak už dávno měla být přítomna v hale.
"No konečně," uvítá ji Roman mírně nervózně.
"Už jsem myslel..."
"Že jsem zdrhla," zeptá se Anita.
"No, tak nějak."
"To bych rozhodně neudělala."
"To jsem jedině rád."
"Jaké je prozatímní pořadí," zajímá se Anita o hodnocení a předběžné umístění svých soupeřek.
"První je Medveděvová z Ruska. Ale máš velkou šanci se dostat před ni. Nespadla, ale ani nezajela úplně čistě."
"Takže mé šance na výhru nejsou nulové."
"To rozhodně nejsou."

Anita má před sebou ještě docela dlouhé čekání, než konečně bude moct vstoupit na led. Byla vylosována až jako patnáctá a tudíž byla zařazena do třetí rozjížďky. Před ní bylo ještě osm závodnic, které měly předvést své krátké programy, než přijde na řadu i ona. Čím déle doba k jejímu nástupu na led trvá, tím víc její nervozita stoupá. Velmi dobře si uvědomuje, že teď nesmí udělat ani sebemenší chybičku. Všechny prvky musí být naprosto čisté a perfektně provedené. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby do zítřejších volných jízd postoupila z prvního místa. Čas jejího startu se nezadržitelně blíží a Anitu čím dál víc zmáhá nervozita a strach. Bojí se, že by se to nemuselo povést tak, jak si po celou dobu přeje.
Konečně nadešel čas jejího krátkého programu. Anita vstupuje na led za doprovodu hlasu jednoho z komentátorů, který vyhlašuje její jméno a národnost. Postaví se do počátečního postoje a vyčkává, než se z reproduktorů ozvou první tóny hudby, která bude celou její sestavu doprovázet. Z reproduktorů zazní první tóny hudby a Anita začíná svou dalo by se říct životní jízdu. Tedy alespoň její těžší část. Po krátké počáteční krokové pasáži, zaujme nájezdový postoj a ukáže divákům nádhernou čistou a bezchybnou trojkombinaci dvou trojitých ridbergerů a jednoho dvojitého, ze které znovu přechází ke kratší krokové části. Znovu přichází nájezd a trojitý axel, kterým ho zakončí, je taktéž čistě a špičkově provedený. A opět přejde ke krokové pasáži, která je vyplněna kombinací nízkých piruet,točených na obou,ale i na jedné noze. I ty se jí velmi povedly. Tím se dostává do poloviny své sestavy, ve které musí ještě zvládnout dva trojité skoky a jednu delší krokovou část, ve které může opět zařadit i piruety, nebo jiné doplňkové prvky. Znovu se nachází v nájezdovém postoji, ze kterého vyjde trojitý flip na který navazuje slachov taktéž v trojitém provedení, čímž zakončí sérii skoků a zbylou část své jízdy věnuje pouze krokové části doplněné o ladné pohyby těla, ale i rukou. Přichází závěr celé jízdy. Anita ji ukončuje posledním prvkem, kterým je pirueta točená na jedné noze. Druhou má zvednutou a v koleni zahnutou směrem k zádům. Rukama drží nůž brusle a hlava jí dosahuje k jeho špičce. Během rotace pouští brusli a nohu vrátí zpět k té, na které po celou dobu stála. Její tělo se pomalu narovnává. Jen co dotočí poslední otáčku této piruety, zůstane stát v konečném postoji, kdy stojí na obou nohách, pravou nohu má mírně pokrčenou a posunutou o pár centimetrů dozadu. Její tělo je v mírném záklonu a ruce zpříma vzpažené. Z reproduktorů dozní poslední tóny její doprovodné hudby a Anita se klaní divákům. Hala plná fanoušků je nadšena. Byla to snad nejlepší a nejčistší jízda, jakou za dnešní večer mohli shlédnout.

Totéž si nejspíš myslí i Pavel, který sleduje celý přímý přenos doma v televizi, ve společnosti Radky a svých dvou kamarádů Jirky a Iva, se kterými už měl nějakou dobu pobývat v hospodě U Půllitru a na stole před sebou mít půllitr toho hořkého zlatavého moku a na jeho tváři je velmi dobře vidět úsměv. Kluci jeho chování nechápou. Byl to přece on, kdo od Anity odešel. Kdo ji odsoudil a začal nenávidět za něco, za co vlastně ona sama z velké části nemůže. A přesto si Pavel sledování tohoto přímého přenosu, doslova vynutil.

Anita skončí s poklonami, ale na led i přesto nepřestávají létat květiny a plyšové hračky. Usadí se na lavici, která vypadá spíš jako kopie jakéhosi gauče a společne s Romanem čeká na hodnocení své jízdy. I ona sama je svým výkonem velmi nadšena. Na její tváři je znát radostný úsměv. Ještě, aby nebyl. Anita může být se svou jízdou spokojena do nejvyšší míry. Její jízda byla zcela bezchybná a díky tomu, by se mohla probojovat na prozatímní první příčku. Ale nesmí usnout na vavřívnech. Před ní je ještě dalších deset závodnic, které mohou její pozici ohrozit. Po chvíli sezení ve stálém záběru televizních kamer, usmívání a mávání do jejich objektivů, které celý tento obraz přenášejí na televizní obrazovky do několika zemí světa, se konečně na tabuli objeví výsledky. A jsou velmi potěšující. Hodnota stodvacet bodů, kterou dostala sečtením známek od všech rozhodčích, byla zatím nejvyšší známka za celý dnešní večer a právě toto číslo vyneslo Anitu na prozatímní první místo. Teď už může jen doufat, že ji nikdo z tohoto místa během dnešního večera už nesesadí.